Jizerská 50 Run 2015: Z Popelky princezna

Zlatá záře nad Bedřichovem

Kdo by mě chtěl podezírat, že Jizerky miluju, měl by pravdu. Kdo by si myslel, že to zlato nad Bedřichovem jsem si vybásnil, mýlil by se. Lahůdka pořadatelů totiž měla opravdu zlatou barvu, protože rozcvičku nejmladších borců vedla z pódia ZUZANA HEJNOVÁ! Opravdu nevím, jestli to zaznělo někde v předběžných informacích o závodě. Pokud ano, nečetl jsem pozorně, ale když ji ohlásili, zalapal jsem po dechu.

Fakt a opravdu – naše pekingská chlouba v celé své velikosti (a skromnosti). Vedla warming up pro mrňousky, pak vzala startovní pistoli do ruky a odstartovala je. Mlaďasové vyrazili na kilometr a ti ještě mladší na 500 metrů. Pro mnohé první sláva, pro jiné první slzičky i pocit totálního vyčerpání v cíli. Na startu narváno jako v Bostonu a na trati úsilí ještě větší! Krásný začátek závodního dne.

Padesát poprvé

Není to tak úplně pravda, ten den začal ještě dřív…. Před mrňousky totiž startovali borci, kteří běželi trasu celých 50 kiláků. Letos poprvé -  vloni se běžela maximálně třiadvacítka. Letos 12, 23 a pro otrlé padesátka. Rád bych se tvářil, že vím, jak to vypadalo na té ultra trase, ale to bych kecal, já si užíval těch 23. Trasa trochu změněná oproti loňsku, ale pořád krásná – to víte – Jizerky na podzim, to nezklame!

Startovala i ultra borkyně Ivana Pilařová. Stejně jako vloni… No, co naběhala před tím, to asi víte. Pokud ne, tak jen namátkou: Nepál, Maraton na severním pólu, Antarctica maraton, maraton na Jamajce, tři alpské maratony, Marathon des Sables v poušti… mám pokračovat? Ani ne, bylo by toho moc, ale Jizerku si tahle Liberecká horákyně ujít nedá ani náhodou!

Zas ta drsárna!

Už vloni jsem si tady stěžoval, jak jsem přepálil začátek. Člověk holt zkušenostmi moudří…někdy a někdo. Já ne! Zas jsem napálil začátek z Bedřichova ke křižovatce U buku a zas jsem měl chuť to otočit a belhat se zpátky na pivo. No, ale zas jsem to vydejchal. Trasa je krásná – namátkou: Závory, Bedřichovská vodní nádrž se šmrncem kanadských jezer, Závory, Gregorův kříž a zas ta kalvárie na Olivetskou horu… Někdy dřina, jindy pohoda, ale pořád krása. Jizerky v září. Co dodat?!

Pořadatelé: za jedna s hvězdičkou

Trasa se trochu změnila, pořadatelé ne. Jako vloni: úsměvy, povzbuzení, osvěžení, ionťák a ujištění, že už je to jen kousek. No, v tom tedy někdy zas tak pravdu neměli, ale krásně se to poslouchalo. Psal jsem, že vloni byla Jizerka tak trochu Popelka a teď se z ní stala princezna. To nadsázka není.

Lesy české republiky a tour Běhej lesy, místní pořadatelé a fandové se o to postarali. Krásný jarmark v prostoru startu a cíle, prodejní stánky, perfekt občerstvení dokonalé zázemí – to co všechno, co bylo na Bedřichovské louce i po trati, to závodu dodávalo šmrnc a grády. A pochopitelně všichni ti, co běželi, co to dá, tak,  jako by byli někde v Leadville. Stane se z princezny královna? Nepochybuji o tom, přijďte se za rok přesvědčit, fakt to za to stojí. Ahoj v Bedřichově.

Čtěte o loňsku: Jizerská 50 Run poprvé a na jedničku