Z Klínovce do Prahy za dva dny na kole

Vlakem přijíždíme pozdě odpoledne do Ostrova nad Ohří. Mezi periodami lijáku popojíždíme k supermarketu, do turistických přístřešků v Dolním i Horním Žďáru a skrze Jáchymov se dokodrcáme úplně mokří pod Klínovec. V přístřešku na parkovišti přespíme na lavicích u stolu, protože spacáky sice máme, ale stan jsme nechali doma.  

Na Klínovci se vyřádíme v trail parku na půjčených odpružených kolech. Své naložené hardtaily vyvezeme lanovkou na Klínovec. To potěší, protože stoupání z Jáchymova přes Boží Dar na Klínovec by bylo úmorné. Po skončení provozu na trailech odevzdáme půjčené stroje a sedáme na vlastní kola.

Cyklotrasa 2011 nás dovede na Traverz, šterko-asfaltovou svážnici křižující všechny severní sjezdovky na Klínovci. Vodu nabíráme ve stejnojmenné studánce a hodláme přespat o kousek dál v přístřešku stejného jména. Je ovšem uvnitř mokrý, a tak sjíždíme ještě níže k pohodlnějšímu přístřešku v Pytlácké rokli. U malého vodopádu se myjeme a nabíráme další vodu. Před přístřeškem je ohniště a u něj leží dřevo ke spálení. Dosušujeme spacáky ze včereší noci a spíme zase na stole a na lavici. Nevídaný luxus!

Vloni jsme jeli na Rychlebské stezky a cykloturistiku v Jeseníkách.

Další dva dny provozujeme nefalšovanou cykloturistiku. Sjedeme z Krušných hor do Českého středohoří a přes Džbán dorazíme do Prahy k Vltavě.

1. září 11 km cyklostezka Ostrov - Jáchymov - Klínovec
2. září 58 km trail park Jáchymov
3. září 71 km cykloturistika Klínovec - Klášterec - Žatec - Louny
4. září 91 km cykloturistika Louny - Džbán - Kladno - Praha

STRAVA.com: stáhněte GPX Klínovec - Louny a Louny - Praha 

Do Měděnce nahoru-dolů

Po ránu je na lesnatých severních svazích Klínovce vlhko a chladno. Oblékáme, vše co máme s sebou.

"Tady to známe, pojedeme pořád dolů." ...jak jsme se mýlili! Vzpomínkový optimismus nám zakalil dva roky staré zkušenosti. Po panelových lesních svážnicích se pereme s kopci nahoru i dolů pod vrchol Meluzína a totéž pak na hlavní silnici do Měděnce. V nátělníku, triku, mikině, bundě a vestě se potíme jako vůl i kráva. "Kdy už se sakra svezeme?"

Měděnec je typické krušnohorské městečko. Od středověku se zde střídala prosperita se zmarem podle toho, zda se těžil cín nebo doly zůstaly ležet ladem. Poslední důl byl zbourán vloni a turistika hornictví ještě zcela nenahradila. Proti nám jedou němečtí závodníci na kolečkových lyžích. Před námi defilují české opravené domy i zdevastované baráky.

Famozní sjezd do Klášterce nad Ohří

Konečně se spouštíme do nekonečných serpentin dolů k Ohři. Následujeme cyklotrasu 35. Oceňujeme dvojici na silničních kolech, která stoupá proti nám. Naopak nemáme pochopení pro mladé elektrocyklisty, kterým by evidentně pohyb neuškodil.

V euforii z rychlé jízdy míjíme odbočku ze silnice a cyklistické značení nechtěně opouštíme. Nepříjemným sjezdem po hlavní silnici ze Šumburku tedy dorazíme do Klášterce nad Ohří.

Projedeme městem a zámeckým parkem k Ohři. Byla to první ochutnávka kopců, které nás dnes čekají. Krátké, ale strmé. Bude jich hodně. "Sliboval jsi, že z Klínovce až do Prahy pojedeme pořád dolů," zní první výčitka. "Výškový profil v navigaci přece nemůže zachytit každý brdek," chabě se bráním. 

Cyklotrasa podél Ohře nevede spořádaně po rovině podél hladiny, ale kroutí se jako had 3D - doleva doprava, nahoru i dolů. Někde je vedena po hladkém asfaltu, jinde po hlíně anebo štěrku. Je to psychicky vyčerpávající. Když už to vypadá, že se cesta narovná, za nejbližší zatáčkou se zjeví stojka. Střídáme levý i pravý břeh.

Středověká města Kadaň a Žatec

Do Kadaně vjíždíme Žateckým barbakánem, což je komplikovaná středověká brána. Na Mírovém náměstí otevřeme pusu a rozšíří se nám zorničky. Tak krásně upravené náměstí abychom pohledali. Pod gotickou radniční věží si dáme oběd na zahrádce, kde se sjíždějí desítky cyklistů, převážně na elektrokolech. Zajdeme do barokního kostela Povýšení Svatého kříže. Projdeme nejužší českou uličkou zvanou Katova, která prochází skrze renesanční měšťanské domy.

Vrátíme se na cyklotrasu Ohře. V Želině nás navede na hlavní silnici a po ní poněkud únavně pořád rovně za nosem dorazíme do Žatce. Skrze městský park a středověké hradby projedeme na Náměstí Svobody. Je malebné, ale oproti Kadani obyčejnější. Zastavujeme tedy jen na chvíli v kavárně, abychom se napili limonády.

Na kruhovém objezdu u kapucínského kláštera se znovu napojujeme na cyklotrasu Ohře. V příští vesnici Trnovany se od ní definitivně odpojíme. Pořád rovně, ale bohužel stále nahoru dolů šlapeme po frekventované silnici. Pikantérií jsou náklaďáky s přívěsy, které nás jeden za druhým předjíždějí. Právě skončila Žatecká Dočesná. Odjíždějí mobilní záchody, rozebrané stage i kolotočářské atrakce.

Černá noc nad uhelnými elektrárnami

U potoka Hasina pro dnešek končíme. Zajedeme na polňačku vedle silničního odpočívadla, opečeme buřty a rozbalíme spacáky. Nad hlavou září Mléčná dráha a spousta dalších hvězd. Černočernou noc přízračně prosvěcují také tepelné elektrárny Počerady, Prunéřov a Tušimice.

K ránu padne rosa tak silná, jako by pršelo.

Dopijeme zbytky vody z bidonů ze včerejška, sbalíme fidlátka a sedáme na kola. Míříme k nízkému pohoří Džbán, které je nejsevernější částí Křivoklátska. Patřilo do Přemyslovského loveckého hvozdu.

Klášter Dolní Ročov

Z Jimlína nás vede cyklotrasa 304 do několika nepříjemných kopců po asfaltu i lesními cestami až na návrší Džbán (536 m). Stoupání přerušuje pouze divukrásné údolí pod Ročovem, jemuž vévodí augustiniánský klášter.

V bažinatém terénu ho založil Albrecht starší z Kolovrat, prapředek významného rodu Kolovratů z Kolovrat, je tu také s dalšími členy rodu pohřben. Stalo se tak 1373 jako poděkování Bohu, že Albrecht unikl smrti 1355, když byla napadena družina Karla IV. v Pise během korunovační jízdy.

Husité pak klášter velmi poničili. Sasové za třicetileté války ho vyrabovali a vypálili.

Na barokní obnově se podílel v Jan Blažej Santini Aichel, který ke kostelu přistavěl vysokou věž 1718. Celkovou přestavbu kostela vedl jako své poslední životní dílo Kilián Ignác Dientzenhofer. Chrám Nanebevzetí Panny Marie byl vysvěcen 1750. Vnitřek byl skvostný - hlavní oltář s opukovou Področovskou Madonou a Ježíškem doplňovalo šest protilehlých oltářů. 

Komunisté po 2. světové válce zrušili augustiniány a ročovské řeholníky internovali do kláštera v Oseku. Z kláštera se stalo vězení. Nejznámější vězni byli českoslovenští hokejisté v čele s Augustinem Bubníkem a hudebník R. A. Dvorský. Objekt potom sloužil jako kasárna a nakonec jako dětská psychiatrická léčebna. Po roce 1989 byl navrácen augustiniánům.

Plochý Džbán je porostlý chmelnicemi

Nahoře na Džbánu vlastně nic není. Málokteré pohoří má na nejvyšší hoře autobusovou zastávku. Tady je navíc silniční křižovatka, pole, švestková alej, vysílačka a všude okolo probíhá sklizeň chmele. Na poli pramení Loděnice. 

Na silnici přes chmelařské obce potkáváme jeden prastarý Zetor za druhým. "Traktory byly za mého dětství o dost menší, nemyslíš?" glosuje manželka.

V Řevničově zavřeli všechny hospody. Ptám se místní paní, kde se dá nejblíže najíst. "Za benzinkou pod kopcem doleva. Na kole jste tam za pár minut." Už v dlouhém rychlém sjezdu se děsíme, jak budeme muset šlapat do kopce daleko a vysoko. Dobrá paní nás poslala do Krušovic až pod karlovarskou dálnici. Dáme si k obědu dvě piva a doufáme, že to nebude tak špatné jako po jednom půllitru. Nezmýlili jsme se.

Za Řevničovem se chytáme cyklotrasy 8192. Vede vedlejšími silničkami a cestami, poli, loukami i lesem podél potoka Loděnice, na kterém jsou jako korálky navlečené jeden rybník za druhým. Třtický je chovný, Bucký moc osídlený, Malá Punčocha příliš malá. Teprve u Punčochy zastavujeme. Pozdě odpoledne tady nikdo není. Nezdržujeme se a na Adama i Evu se vrháme do teplé vody. Až po koupání si všimneme, že doslova pár metrů od naší pláže se zvedá postarší dvojice z lavičky a odchází. V duchu se jim omlouváme, že museli vyslechnout explicitní konverzaci o odřeném pindíkovi a otlačené pipince.  

Cesta ubíhá okolo dalších rybníků Mlýnský, Pilský, Červený, Lodenický, Chobot a Turyňský. V Lodenici se mění číslo cyklotrasy na 8246, v Čelechovicích na 8248 a před Kamennými Žehrovicemi na 8185. Vjíždíme na luxusní cyklostezku. Opravdu je určená jen pro cyklisty, koloběžkáře a bruslaře! Mírně stoupá po tělese zrušené železniční vlečky, která vozila černé uhlí z dolu Tuchlovice v kladenském uhelném revíru na hlavní trať do Prahy.

V Kamenných Žehrovicích pokračujeme po příjemné rovinaté cyklotrase 17 lesními cestami na jižní okraj Kladna. Pak už jen využijeme systém značených tras po vedlejších silnicích a blížíme se k Praze přes Hostouň, Dobrovíz, Kněževes, Tuchoměřice, Statenice a Černý Vůl povětšinu mírně s kopce. Cesta rychle ubíhá. Naposledy vjedeme do přírody za Úněticemi a Tichým údolím projíždíme pod Holým vrchem do Roztok.

Odtud nám jede vlak rovnou domů, ale když už jsme rozjetí, rozsvítíme blikačky a šlápneme naposledy do pedálů. Přejedeme poslední tři kilometry po silnici proti proudu Vltavy na nádraží Sedlec. Důvod je prostý - Sedlec je už v Praze a na Lítačku se povezeme zadarmo my i kola.

Doporučené vybavení

Trekingové kolo nebo gravel, helma, cyklistické tretry, cyklistický dres a kalhoty, cyklistické rukavice, nepromokavá bunda, ponožky, brýle. Nářadí, lepení, pumpička, zámek na kolo, cyklobatoh nebo cyklobrašny, světlo na kolo, blikačka, lékárnička. Náhradní oblečení.

Výbava na kempování: cyklostan, karimatka, spací pytel, plynový vařič, nádobí, hygienické potřeby, krém proti slunci, repelent proti hmyzu, čelovka, nůž, lžíce. Nejméně 1,5 l pití a jídlo. Doklady, peníze, pojištění.

Elektronika: outdoorová kamera nebo kompaktní fotoaparát, mapa, mobil, powerbanka nebo cestovní solární nabíječka, chytré hodinky.

Zobrazit místo Běžky a kola na větší mapě

 KRUŠNÉ HORY na kole

Hlavní hřeben Přes Krušné hory na kole

Traily Klínovec: Azur, Rubin a Baron

Cyklostezka Z Ostrova do Jáchymova po staré železnici

Cyklostezka Bezručovo údolí je nejdelší v Krušných horách

Cykloturistika Z Klínovce do Prahy za dva dny na kole

Fláje Tudy odplul prales z Krušných hor

Tragedie Německý biker se zabil na trailech Bouřňák

Business Skiareál Klínovec není možné udržet bez silného cyklistického léta