Divoká svině aneb napříč Rychlebskými horami

V kempu u základy Rychlebských stezek vstáváme až když odjedou obrnění freerideři na svých odpružených speciálech sjíždět strmé kamenité traily.

Čekáme, až se nahoře v Rychlebech trochu oteplí. Proto máme čas, abychom si zajeli do vesnice Černá Voda do Coopu pro čerstvé rohlíky a jogurt ke snídani.

Na mapě jsme si předem naklikali trasu s co nejmenším převýšením z Černé vody přes Rychlebské hory do Jeseníku. Neřídíme se tedy jen turistickými nebo cyklistickými značkami.

Nakládáme kempové vybavení na nosiče a šlápneme do pedálů.

TOPO Cykloturistika Rychleby: Černá Voda - Supíkovice - Jeseník

Stoupáme do hor

Ze Základny (340 m) u Černé Vody / Schwarzwasser sjedeme sto metrů k silničnímu mostu. Tady končí terénní trail Superflow, který jsme si užili včera.

Stoupáme po široké štěrkové polňačce do širokého sedla v lese mezi Bukový vrch a Sedm skal. Na louce se připojíme na Superflow a proti jeho směru jedeme po štěrkové polňačce a po asfaltce do vsi Nová Červená Voda / Neu Rothwaser (340 m).

Lesní silničkou bez automobilového provozu dlouze a prudce supíme do kopce. Cykloturistika je pěkná dřina! Naposledy se setkáváme se Superflow, kudy už sviští první bikeři dolů, na křižovatce lesních svážnic. Tady vjíždíme do Uhlířského údolí. Supíme pořád stejně, ale aspoň se nám po levé ruce otvírá rozhled do žloutnoucích podzimních lesů na svazích Divočáka. Ještě výš se nám otevře výhled až do polské roviny ve Slezsku. Děkujeme za něj kůrovci, který Uhlířské údolí doslova vyžral.

Sláva, konečně se vezeme dolů!

Na rozcestí U Divoké svině (560 m) se napojíme na cyklotrasu 6278. Asfalt se stává poněkud rozbitým. Dlouze a rychle klesáme po úbočí Křemenáče na rozcestí Nad Moráskem (503 m). Cyklotrasu měníme za zelenou turistickou značku, ale jedeme ve stále stejném směru do Supíkovic / Saubsdorf (447 m).

STRAVA.com: Stáhněte trasu ve formátu GPX

Značka nás dovede ke Staré vápence. Nejdříve se zde těžil vápenec, o čemž svědčí zachovalá historická vápenná pec, potom dražší mramor v lomu hluboko pod ní. Dnes je v lomovém areálu umístěna galerie dřevěných soch pod širým nebem, zároveň jednoduché dětské hřiště a také místo pro setkávání zdejších lidí při větších akcích.

Vápno a mramor živí Supíkovice už půl tisíciletí

Vápenná pec byla postavena roku 1856 A. Dreschlerem. V provozu byla do 1908. Kuželovitá stavba na kruhovém půdorysu byla přistavěna ke skalní stěně, která vznikla předchozí lomařskou činností. Jedná se o pokročilý konstrukční typ se vzduchovými kanálky v tělese. Vnitřek pece je vyzděn šamotovou cihelní vyzdívkou. U paty je klenuté přístup k ohništi. Impozantní rozměry jsou 14 metrů na výšku a 38 metrů v obvodu. Mezi svahem a šachticí je vyskládané těleso, které sloužilo jako navážecí rampa.

Na čele je osazena deska s nápisem: GOTT SEGNE UNSERE UNTERNEHMUNG 1856 (Bůh žehnej našemu podnikání).

Těžba vápence v Supíkovicích je poprvé zmíněna roku 1579, kdy zde pracovali čtyři lamači a dvě vápenné pece. Kámen byl pálen na vápno a to pak bylo dopravováno na stavby do Slezska. Od 2. poloviny 19. století se začal těžit kvalitní mramor.

Zdejšímu mramoru se říká slezská Carrara, protože je podobně kvalitní, jako bílým mramor z italské Carrary. Když byl uzavřen a částečně zatopen lom u Staré vápenky, jako náhrada byl otevřen mnohem větší lom Supíkovice na druhé straně obce. Z obou lomů pochází například veškerá štípaná i leštěná dlažba na chodnících v Praze. Dosud ji zde hlavní město odebírá. Černý mramor doplňující bílé ornamenty pochází z nedalekého lomu v Lipové.

V Supíkovicích od roku 1886 fungovala Zemská odborná škola pro mramorový průmysl. V nedaleké Žulové byla v témže roce zřízena škola pro zpracování žuly. Zanikla v lednu 1945 a její vybavení bylo převezeno do kamenické školy v Hořicích.

Od vápenky se vrátíme na silnici a pěknými přehlednými serpentinami mezi loukami fičíme do Písečné / Sandhübel (403 m). Její název odpovídá faktu, že se zde těžil písek pro stavební účely. Nedaleké vesnice Vápenná i Žulová mají původ jména také v těžených nerostech. 

Cyklostezka do Jeseníku podél řeky Bělá

Za nádražím najedeme na cyklostezku číslo 4, která vede až do Jeseníku / Freiwaldau (432 m). Byla by to krásná projížďka proti proudu řeky Bělá, stále mimo automobilový provoz a při tom po pěkném asfaltu, kdybychom za těch pár kilometrů jednu duši třikrát nepíchli a nakonec při foukání kompresorem na benzínce nepraskla. Naštěstí máme s sebou další duši navíc a k tomu lepicí sadu. Do Jeseníku na nádraží ale stejně nakonec dojíždíme velmi opatrně.

Na našem cyklovýlet jsme těsně minuli rozhlednu Hemberk a jeskyně Na Špičáku. Tyto turistické atrakce si necháme na příště.

Doporučené vybavení

Horské kolo, sportovní obuv, cyklistický dres, cyklistické rukavice, helma, sportovní brýle, funkční prádlo, větrovka, chytré hodinky, mapa, mobil, lékárnička, pojištění, peníze a doklady, cyklistický batoh, nářadí a lepení, pumpička, zámek na kolo, kompaktní fotoaparát nebo outdoorová kamera. Pokud chcete kempovat, potřebujete navíc zapalovač, čelovka, oblečení (čepice, kalhoty, bunda ponožky, fleece nebo softshell), spací pytel, karimatka, stan, cyklobrašny.

BOOKING.com: Najděte si ubytování v Rychlebských horách.

 SERIÁL na kole v Jeseníkách

ELEKTROKOLO Rozhledna Nová Ves u Rýmařova

TRAIL Rychlebské cyklostezky Superflow

TRAIL T-Rys, nejtěžší trail v Rychlebech

SINGLTREK Rychlebské stezky - Trail podél Černého potoka

BIKEPARK Bikepark Kopřivná také pro bázlivé bikery

BIKEPARK 25 kilometrů trailů na Dolní Moravě

CYKLOTURISTIKA Zlaté Hory, kde se těžilo zlato

CYKLOTURISTIKA Divoká svině aneb napříč Rychlebskými horami

KOLOBĚŽKY Praděd a Dlouhé stráně trpí koloběžkami

CYKLOKEMP Černý potok u Vidnavy

REGION Jeseníky