Žijí mezi námi ještě Židé?

Teprve teď na židovství přišel hovor. Baronka se zmínila, že nechtěně vyslechla v tramvaji rozhovor dvou mladých lidí, jak nadávají na Židy a fandí Hitlerovi za to, že je likvidoval.

Viděli jste Žida?

Přistoupila blíž a zeptala se dívky, která tak hloupě a urážlivě mluvila, jestli už viděla nějakého Žida. Ta jí rozpačitě odpověděla, že ještě ne.

Baronka jí na to řekla, že Židé jsou lidé jako ostatní, nemají žádné ďáblovo znamení, ani hrb nebo bradavice na nose, a pak jí ukázala Davidovu hvězdu, kterou nosí jako přívěsek na krku.

Mladí ztichli a Baronka prohlásila do jejich vyděšených obličejů: "Tak jste konečně potkali Židovku, která se vám to dnes nebojí říct nahlas a je na to hrdá!"

Z Karlových Varů zmizeli skoro všichi ještě před válkou

Barončino vyprávění mě podnítilo, že jsem začal pátrat ve starých archivech, kolik žilo na západě Čech občanů židovské národnosti a jestli tu ještě někde jsou.

V našem Plzeňském a Karlovsrském kraji, kde žili jak křesťané, tak protestanti, bylo Židů poskrovnu, měli však své synagogy v každém větším městě.

V Karlových Varech (Karlsbad), nebylo Židům dovoleno bydlet do roku 1840. Také ze Sokolova (Falknov, Falkenau) byli židé od 16. století vypovězeni z města. Mohli se vrátit až v roce 1848.

Karlovarská synagoga, která byla navržena Edwinem Oels Opplerem, byla postavena v roce 1877 a vešlo se do ní na dva tisíce osob. Od začátku 20. století do roku 1930 mělo zde židovské obyvatelstvo 2100 věřících duší.

Všichni Židé, až na čtyři osoby, opustili město během Sudetské krize v roce 1937.

Křišťálovou nocí začalo peklo na zemi i v Sokolově

Pak v Německu nastoupil fašismus a roku 1938 se odehrál obrovský pogrom zvaný Křišťálová noc. V noci z 9. na 10. listopadu byly vypáleny synagogy v Německu, k němu připojenému Rakousku a v Sudetech. 10. listopadu byly vypáleny synagogy v Karlových Varech, Sokolově, Kynšperku a Mariánských Lázních.

Zápis z městské kroniky v Sokolově uvádí: "Zkáze synagogy přihlížely stovky lidí, přijeli i obyvatelé Svatavy a Dolního Rychnova."

Do konce války bylo povražděno na celém světě šest milionů Židů.

V českém protektorátu bylo za války zavražděno, neboli vysláno do koncentračních táborů, kde zemřeli, na 118 tisíc Židů a na Slovensku skoro 89 tisíc. Nacistické tak zvané Konečné řešení židovské otázky si přímo v Protektorátu Čechy a Morava vyžádalo téměř 80 tisíc lidských životů.

Rychle pryč z Evropy. Kamkoliv...

Po nacistickém holocaustu a ještě před koncem války hodně zbylých Židů odešlo do Ameriky. Později po vyhlášení státu Izrael odešli i ti ostatní.

Federace Židovských obcí má k tomu svou statistiku: "Počet Židů na celém světě se dnes odhaduje na 16 milionů, z toho 6 milionů žije v USA, 4 miliony v Izraeli, 3 miliony ve státech bývalého Sovětského svazu, 1,5 milionu v západní Evropě a zbytek po celém světě. V deseti židovských obcích v České republice je registrováno tři tisíce členů, v ostatních židovských spolcích dva tisíce dalších. Odhaduje se, že v Česku dnes žije patnáct až dvacet tisíc Židů, avšak většina z nich není registrována."

Na závěr podotýkám, že my lidé všech vyznání ve středu Evropy jsme si už vytrpěli dost, a tak urážet někoho, kdo se narodil jinak nábožensky smýšlejícím rodičům, je sprostota a dává křiklounovi cejch pologramotného primitiva.