Bezručovo údolí je nejdelší v Krušných horách

Bezručovo údolí je 13 km dlouhé a tedy patří mezi nejdelší v Krušných horách. Před 2. světovou válkou neslo název Grundtal. 

V údolí jsou dostupné krásné vodopády. Největší jsou Karlův vodopád, Medvědí vodopády, Dolní vodopád Chomutovky a Vodopád Chomutovky u Hory svatého Šebestiána. "Jsou to krasosmutná a zádumčivá místa," říká zdejší turistický průvodce Petr Mikšíček. "Nejlepší doba na pěší nebo cyklistickou návštěvu je přelom října a listopadu, protože příroda je nejbarevnější, rozhledy daleké a počasí bývá stabilní."  

Ráj pro cyklisty, bruslaře a turisty

Cyklostezka č. 3078 začíná v centru Chomutova u Magistrátu a vede k severozápadu. V Bezručově ulici se k ní připojuje modrá turistická značka od chomutovského nádraží. U Hamerského rybníka na okraji města se k nim přidává ještě naučná stezka.

Za zahrádkářskou osadou se cesty pro pěší a cyklisty oddělují, ačkoliv vedou souběžně stejným údolím. Cyklisté, koloběžkáři a in-line bruslaři tady nevadí turistům. 

Podél Chomutovky se jede okolo Prvního a Druhého Dolského mlýna. U Prvního je pomník věnovaný původně Aloisu Schmidtovi z 1896. Pamětní deska byla v roce 1946 nahrazena deskou Petra Bezruče. Alois Schmidt byl profesor chomutovského učitelského ústavu a průkopník turistiky. Slezský básník Petr Bezruč neměl s Chomutovem nikdy nic co do činěním, ale komunisté ho rádi recitovali.

V Bezručově údolí stávaly tři dolské mlýny, které posléze sloužily jako výletní restaurace. Do dnešní doby zůstaly zachovány první dva. Restaurace První mlýn a Druhý mlýn jsou tak příjemnými zastávkami při prozkoumávání krás Bezručova údolí. "Mlýny nemlely obilí, ale jednalo se o hamry - zde se mlela ruda a zkujňovaly vytěžené kovy," připomíná Petr Mikšíček.

Vyberte jeden ze tří potoků

U bývalého Třetího Dolského mlýna ústí do Chomutovky Kamenička a Křimovský potok, na kterých jsou postavené přehradní nádrže s pitnou vodou. Až sem vede cyklostezka s hladkým asfaltem.

Booking.com

Podél Chomutovky pokračuje po dobrém povrchu značená cyklotrasa 3079 do obce Hora Svatého Šebestiána. Po cestě můžeme obdivovat dva malé vodopády. Říčka pramení západně od obce v obrovských rašeliništích na hlavním krušnohorském hřebenu někde mezi Jelení horou a Skelným vrchem. Přístup sem nevede, jednak protože je zde přísná rezervace a jednak se v mokrých bažinách vlastně ani nedá určit.

Ujeli jsme 17 km a neustále jsme stoupali celkem 500 m.

Pokud od Třetího Dolského mlýna zvolíme cyklotrasu 3078, stoupáme podél Kameničky. Stejnojmenné vodní dílo je nejfotogeničtější místo Bezručova údolí. Přehrada byla postavena 1904 pod názvem údolní přehrada Císaře Františka Josefa. Hráz je vysoká 44 m a 153 m. Koruna připomíná hradní cimbuří. 

Jedeme okolo hájovny Nový dům, Starého a Červeného rybníka. Na závěr dorazíme po silnici do bývalé vesnice Reitzenhain. Na českém břehu říčky Černá stojí již jen jeden dům, na německém břehu je stejnojmenná vesnice. Tady vedl přeshraniční železniční most na druhdy významné trati Křimov - Reitzenhain.

"Krušné hory bylo nejobydlenější pohoří Evropy," připomíná Petr Mikšíček. "Městečka tady běžně stála v nadmořských výškách 700 - 1000 m. Dnes jsou menší než ve středověku a místo těchto měst máme spíš vesnice."

Stoupáním podél Křimovského potoka nás vede cyklotrasa 3088 do Křimova k železnici.

Křimov bývalo důležité nádraží. Dodnes přes něj vede horská železniční trať Chomutov - Vejprty a dál přes krušnohorský hřeben do Annabergu a Chemnitz. Hlavním důvodem pro stavbu dráhy byla doprava hnědého uhlí z Mostecké pánve do Saska. Uhlí u Lipska ještě tehdy nebylo objeveno. Povolení na dráhu vydal 1868 český ministr obchodu Ignaz von Plener. Koncesi na stavbu obdržela Buštěhradská dráha, která trať napojila na svou železniční síť. Provoz byl zahájen 1872.

Technicky náročná trať z Chomutova stoupá na hřeben Krušných hor a poblíž Kovářské překonává nadmořskou výšku 875 metrů. Dále klesá k vejprtskému nádraží ve výšce 715 metrů.

Po vzniku Československa byla Buštěhradská dráha zestátněna a její tratě začleněny do sítě Československých státních drah. Kromě nákladního provozu denně využívalo okolo 800 lidí, kteří dojížděli za prací do Vejprt a do Německa. Jednou týdně do Vejprt jezdil rekreační rychlík z Prahy. Intenzivní využití trati ukončila světová hospodářská krize.

25. září 1938 henleinovci odpálili trať u Vejprt a způsobili vykolejení lokomotivy s několika vagóny. Lehce zranění železničáři museli ustoupit ke stanovišti stráže obrany státu v Novém Zvolání. Čeští železničáři se na trať vrátili 21. května 1945, kdy do Vejprt přijel obrněný vlak, jehož úkolem bylo zajistit bezpečnost na pohraniční trati. Spojení s Německem bylo přerušeno. K obnovení přeshraničního provozu došlo zase až 1993.

Z Křimova odbočovala vedlejší trať do Reitzenhain, po které 1875 - 1948 jezdily osobní a především nákladní vlaky. V době největší slávy po ní bylo přepraveno půl milionu tun uhlí ročně, jezdili po ní osobní vlaky a také jednou denně rychlík do Lipska. V roce 1948 byl na trati ukončen provoz a do roku 1959 sloužila jako vlečka do stanice Hora Svatého Šebestiána, kde se odkládaly nepojízdné vagony. 

Trať překonávala pomocí velkého železného viaduktu Bezručovo údolí. Státní hranici křižovala po dalším viaduktu přes říčku Černá / Schwarze Pockau v obci Reitzenhain a dál klesala do saského Marienberg. Z českého Reitzenhainu zbyl už jen jeden dům. Na německé straně je normální vesnice. Trať lze na obou stranách hranice sledovat pěšky, ale viadukty jsou odstřeleny, koleje sneseny, drážní domky zbořeny, zastávky prodány do soukromých rukou.

INFO: Zaniklá železniční trať Křimov - Reitzenhain (brožura) a Mapa současného stavu tratě a Zaniklá železniční trať Křimov - Reitzenhain (web) a Zaniklá železniční trať Křimov - Reitzenhain (foto) 

Zobrazit místo Běžky a kola na větší mapě

 KRUŠNÉ HORY na kole

Hlavní hřeben Přes Krušné hory na kole

Traily Klínovec: Azur, Rubin a Baron

Cyklostezka Z Ostrova do Jáchymova po staré železnici

Cyklostezka Bezručovo údolí je nejdelší v Krušných horách

Cykloturistika Z Klínovce do Prahy za dva dny na kole

Fláje Tudy odplul prales z Krušných hor

Tragedie Německý biker se zabil na trailech Bouřňák

Business Skiareál Klínovec není možné udržet bez silného cyklistického léta