Nevím, co bude po volbách

Komentář HORYDOLY

Propagace Česka je bolavým místem již velmi dlouhou dobu. Neustále se někdo pokouší vymyslet logo, slogan a dokonce i označení České republiky tak, aby bylo na první pohled zřejmé, že nejsme Slovinsko ani Čečna.

Stále se vydávají oficiální i neoficiální propagační materiály k nalákání cizinců i domácích turistů k cestování po Česku. (Autor se na několika z nich podílel a vymýšlel jejich scénáře.)

Chybí tomu ovšem šťáva, koule, jednotící linie, corporate identity, nebo jak to nazvat.

Česko se prezentuje buď jako země zamračených sedláků a selek z předminulého století, nebo úřednický stát. Všude je samý lidový kroj, hrad a zámek.

Jenže co tím říkáme? Co má nabídnout země, kde vládne nestabilní počasí, chybí jí vysoké hory a moře je daleko? Proč by k nám cizinec vůbec měl zavítat?

Pokus o sjednocující reklamní kampaň skončil vyhazovem předchozího šéfa CzechTourism. Byla moc pomalá. Další kampaň se už nekonala.

O něco se snaží i další subjekty, ale bez základního motta a symbolu Česka to není ono.

Pár příkladů: Rakousko = Alpy v zimě i v létě, Francie = umělecká Paříž a obří lyžařská střediska, Rusko = Ermitáž, Tibet = horský lid odolávající čínským okupantům, Kuba = Castro, doutníky a rum, Chorvatsko = modré moře, Albánie = bunkry v každé vesnici...

S čím si spojí cizinec Českou republiku? To nikdo neví. Není tedy divu, že ani nejvyšší šéf vládní agentury na podporu cestovního ruchu netuší, zda někdo za pár dní neotočí kormidlo a nebude propagovat Česko úplně jinak, než jeho předchůdci.

... a cizincům z toho zůstane v hlavě guláš a nepojedou se na nás podívat!