Sprostá gesta a jazykové hříčky na dalekých cestách

Indie: Průvodcovský žertík

Co dělají průvodci v indickém Dillí, když se nudí? Testují řidiče rikš. Nastoupí a poprosí, ať je odvezou do centrály Cestovní kanceláře SEN, Korunní 79, Praha. "Řidič se usměje, pokývá znale hlavou a vydá se na cestu. Yes, yes my friend," vypráví Juraj Ondrejčík, jeden z průvodců CK Sen. "Nepřizná, že neví, kam má jet, nechce ztratit zákazníka, chce vypadat jako profesionál, předstírá, že se v Dillí vyzná. A pak se nenápadně začne zastavovat u kolegů a ptá se, zda náhodou neznají ko-ru-ny."

Vítězí ten z průvodců, který se veze nejdéle. Za tento krutý průvodcovský žertík ovšem dostane majitel rikši vždy řádně zaplaceno! 

NEROZUMÍME SI: Sprostá gesta a jazykové hříčky na cestách

Booking.com

Asie: Zrádná gesta

V Tibetu se lidé zdraví tak jako u nás děti ve školce - vypláznutím jazyka. Znamená to, že nejste ďábel, ďábel má totiž modrý jazyk.

V Česku je zvykem, že když chcete někoho přivolat, uděláte to kýváním ukazováčku směrem k sobě. V Asii to ale nedělejte. Je to neslušné gesto! Lidé se zde přivolávají rukou (dlaní) otočenou k zemi. 

Barma: levný rum a drahý pokoj

Další příběh je z Barmy, kde průvodci s klienty popíjeli v restauraci místní rum. Barma byla v roce 1996 neuvěřitelně levnou zemí a CK Sen tam jezdila jako jedna z prvních cestovních kanceláří v Česku. Z ničeho nic zdražil rum. Místo obvyklého dolaru najednou stál 25 dolarů. Po dlouhých rozpacích se na to šel jeden z průvodců zeptat. Slovem „rum“ místní hoteliéři označovali hotelový pokoj.

Francie: Jazykové nedorozumění

K nedorozumění může dojít i v Evropě. "Když jsme řekli v Paříži francouzským dívkám, že jsme z Čech, začaly vykřikovat "našli Danu, našli Danu." Trvalo dlouho, než nám došlo, že se nejedná o jméno dívky ani o antikoncepci, ale že se chtějí pochlubit svou češtinou – nashledanou," dodává Luboš Fellner. 

Jordánsko: Tenhle umí pít whisky

V arabských zemích budí vždy alkohol rozruch. Jednou stála v Jordánsku skupina turistů před autobusem a nechávala kolovat láhev padesátiprocentní slivovice. Místní tomu přihlíželi a pak ze svého středu vybrali jednoho s tím, že umí pít whisky. Slivovici pily i slečny, jedna z nich mu podala kalíšek, kopl ho do sebe a pak začal běhat okolo jak šílený. Když se uklidnil, tak pouze sípal: "Vy jste si ze mě udělali srandu. Ta hořlavina je do toho vašeho autobusu." 

Kafe na Pobřeží slonoviny

Na Pobřeží Slonoviny se pěstují kakaové a kávové boby. V kavárně vám ovšem ohřejí vodu na 80 stupňů a do toho vsypou instantní kávu Nescafé. "Když jsem protestoval, tak mi náš průvodce do toho ještě ponořil sáček s čajem. Aby to bylo silnější. Myslel to dobře," vzpomíná Luboš Fellner. 

Súdán: déšť se přivolává, jen když prší

Expedice CK Sen se v Súdánu dostala do míst, kde pár desetiletí nebyl ani jediný turista. Navštívila také krásnou ztracenou vesničku, všichni byli životem místních nadšení. Je vůbec možné, že taková místa ještě dnes na světě existují?. Luboš Fellner je lékař, a tak se rozhodl navštívit šamanku. Šamanství se zde dědí z matky na dceru po generace, kromě léčení svého kmene umí i přivolávat déšť. Po úvodních zdvořilostních frázích ji požádal o předvedení síly. "Přivolejte déšť, prosím, předveďte nám tento rituál." S opovržením se na něj podívala a prohlásila: "Déšť přivolávám pouze během sezóny dešťů."

Mexiko: O moudrých policistech

Zájezd Cestovní kanceláře SEN jednou v Mexiku zastavili policisté. Prý aby zkontrolovali řidiče - odebrali mu vzorek moči, krve, běhal po středové čáre silnice, kontrolovali, zda není opilý. "Trvalo to velmi dlouho, tak jsem zavolala jednoho policistu dovnitř autobusu, že ho s turisty vyzpovídáme," říká průvodkyně Katarina Líšková. Pak se začal ptát on, odkud jsme. Česko neznal, tak mu napověděli, že leží v Evropě. Rozproudila konverzace. Když policista vystupoval z autobusu, otočil se a říká: "Kde je vlastně ta Evropa? Na západním nebo východním pobřeží USA?"

Jihoafrická republika: Nekorektní vtípky zaberou všude

Martin Šimko, další z průvodců Cestovní kanceláře SEN, opouštěl Jihoafrickou republiku s vízem, jehož platnost před pár dny vypršela. Na letišti potřeboval dostat razítko, že legálně opustil zemi. Stál v řadě a potil se strachy. Před ním byla Afričanka s velmi, opravdu velmi rozložitými boky. Když už byl na řadě, úředníkovi to nedalo a za obrovským africkým zadkem se musel otočit. "A to přišla má chvíle. Jak k němu kráčím, s úsměvem mu říkám: beautiful, right - nádhera, co?" Celník opětoval úsměv, na pas ani okem nemrknul, bouchl razítkem, a Martin Šimko mohl legálně opustit zemi s neplatným vízem.

ČTĚTE TAKÉ: Sprostá města vesnice