Zámky Neuschwanstein a Hohenschwangau

Poklidný domácký volný čas mezi vískou Schwangau, mnoha jezery pokrytými ledovým zrcadlem a DSC-Nordic Aktiv Centrem dává prostor k pohybu tělu i duši.

Vycházky a lyžování

Umělé osvětlení umožňuje sportovní vyžití i navečer. Sjezdaři chvátají na večerní lyžování do čtyřkilometrové arény pod oběma zámky. Milovníkům nordického lyžování bere dech osvětlený dvoukilometrový okruh s dobře osvětlenými stopami u Neuschwansteinu.

V léčebných klimatických lázních se zotavení doslova vznáší ve vzduchu, zvláště v zimě. Dlouhé zimní výlety na protažených cestách, idylické sáňkování na třech přírodních sáňkařských drahách a jedné upravené sáňkařské dráze pro rodiny vyzařují bílou romantiku. Napětí všedního dne sejmou z hostů trasy s nedotčeným sněhem pro chůzi na sněžnicích a příjemné výlety na horské chaty.

To vše se odehrává v ohromující kulise Algavských Alp v bavorském regionu Allgäu. Nejbližší větší město je Füssen u německo-rakouských hranic.

Neuschwanstein je pohádková kulisa

Bavorský král Ludvík II. Wittelsbach postavil místo funkční budovy divadelní kulisy, splácal v nich jeden architektonický styl přes druhý, v budově nelze normálně žít, utratil za ně všechny státní peníze, byl v něm zatčen a nakonec spáchal na nedalekém jezeře sebevraždu.

Dnes je životní dílo bláznivého vladaře jednou z nejnavštěvovanějších památek v Německu.

Ačkoliv Neuschwanstein (Nová Labutí skála) připomíná středověký hrad, jde o novodobý zámek. Ludvík II. Bavorský ho nechal postavit jako monumentální operní scénu pro opery Richarda Wagnera po roce 1860. Důkazem je, že místo z kamene byl vybudován z cihel. Kromě bavorského krále na zámku žilo jen několik lidí ze služebnictva.

Královská sebevražda nebo vražda ve státním zájmu?

V roce 1886 byl král Ludvík II. Bavorský na pokyn ministrů vlády odvezen z Neuschwansteinu na zámek Berg. Tam o dva dny později záhadně zemřel. Na tuto tragédii existují dvě pravděpodobná vysvětlení.

Ludvík II. byl v noci na Neuschwansteinu označen psychiatrem doktorem Guddenem za osobu duševně chorou, zadržen a odvezen na zámek Berg. Král předpokládal, že ho v budoucnosti čeká jen ponížení a samota. Proto se při vycházce ke Starnberskému jezeru záměrně utopil spolu se svým psychiatrem. Dodnes není jasné, jak k události došlo, a proč zemřel i psychiatr. Vědělo se ovšem, že Ludvík II. byl na rozdíl od většiny lidé té doby dobrým plavcem. Motivem zatčení duševně nemocného krále snad mohly být oprávněné obavy bavorských ministrů o stav státní pokladny, protože král utrácel přespříliš za kulturu a zvláště za výstavbu Neuschwansteinu.

Nebo se stalo něco jiného. Psychiatr Gudden vylákal Ludvíka II. na pokyn ministrů k jezeru, kde na krále čekal vrah. Nasvědčovala by tomu kresba, kterou pořídil dvorní malíř pár okamžiků po smrti. Krev teče panovníkovi z úst a to velmi připomíná průstřel plic. Psychiatr byl potom zabit Ludvíkovými příznivci, kteří se krále právě pokoušeli vyrvat ministrům z rukou. Ludvík II. Bavorský v této verzi tragédie nebyl blázen, ale pouze nadšený milovník kultury, architektury a hudby. Motivem vraždy mohly být rozdílný vývoj Pruska, které se stávalo liberálním a průmyslovým státem a získávalo stále větší vliv na Bavorsko, které bylo tou dobou stejně jako dnes přísně katolickou zemí orientovanou na nejbližší sousedy a křesťanskou morálku. Prusko právě prodělávalo prudký vzestup, vojensky porazilo Bavorsko a ovlivňovalo dění v poražené zemi.

Na konci 19. století došlo k atentátů na velmi významné panovníky. Vedle Ludvíky II. Bavorského přišlo o život mnoho dalších pomazaných hlav. Připomeňme jen pár nejvýznamenějších. Císař Maxmilián z Mexika byl popraven v roce 1867, ruský car Alexander II. zemřel roku 1881 po bombovém atentátu, anglická královna Viktorie několika atentátům unikla, rakouská císařovna Sisi byla v roce 1898 probodnuta.

Fantasta, snílek, blázen, milovník umění a také král

Po smrti Ludvíka II. Bavorského (Wittelsbach) byl zámek Neuschwanstein uzavřený a po čase chátral. pro veřejnost byl otevřený až po 2. světové válce.

Ludvík II. byl korunován v Mnichově roku 1864, ale již od začátku neměl o správu země příliš zájem. Dával přednost divadelním představením a nechal se unášet fantastickými představami, ve kterých vystupoval po boku zemřelých panovníků. Iluze a vidiny se prolínaly tak, že na konci života mu zřejmě nedovolily přesně rozpoznat fantazie od reality.

Neuschwanstein je velkolepý zámek, umístěný na vysokém skalnatém vrchu v bavorských Algavských Alpách. Byl rozestavěn roku 1869 a budovali ho sedmnáct let. Stál přinejmenším dvanáct milionů marek, což byla obrovská suma, ze které byli královi ministři doslova zoufalí. Aby toho nebylo málo, nechal Ludvík ještě vystavět zámek Linderhof a později započal rozsáhlou stavbu zámku Herrenchiemsee, umístěnou na jezerním ostrově. Ten nebyl nikdy dokončen, přestože se v něm doslova utopily obrovské prostředky. I tento zámek je ovšem dnes provotřídní turistickou atrakcí.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě

Hrady a zámky na Horydoly

Andělská hora
Bělá
Berštejn
Bezděz
Bormio (Itálie)
Budyšín/Bautzen (Německo)
Carcassonne (Francie)
Děvín
Eilean Donan (Skotsko)
Falkenburk
Falkenstein (Rakousko)
Firmian (Itálie)
Herštejn Starý
Chillon (Švýcarsko)
Choustník
Kadaň
Kamenice nad Lipou
Kostelec nad Černými lesy
Kostelní Bříza
Klenová
Košťálov
Křivoklát
Kuřivody
Leontýnský zámeček
Líšno
Lužany
Nottingham (Anglie)
Pecka
Písek
Přimda
Rabí
Ralsko
Skokloster (Švédsko)
Staatz (Rakousko)
Sychrov
Sion
Světce
Tetín
Tower (Anglie)
Vadstena (Švédsko)
Valdek
Zbiroh
Zborov (Slovensko)