Horní Otava z Rejštejna

AKTUALIZACE. Horní Otava začíná soutokem Křemelné a Vydry, obtížnost se tam pohybuje od dvojky do trojky a řeka se tam mele mezi skálami a hromadami kamení.

Začínáme v Rejštejně

V Rejštejně o pět kilometrů níž je to už spořádaná velká řeka obtížnosti WW II s patřičnými vlnami, ale záludností se nikdy nedopustí. Ne že by spoustu vodáků na otevřených kanoích neposlala ke dnu a občas i nějakého neopatrného kajakáře, ale nehrozí od ní žádné pohromy jako zarostlé břehy, neviditelné jezy nebo traverzy ve vodě.

Na vodu dáváme v Rejštejně na potoce Losenice. Chvíli se posmíváme otevřenkářům, že musí brodit vedle svých parníků, ale potom jsme terčem výsměchu my na kajacích, neboť stovku metrů k Otavě si musíme v mělkém korytě poctivě odbidlovat.

Rejštejnský válec

Na Otavě si nás hned bere bystrý proud. Tmavě hnědá řeka se krášlí bílými čepicemi vln a my míříme k levému břehu. Vpravo by si nás podal proslulý rejštejnský válec. Ne že by byl nějak velký nebo obtížný, ale vyhazuje lodě na skálu a shazuje jejich posádky do vln.

Ve velkých nepravidelných vlnách se prokousáváme dopředu k radešovskému jezu. Je to mírně sklopená deska, vlevo se tvoří válec a vpravo je lomový kámen a železné traverzy. Jez raději přenášíme vpravo. Později zjišťujeme, že se jezdí prostředkem po pravé straně betonové desky tak, aby bylo možné se vyhnout válci vlevo i traverzám vpravo.

Nenápadný stupeň Annín

Cesta dál ubíhá dobře, zdravíme potopené, nebo aspoň zalité otevřenky, vychutnáváme si velké vlny v několika krátkých peřejích. Podjíždíme silniční most a hned za ním je nenápadný stupeň Annín. Podle kilometráže se dá projet vlevo, ale průjezd mezi kameny nenacházím a mířím tedy úplně doprava podél břehu. Půlmetrový skok mne ocákne až na přilbě, vynořuji se a hned točím doleva těsně před kořeny mohutné olše. To samé opakuje malý synek za mnou, ale žena nevěří ve vybranou stopu a skáče do válce uprostřed řeky. Až po hlavu se noří do napěněné vody, ale naštěstí ji kajak vynáší ve správné poloze hlavou nahoře a potom stačí dva tři záběry a je z válce venku.

Další rozhodování nás čeká pod mostem v Dlouhé Vsi. Několik pilířů rozděluje řeku na tři koryta. Vybíráme si levé, ale po soutoku se ukazuje, že by šly splout všechny. Nejhlubší voda teče uprostřed.

Dva sjízdné jezy

V Dlouhé Vsi nás čeká ještě jez. Otava se před ním uklidňuje, vpravo se objevuje stavidlo a teprve hodný kus za ním zastavujeme vlevo na umělém náspu, abychom se podívali na jez. Vypadá dramaticky, ale jezdí ho i turistické kanoe s dětmi. Všechny ovšem nabírají dost vody a jejich posádky musejí vylévat. Jez se jede uprostřed mírně vpravo od kolmého skoku.

Řeka nezpomaluje, jen se trochu uklidňuje. Rekonstruovaný jez Páteček u Červených Dvorců budí respekt. Zastavujeme na písčité pláži na pravém břehu daleko před ním a jdeme se podívat. Zprava to vypadá na válec přes celou řeku. Až najednou vidíme, jak podél levého břehu jede zavřená deblovka. Projede to bez cáknutí.

Nasedáme a na kajacích pádlujeme těsně podél kamenné navigace. Na koruně jezu vidíme, že se tam vytváří dlouhý jazyk, který nás hladce proveze okolo nepříjemného válce.

Ještě splujeme pár nízkých stupňů a objevuje se Sušice. Před jezem Na Fufernách zastavujeme u levého břehu a vytahujeme kajaky do parku. Vodáci se tu mísí s lidmi na procházce a hrajícími si dětmi.

Otava na HORYDOLY

Divoká i turistická Otava

113-93 km Čeňkova pila - Sušice (raft)

108-93 km Rejštejn - Sušice (kajak)

108-93 km Rejštejn - Sušice (kajak)

93-55 km Sušice-Strakonice (kanoe)

93-61 km Sušice- Katovice (kanoe)

93-83 km Sušice - Rabí (vor)

55-25 km Strakonice - Písek (kanoe)

25-00 km Písek - Zvíkov (brusle)

3 km Zvíkovský most (bungee)