V geologickém podloží Lužických hor a jejich podhůří je pevná nepropustná žula. V době křídy, tedy před 80 miliony lety, byla oblast Horní Lužice zalita mělkým mořem. Na dně se ukládal písek, což je právě rozdrolená žula a podobné horniny, hutnil se tlakem a zpevňoval vápencem ze schránek mořských živočichů. Nakonec vznikla vrstva pískovce silná několik stovek metrů, která leží na žulovém podloží. Obrovské území od německého Rýna přes Čechy až k Polsku se zvedlo, moře odteklo a pískovce se objevily na souši. Většinu z nich smetlo počasí - vítr a voda - z nejpevnějších částí vzniklá dodnes existující skalní města jako Adršpašské skály, Hruboskalsko, Prachovské skály a další.
Ve třetihorách před 30 miliony let poklesla země na obou stranách Krušných, Lužických a Jizerských a vznikly tak zvané pánve. V obrovských vlhkých a teplých údolích rostl bujný prales s mokřadními cypřiši a mamutími stromy. V mokřadu zůstaly odumřelé části rostlin. Protože se k nim nedostal vzduch, tak neshnily, ale přeměnily se nejdříve v rašelinu a později na hnědé uhlí.
Vrstva uhlí v Žitavské pánvi dosáhla mocnosti až 120 m. Ve čtvrtohorách, čili z geologického hlediska vlastně dnes, uhlí překryly jíl a hlína. Jak to bylo složité období, dokládají čtvrtohorní jezera napájená tehdy největší českou řekou Sázavou. Právě ona přinesla nánosy nad uhlím až z Českomoravské vysočiny. Později se otevřela Česká brána, voda odtekla do severoněmecké nížiny a do Severního moře, Sázava obrátila svůj směr ku Praze, objevila se nová řeka Ohře, která tekla korytem dnešní Bíliny a Labe se stalo česko-německým veletokem.
Hnědé uhlí má v Lužici nejhorší kvalitu, odborně se mu říká lignit. Průmyslová těžba začala před 150 lety na německém a částečně i přilehlém českém území. Velkého rozvoje dosáhla za socalismu poté, co Stalin po 2. světové válce posunul hranice Polska na západ k Lužické Nise, a velkorypadla se zakousla do krajiny na všech třech stranách státních hranic. Spalování nekvalitního lignitu v elektrárnách mělo za následek, že všechna tři pohoří přišla o lesy kvůli emisím síry. Stromy hynuly od 70. do 90. let minulého století. Teď už je kalamita zastavená, ale oslabená příroda se s následky potýká dodnes. Dodejme, že ekologické protesty roku 1989 v Čechách a Německu byly jedním ze spouštěčů demokratických revolucí. Dnes se bývalé povrchové doly zatápějí a z Lužice se stává rekreační zona.
Christmas is not Christmas without music, and on this occasion we will be sharing with you some of the rich spirit and history of Czech carols.... celý článek