Biebrza - polská Amazonka

Většina polských řek má nížinný charakter. V silně meandrujících korytech je takřka stojatá, ale čistá voda. Chybí jezy a přehrady, průtok je vyrovnaný a toky jsou tedy spolehlivě sjízdné. Místy bývá koryto zarostlé vodní žouželí a zablokované napadanými stromy. Nechybí dostatek vhodných míst pro táboření a spousta komárů.

Peřeje nehledejte

Řeky na severu Polska lze rozdělit na několik typů. Jezerní pohodové připomínají Lužnici ze Suchdola a sem tam nějaké jezero jako například Brda, Wda, Rospuda, Czerna Hanca a Pilawa. Jezerní zaneřáděné asi jako Lužnice z Nové Vsi jsou Slupia a Drawa. Bažinaté a močálové zastupují Biebrza a Narew.

Vodácká obtížnost se pohybuje mezi stupni ZWA až ZWC. Možná by se našla nějaká peřej, ale to asi tak dohromady dvě v celém severním Polsku. Jedna bude nejspíš na Drawě a druhá na Slupie.

Tyto řeky tedy neposkytují adrenalinovým sportovcům žádné potěšení, ale jsou velmi vhodné pro letní pohodovou nenáročnou vodní turistiku.

Národní park od pramene k soutoku

Naše letošní volba padla na Biebrzu, protože je na celém svém toku dlouhém sto padesát kilometrů chráněna Biebrzanským národním parkem. To je evropská rarita. Předmětem ochrany je zachovalá mokřadní vegetace a živočišstvo, především ptáci, bobři a losi.

Čtyři kilometry pěšky

Zamýšleným počátkem plavby byla vesnička Sidra na stejnojmeném potoku, který ústí po patnácti kilometrech do Biebrzy na 141 km. Hlavním argumentem bylo, že tam staví rychlík z Varšavy. Když jsme vylezli z vlaku, Sidra vypadala jako jedna velká bažina.

Na radu domorodých vodáků jsme šli čtyři kilometry po proudu do obce Siderka, kde prý už je možné dát lodi na vodu. Cestou jsme potkali první čapí hnízdo a dva kostely. Četnost kostelů a čapích hnízd v této části Polska je vysoká. Mnohonásobně převyšuje počet hospod, jejichž provozní doba je nevyzpytatelná a ve kterých lejou do piva ovocný šťávičky. Brr…

Konečně plujeme

V Siderce kupodivu bylo možno pod zajímavým vodním mlýnem zahájit plavbu. Na vypůjčených lodích jsme se začali zvolna probíjet vodní vegetací po Sidře k soutoku s Biebrzou. Po pěti hodinách jsme ujeli deset kilometrů a usoudili, že to stačí. Navíc cestu zahrazoval jeden ze tří jezů, které jsme za celou plavbu potkali. Jez měl perličkovou vanu a čerstvě pokosená louka vyzývala k postavení stanů. Chyběl už jen výlet pro vodu k nejbližšímu stavení dva kilometry po náspu dávno neexistující železnice.

Zbývající plavba do soutoku z Biebrzou měla stále stejný scénář. Nejprve najít cestu skrz rákosí, pak následuje prodírání se rákosím až na otevřenou hladinu jakéhosi jezírka, pak přepádlovat jezírko, kde člověk tuší pokračování říčky, a tak pořád dokola. 

Na Biebrze vládne stulík

Vysvobození přináší až soutok, kdy se konečně trochu uvolňujeme ze sevření rákosu. Dostáváme se ovšem z bláta do louže. Rákos vystřídají nekonečné plantáže stulíku, a tak se pádly spíše odrážíme od zelené masy, než abychom dělali regulérní záběry do vody. Asi dvakrát je řeka celá přehrazena zelenou spletí všeho možného, probíjeme se vpřed dost ztuha. Praží do nás slunce a začínáme toho mít dost.

Vzdálené věže novogotického kostela v Lipsku jsou pořád skoro stejně daleko, řeka meandruje. Přece jen se objeví silniční most a za ním ostře vpravo odbočuje kanál, který vede až k tábořišti Lipsk. Asi dvě stě merů před tábořištěm se hladina kanálu potáhne hustým žabincem, a tak poslední metry do kempu pádlujem hustou zelenou kaší připomínající hrachovou polévku. 

Ochranářské poplatky

Táboření samotné je docela fajn. Nedaleko nacházíme velkou betonovou nádrž s oslizlým dnem, ale překvapivě čistou, průzračnou, nepáchnoucí a osvěžující vodu. Večer nám místní správce nanosí dřevo na oheň a ráno věnuje dva bochníky chleba. Platíme čtyři zloté za nocleh a tři zloté za povolení k pobytu v národním parku na osobu a den. Standardní vybavení podobných tábořišť v této oblasti je suchý záchod, hydrant a pravidelný odvoz odpadků. 

Zajímavostí je, že správa parku zpoplatnila takřka veškerou činnost, plavba 3-5 zl, vstup pěšky 3 zl, skupina musí mít průvodce 25 zl/h. Doporučuji zmíněné poplatky ignorovat. 

Střední tok meandruje

Další den pokračujeme plavbou po pětapadesát kilometrů dlouhém středním toku (Lipsk - Debowo, ústí Augustovského kanálu). Je to nejnáročnější část plavby, protože voda takřka stojí, řeka se točí v nesčetných meandrech, zábavné překážky skončily, krajina je otevřená slunečním paprskům. Rychlost plavby je 2-3 km/h. Zpestření přináší občasné větvení a následné meandry v zúženém korytu, kde voda i teče. Zajímavý je průjezd vesnicí Jaglowo, která má jednotný dřevěný architektonický ráz, a kolem se pase nejrůznější domácí zvěř. Koně, krávy, prasata jsou všude, člověk tu má balkánský pocit.

Táboření na tomto úseku je pohodové, právě skončila senoseč, a tak máme k dispozici velmi příjemné čerstvě posekané louky, které se střídají z rákosovými mokřady.

Konečně voda teče

Ústí Augustovského kanálu, který odvádí vody ze severních jezer Mazury a Suwalki, změní charakter řeky. Tok zmohutní, načas zmizí úzké meandry, rychlost plavby se zvýší na 3 - 4 km/h.

Příjemné táboření je na louce ve vsi Stare Dolistowo s blízkým hostincem. Hostinský má nepřeberný výběr piv, volíme zázvorové. Protože mu patří i louka, táboříme zadarmo.

Pětadvacetikilometrovou etapu Staré Dolistowo - Osowiec projíždíme i přes silný protivítr v pohodě za šest hodin. Řeka je zde široká, s několikerým větvením. Přibíráme další přítoky ze severních jezer Elk a Jergzyna.

Dřevo za padesát zlotých

V Osowci je v komárovité laguně reprezentativní kemp národního parku s nefungujícími sprchami, kde si můžete za padesát zlotých udělat oheň z připraveného dřeva. Nedaleko se nachází administrativní velkobudova parku s informačním střediskem, nádraží, hřiště na volejbal, vojenská základna a zbytky starých vojenských tvrzí.

Za Osowciem přichází kouzelná proměna. Řeka nabírá rychlost, dá se splout až pět kilometrů za hodinu. Voda je průzračná s písčitým čistým dnem, četné pláže vybízejí ke koupání a lenošení. Začínají opět meandry, mezi kterými si řeka díky většímu spádu prorazila kanály, četná jsou větvení i slepá ramena.

Stopy po bobrech

Následující úsek Osowiec-Brzostowo (37 km) nabízí pohodovou plavbu v centru národního parku, bez známek civilizace. Nepospícháme a už po třinácti kilometrech táboříme opět na pokosené louce. Nastává koupání. Jedeme na průzkumné výpravy do říčních větví a kanálů s evidentními známkami přítomnosti losů a bobrů. Kromě jejich mrtvol v řece je všude spousta stop a ohryzaných klacků.

Poslední úsek řeky z Brzostowa k ústí do Narewu se necháme unášet proudem, soulodíme, hrajeme na kytary, projížíme stády brodícího se dobytka, pozorujeme četné farmy na břehu. Plavbu končíme ve Wizně, kterou už smáčí spojené vody Biebrzy a Narewu.

BIEBRZA vodácká kilometráž

Řeka Biebrza pramení v bažinách na polsko-běloruské státní hranici. Rašeliništi, bažinami, vřesovišti a podmáčenými lesy i loukami teče na jihozápad k řece Narew, do které se vlévá u města Wyzna. Celková délka meandrujícího toku je 165 kilometrů, z toho je sjízdných pro vodáky přes 150 kilometrů. 

Název řeky se odvozuje od litevského označení pro bobra.

Skrz Augustowski kanál (Augustovský, Augustinský) je Biebrza spojená s řekou Niemen. Lze tedy plout z Polska do Běloruska a Litvy. Největší atrakcí během plavby je průplav plavební komorou. Po otevření velkých dubových vrat vplují kajaky do komory, v níž hladina stoupá nebo klesá o několik metrů. Plavebních komor je na polské straně 14, z toho 9 z nich stále funguje i vypadá stejně jako v 19. století. Délka kanálu je 101 kilometrů. Je napojený na další vodní cesty a řeky.

Biebrza se splouvá v úseku Rogożynek - Ruś. Délka tohoto úseku je 153,5 km.

Rogożynek – Lipsk 8,0 km (8,0 km)

0,0 km (53,700406 N, 23,417505E) Rogożynek

0,5 km (53,701620 N, 23,410328E) Sidra ústí zleva

7,9 km (53,730713N, 23,383665E) Lipsk, most silniční

Lipsk – Kamienna Nowa 18,0 km (26 km)

4,2 km (53,72889N, 23,359867E) Jałowo

7,0 km (53,717432N, 23,334148E) Szuszalewo

12,3 km (53,708965N, 23,298968E) Kamienna ústí zleva

17,7 km - (53,710974N, 23,238545E) Kamienna Nowa, most silniční a železniční 

Kamienna Nowa – Podhorodnianka 17,5 km (43,5 km)

4,3 km (53,714015N, 23,205287E) Lebiedzianka ústí zprava

9,8 km (53,693350N, 23,165141E) řeka se dělí na dvě ramena, plujeme pravým

16,8 km (53,672002N, 23,116530E) most silniční

17,5 km (53,668751N, 23,109662E) Podhorodnianka

Podhorodnianka – Sztabin 1,5 km (45 km)

1,5 km (53,672954N, 23,098628E) Sztabin

Sztabin – Jagłowo 15,2 km (60,2 km)

3,0 km (53,664785N, 23,074603E) Czarny Las, řeka se dělí na dvě ramena, plujeme levým

6,8 km (53,643775N, 23,065276E) násep bývalé silnice Dwugły - Czarniewo

9,9 km (53,633019N, 23,045084E) zalesněný vrch Pobojna Góra

15,2 km (53,623733N, 22,996630E) Jagłowo

Jagłowo – Dolistowo Stare 15,5 km (75,7 km)

2,0 km (53,620181N, 22,969468E) most silniční Jagłowo – Dębowo

7,2 km (53,609675N, 22,932347E) malá vodní elektrárna

7,7 km (53,607089N , 22,927971E) Kanał Augustowski odbočuje vpravo do řeky Netta

9,3 km (53,593877N, 22,929476E) Jasionowo

11,0 km (53,580596N, 22,932681E) Brzozówka ústí zleva

14,9 km (53,553227N, 22,907340E) most silniční Dolistowo Stare – Jasionowo

15,5 km ( 53,550854N, 22,901592E) Dolistowo Stare

Dolistowo Stare – Wroceń 5,6 km (81,3 km)

5,0 km ( 53,532757N, 22,848648E) řeka se dělí na dvě ramena, plujeme levým

5,6 km (53,528988N, 22842965E) Wroceń

Wroceń – Goniądz 12 km (93,3 km)

4,0 km (53,520719N, 22,803033E) Ełk / Jegrznia ústí zprava

7,0 km (53,503800N, 22,778797E) Dawidowizna I

7,9 km (53,499825N, 22,768947E) Dawidowizna II

9,6 km (53,496728N, 22,748048E) řeka se dělí na dvě ramena

11,1 km (53,494855N, 22,740622E) řeka se vrací do jednoho koryta

12,0 km (53,492710N, 22,728034E) Goniądz

Goniądz – Osowiec Twierdza 7,7 km (101 km)

0,5 km (53,493054N, 22,720863E) Czarna Struga

2,4 km (53,491122N, 22,700059E) Szafranki

7,5 km (53,486886N, 22,645825E) most silniční Osowiec Twierdza – Osowiec

7,7 km (53,485865N, 22,644756E) Bóbr

Osowiec Twierdza – Biały Grąd 13,6 km (114,6 km)

0,6 km (53,482360E, 22,637851N) most železniční Białystok – Ełk

2,0 km (53,476986N, 22,624467E) Kanał Rudzkiego ústí zprava

8,0 km (53,449642N, 22,570525E) Zaczkowo, řeka se dělí na dvě ramena, plujeme levým hlavním korytem

11,9 km (53,438398N, 22,550986E) Klimaszewnica ústí zprava

13,6 km (53,428511N, 22,535638E) Biały Grąd

Biały Grąd – Brzostowo 24,2 km (138,8 km)

15,5 km (53,360611N, 22,503535E) Kosódka ústí zleva

16,1 km (53,359025N, 22,497284E) Wissa ústí zprava

24,2 km (53,31725N, 22,464943E) Brzostowo

Brzostowo – Ruś 14,7 km (153,5 km)

6,3 km (53,274997N, 22,458899E) Burzyn

14,7 km ( 53,217763N, 22,430803E) Biebrza ústí do řeky Narew

+ 2,4 km (53,201324N, 22,408550E) Ruś, most silniční na řece Narew

Zobrazit místo Europe river na větší mapě

 SERIÁL Polské řeky

XI. Drweca, plavba 10 dní v rezervaci
X. Kde parníky jedou do kopce? V Elblonském (Elblažském) kanále
IX. Pri Dunajci som sa narodil
VIII. Utajená přehrada Solina?
VII. Gižycká země na kajaku po jezerech
VI. Rybolov na Mazurech
V. Vojtěchova poslední cesta
IV. Dva týdny na Krutyni
III. Na vodu v Dolním Slezsku
II. Wkra, nížinná říčka u Varšavy
I. Biebrza, polská Amazonka