Úhlava skoro bez vodáků

V sobotu 2. září se jel na Úhlavě vodácký turistický závod a v neděli 3. září byla puštěná voda pro volné splutí.

Turisté děkují za vodu

Díky organizátorům z plzeňského oddílku Čádíci se tak Úhlava zařadila mezi několik málo říček, kde se zájemci o pouhé svezení nepletou závodníkům pod lodě.

Kvůli dopravě vlakem na start, vynecháváme první kilometr pod přehradou a také první jez v Milencích. Druhý jez zvaný Jehlany (v nejnovější kilometráži od Shocartu je označený jako zához) se normálně nedá splout, ale Čádíci do něho umístili jednoduchou šupnu, po které se dá sklouznout.

Užijeme si kilometr vln v rychlém úzkém řečišti a už na nás čeká jez na začátku Nýrska u koupaliště. Během závodů se otevírá šlajsna na levé straně, ale my už musíme pádlovat přes korunu jezu. Dvoumetrový sešup s nepříjemným vývarem je výživný, ale bezpečný.

Železňák na náměstí

To se nedá říci o nenápadném stupni s mohutným válcem o dvě stě metrů dál. Dá se jet levou částí, ale nezbytné je postavit záchranu s házečkou. Není ostudou stupeň přenést po levém břehu.

Další stupínek a váleček nás přivádějí k největší atrakci Úhlavy. Na náměstí nás čeká jez Železňák. Podle rady zkušenějších vjedeme pomaličku do jezového pole druhého zprava, tam si nás vezme proud, hodí na první stupeň, který nás katapultuje do napěněné hladiny pod ním. Dvouapůlmetrový skok vypadá impozantně, ale pro kajakáře to není nic těžkého.

"Je v bezvědomí," vzrušeně komentuje desetiletý Matěj jízdu svého staršího bratra na Železňáku. Ten sice dobře vjíždí na korunu jezu, ale zapomene pádlo mezi železnými tyčemi, praští bradou o žerď a bezvládně letí v záklonu do vody. Pádlo však nepustí, a proto hned jak mu dojde, že je pod jezem, s bolestnou grimasou pádluje pryč. Naštěstí se ukazuje, že se nezranil.

Bokem se již nejezdí

Dál se říčka příjemně kroutí a houpe, aby se zpomalila až u mlýna v Bystřici. Jez Bokovka je dlouhá skluzavka, která nás na konci přehodí přes váleček. Jeho vodácké jméno upomíná na časy dlouhých laminátových lodí, které ho museli sjíždět bokem. Dnešní krátké plastové kajaky i kanoe mohou jez střihnout podélně.

Po půl kilometru pádlování v rychlém rovném korytě přichází šikmý jízek sjízdný středem. Po dalších tři sta metrech se do cesty staví nenápadný stupeň s poměrně dlouhým vývarem. Špatně se před ním zastavuje, u levého břehu je několik malých vracáků. Stupeň je nanejvýš vhodné zajistit házečkou, protože válec je z rodu těch, které zvrhlé vodáky nerady pouštějí.

Tři malé stupínky nás zhoupnou, zleva přitéká Chodská Úhlava a podjíždíme most v Úborsku. Tady končí závodní trať a vystupují všichni vodáci. My jedeme dál.

Romantická plavba

Úhlava odtud meandruje, občas je zarostlá, ale dá se projet a proud nás stále veze. Široký jez v pravotočivé zatáčce je nízký a šikmý, dá se jet bez velkého prohlížení.

Následuje několik velmi romantických míst, kde řeku dělí ostrovy na více proudů. Pobořený jez u Dubové Lhoty potvrzuje atmosféru odloučení od civilizace.

Ještě podjedeme železniční most, přeneseme jediný padlý strom na celé trase a poklidně doplujeme do Janovic nad Úhlavou.