Další zbytečný fascikl: Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy

Na Strategii pracovalo mnoho let několik výzkumných ústavů, protlačovali ho politici a ptali se na něj zelení. Lhostejný nebyl ani některým starostům a zastupitelům. Co je ovšem jejím výsledkem?

Že cyklistika je zdravá a neznečišťuje ovzduší. A na budování cyklostezek budeme čerpat peníze od Evropské unie. Zbytek je souhrnem všeobecně známých faktů, výzkumných zpráv a názorů na fungování dopravy.

Autor tohoto textu odhaduje, že se díky Národní strategii cyklistické dopravy v České republice nic nezmění.

Vždy bude záležet na přístupu místních lidí, zdali chtějí jezdit na kole, nebo ne. Velká města si každý rok dávají na nátlak aktivistů do rozpočtu desítky miliónů korun na rozvoj cyklistické dopravy (rozuměj vybudování cyklostezek) a na konci roku je v lepším případě uvádějí jako nevyčerpané položky, v horších případech maskují vydané peníze na obyčejné silnice či chodníky za stavby pro cyklisty. Je jen několik výjimečných měst, které na cyklisty opravdu myslí, a lidé tam na kole jezdí do práce zcela běžně.

Cyklotrasy pro rekreační vyžití se někde budují promyšleně a s citem pro přírodu i byznys, jinde značkaři neustále bojují s ochranáři a v dalších lokalitách se zase peníze lijí do značení každé okresní silnice žlutými cykloznačkami.

REKREAČNÍ CYKLOTRASY

Existují v zásadě čtyři různé přístupy k regulaci cyklistiky v terénu. Uvádíme jejich příklady

Cyklisty nechceme a povolíme jim vjezd jen na silný nátlak veřejnosti na malou část komunikací

+ jasně dáváme najevo, že cyklisté přírodě škodí

- u větších území nelze restrikci plně dodržet, správce území je negativně vnímán veřejností, velké náklady na dohled nad cyklisty a osvětovou činnost

Příklad: Krkonošský národní park

Velcí hráči: místní orgány ochrany přírody, lesácká a myslivecká veřejnost, někteří vlastníci pozemků

Některé stávající turistické stezky a silnice označíme jako cyklistické stezky

+ stáhneme část cyklistů do vhodného koridoru, veřejné mínění to ocení

- konflikty mezi pěšími turisty, místními obyvateli a cyklisty, ohrožení cyklistů automobilovou dopravou na silnicích, zbytečné náklady na zdvojené značení (pro cyklisty a pěší, nebo cyklisty a auta), zmatek v mapách a cyklistických průvodcích

Příklad: okolí Prahy

Velcí hráči: Klub českých turistů, Ministerstvo životního prostředí, většina samospráv

Oddělíme cyklisty od pěších turistů

+ většina cyklistů pojede po doporučených a vyznačených trasách, podstatné snížení rizika střetu pěších a cyklistů, je možné vybudovat informační síť (mapy, průvodce, rozcestníky, letáky…), při dobré propagaci si rychle nakloníme veřejné mínění, místní samosprávy a podnikatelé síť cyklostezek využijí v delším časovém horizontu pro své podnikání

- časová náročnost vybudování a poté prezentace veřejnosti, zprovoznění cyklostezek stojí nějakém peníze, výběr tras musí provádět všestranně erudovaný odborník (sport, místopis, ochrana přírody, historie, podnikání…), koncept by měl být jasný a musí s ním souhlasit všechny zainteresované složky

Příklad: bývalý sovětský prostor Ralsko

Velcí hráči: některé mikroregiony a spolky obcí, kraje, mapová nakladatelství

Necháme stav samovolnému vývoji

+ v současnosti nejde o velký problém, není potřeba vyvíjet žádné úsilí, případné negativní účinky se omezují na jednu lokalitu a veřejné mínění se neobrací proti vlastníkům pozemků

- latentní konflikty občas vyvřou na veřejnost, v některých lokalitách dochází ke sporům mezi pěšími, cyklisty, ochranáři, správci lesů a majiteli pozemků

Příklad: Karlštejnsko

Velcí hráči: správy Chráněných krajinných oblastí, majitelé lesů, zemědělci

CYKLISTICKÉ ZNAČENÍ

Klub českých turistů se zaměřuje na silniční cykloturistiku a dálkové trasy

Kritika: Značení je zbytečné, protože zdvojuje běžné automobilové značení. Dálkové trasy jsou skoro k ničemu, protože kolik lidí jede za rok např. týdenní putování z Prahy do Vídně? ·

Vydavatelé map a průvodců navrhují vlastní doporučené trasy

Kritika: Výběr tras není vyrovnaný, někdy jsou vhodné pro rodiny s dětmi, jindy jde o náročnou túru. Navíc neexistuje jednotná evidence pro celou Českou republiku.

Místní organizace realizují lokální cykloznačení

Kritika: Značení v terénu není jednotné, jeho kvalita je kolísavá. Jednotlivé lokality na sebe nenavazují a nevytvářejí jednotnou síť značených cest. Propagace takových tras je mizivá.

Městské cyklostezky

Kritika: S výjimkou několika měst nejsou cyklostezky použitelné. Jejich systém není v terénu dopracovaný, cyklisty ohrožuje automobilový provoz. Nefunguje cyklistická doprava uvnitř města ani na výpadovkách směrem ven do přírody.