Úhlava pomalu teče k Plzni

Na vodu dáváme pod Přešticemi. Vynecháváme impozantní pohled na zdejší chrám Nanebevzetí Panny Marie.

Chceme se vyhnout tamnímu nesjízdnému jezu, a proto parkujeme na břehu u výpadovky směrem na Blovice. Ještě před mostem je ideální volný plácek s panelovým nájezdem až do vody.

Pomalá plavba krajinou

Těšíme se, že dojedeme partu vodáků, jejichž auto s prázdným návěsem jsme viděli pendlovat na silnici proti nám. Jak jsme se ale mýlili!

Jeli na kánoích, a proto jsme je na kajacích nemohli nikdy dojet. Naše lod na divokou vodu nikdy nemohli na této nížinné říčce konkurovat obyčejným turistickým otevřenkám.

Podle průvodce má být dolní Úhlava nejkrásnější pod Přešticemi. Uznáváme. V zatáčkovitém korytu pod klenbou stromů voda pohodlně teče, občas se objeví na břehu skalky. Na žádné závody to ale není. Nahnat tady pár metrů na ostatní vodáky stojí velké úsilí.

Volej za volejem

Tak si raději užíváme plavby. Moji dva pubertální spolujezdci mají povolené sprosťárny, ostatně jako všude, kde přejíždíme dlouhé nehybné voleje. A že jich na Úhlavě je! Pozoruji, že nadávky léty hrubnou. Raději ty slušně vychované chlapce neposlouchat...

Mnohé voleje pod Přešticemi nekončí zábavným jezem, ale mělčinou a pár vlnkami. Po pár metrech následuje další klidná hladina. Žádný adrenalin na Úhlavě nehrozí.

Jezy berou řece vodu

První jez nás čeká až v Dolní Lukavici. Je zcela vyschlý a říční koryto pod ním také. Objíždíme ho širokým náhonem vpravo k Turkovu mlýnu. Před česly musíme uctivě přibrzdit, neboť se vyhýbáme dámě, která se v náhonu koupe. Za to nám ukáže schůdky, po kterých vytáhneme lodě na břeh a přeneseme je po cestě a přes louku nazpátek do řeky.

Druhý jez v Lišici se dá sklouznout na tři způsoby. Domorodec sledující nás z lávky nad jezem mlčí. Naši volbu komentuje vždy, až když do toho vjedeme.

"Na tomhle sjedeš všechno," slyším nad sebou, když sešoupávám mokré kamení na šikmém jezovém tělese. "Takhle to vodáci jezdí," uznale pokývá, když první potomek skočí metrový stupínek z náhonu do řeky. "A takhle taky," když si druhý vybere vedlejší skluz.

Vodácké galeje do Předenic

Nastává série nejúmornějších volejů. Spěcháme. Chceme stihnout autobus, kterým se vrátíme pro auto do Přeštic.

Vodácké galeje ukončuje šikmý jez před Předenicemi. Jako všechny zdejší jezy odčerpává náhon skoro všechnu vodu. Normálně by byl jednoduše sjízdný, ale teď ho musíme zbouchat po mokré vyzdívce.

Zbývá jen pár stovek metrů. Pádlujeme co to dá. Končíme na louce u mostu na levém břehu. Strhávám ze sebe špricdeku, neoprén, odhazuji přilbu a běžím na náves v Předenicích. Autobus jede ze pět minut.

Zelené řasy kvůli zelené energii

Chtěli jsme si dát ještě známé Čižické proudy. Jenže i v Čižicích bere všechnu vodu jez. Kamenitá vyschlá říčka porostlá řasami nás znechutila, a tak si raději počkáme na jaro, až poteče opravdu hodně vody.

Tak vypadá zelená politika v praxi. Zelená elektřina zavinila zelené řasy v zelené vodě. Maně nás napadá - je elektřina z malých vodních elektráren vůbec ekologičtější, než z plynu, uhlí, nebo dokonce jádra? Těžko.

VIDEO
Stáhněte DOLNÍ ÚHLAVA (WMV, 40 MB, 6:01 min)
Podívejte na YouTube (horší kvalita):

Berounka a její zdrojnice na Horydoly
Úhlava horní
Radbuza 1 Radbuza 2
Úslava
Mže 1 Mže 2
Berounka