Zlaté Hory: projeďte na kole, kde se těžilo zlato

Zlato se těžilo na historické hranici mezi Slezskem a Moravou, přibližně mezi horními městy Zlaté Hory (od 1280 Zuckmantel, cca 1400-1700 Edelstadt, od 1869 Cukmantl a od 1948 Zlaté Hory) a Glucholazy (Cygenhals, Bad Ziegenhals). Obě vznikla během německé kolonizace právě za účelem těžby zlata a později mnoha dalších rud.

První zlato na Zlatohorsku těžili nejspíš Keltové rýžováním v potočních a říčních nánosech od 5. století před Kristem do přelomu letopočtu. O Germánech se to nepředpokládá. Po nich možná první Slované v mělkých jámách v 6.-9. století. 

Největšího vzmachu se zdejší hornictví dočkalo v 15.-16. století. V tu dobu se ho zmocnili biskupové z Vratislavy (Breslau).

VIDEO Okolí Zlatých Hor na kole

Boj vratislavských biskupů a českých králů 

Neobydlenou zemi na severním úpatí Jeseníků (Altvatergebirge) kolonizoval vratislavský biskup Vavřinec Doliveta po roce 1200 ze severu od biskupského hradu Otmuchova a současně v té době moravský markrabě Vladislav Jindřich, bratr českého krále Přemysla Otakara I. od jihu z Krnova (Jägerndorf) a Opavy (Troppau).

Kolem roku 1220 byla objevena ložiska zlaté rudy těsně pod povrchem. Těžbu v měkkých dolech (regionální výraz pro jámy určené na povrchovou těžbu) a také rýžováním na říčce Bělá (Biala) zahájil biskup Vavřinec Doliveta. Již roku 1222 doly zabral markrabě Vladislav Jindřich. Když ještě ten rok zemřel, zdědil zlaté doly český král Přemysl Otakar I.

Papež píše dopis 27. ledna 1224 českému králi, aby vrátil doly vratislavskému biskupství. První zmínka o osadě Cucmantel pochází z roku 1263 a o hradu Edelštejn na její ochranu z roku 1281.

Koncem 13. století byl založen nedaleký hrad Leuchtenštejn a osada Glucholazy. Nejspíše to byla biskupská náhrada za ztracené Zlaté hory a Edelstein.

1241 oblehli Mongolové město Vratislav a poté na hlavu porazili polské vojsko v bitvě u Lehnice. Přes Kladsko se jejich armáda dostala na Moravu, kde se jí postavil český král Václav I. a Mongoly zahnal do Uher. Pro zlatorudné doly to mělo zničující důsledky. Po vyhlazovacích bojích nezůstali, lidé, technologie ani znalosti.

Sporů o hrad a město využili před rokem 1280 loupežní rytíři Ota a Oldřich z Linavy, kteří se jich zmocnili a pustošili biskupské majetky. Opavský kníže Mikuláš I., nemanželský syn Přemysla Otakara II., oboje od loupeživých rytířů odkoupil a odevzdal 1281 vratislavskému biskupovi Tomáši Zarembovi. Ten se dostal do sporu s vratislavským knížetem Jindřichem IV. Probem. Kníže dobyl hrad, osadu i doly a prodal opět Mikuláši I. Opavskému. Zlaté Hory patřily Opavsku do 1477.

Dolování se rozvíjelo. Cukmantl se stal 1306 městem s magdeburským právem. Později město obdrželo jihlavské horní právo. Roku 1330 se prvně připomínají ražené štoly. Roku 1443 získalo město mincovní právo. V čele dolů stál samostatný báňský úřad.

Zlaté Hory nakonec po mnoha obchodních transakcích odkoupilo vratislavské biskupství od synů Jiřího z Poděbrad roku 1477 a zůstalo to tak několik dalších staletí. Město se stalo součástí Niského knížectví.

Biskup Jan IV. Turzo, pocházející z uherského magnátského rodu zbohatlého hornickým podnikáním, uděluje městu nový horní řád roku 1510. S tím přichází rozkvět zlatohorského dolování. Od Glucholaz se razí Tříkrálová štola o délce 6 km. Do skal vchází u dnešního nádraží. Zlatohorské zlato slouží k ražbě biskupské mince, která se stává rozšířeným platidlem. Vedle zlata se těží měď, olovo a cín.

Booking.com

Od roku 1601 přebírá od zlata ekonomický význam měď.

Těžba během třicetileté války od roku 1620 postupně upadala a definitivně zanikla v 18. století. Mezi tím více než polovinu příjmů z dolování netvořilo zlato, ale posypek (předchůdce savého papíru), vitriol (na výrobu modré skalice) a pyrit (na výrobu kyseliny sírové).

O obnovení těžby se v letech 1755 až 1784 pokoušel ve vlastní režii biskup Filip Gotthard Schaffgotsch, ale dolování se ukázalo jako ztrátové.

Roku 1958 byla obnovena těžba polymetalických rud a později zlata. Po vytěžení dostupných ložisek roku 1993 vyjel z dolu poslední vozík a těžba byla definitivně ukončena.

INFO: Historie těžby zlata ve Zlatých Horách a Geologické poměry Zlaté Hory a Kraj pokladů

Čarodějnické procesy 

Strašnou dobu zažily Zlaté Hory a široké daleké okolí v lech 1622 - 1684, kdy se odehrály čarodějnické procesy. Zažehla je nejspíš bída za třicetileté války a k tomu vlna katolických přistěhovalců do ryze protestantského regionu. Dodejme, že v katolických zemích se čarodějnické procesy téměř nekonaly. A když už se údajné čarodějnice dostaly před soud, bývaly zhusta osvobozeny. Probíhaly tam totiž spravedlivé soudy, které vedli vzdělaní soudci.      

V příkrém rozporu s tím byla soudní praxe v protestantských zemích. Víra se zde brala přísně a soudci nepatřili mezi vzdělanostní elitu. Tak se mohlo stát, že soudce Jindřich František Boblig z Edelstadtu, inkvizitor Ferdinand Zacher z Nisy a další jim podobní, mohli poslat na smrt mnoho nevinných lidí ve Slezsku. Vratislavský biskup Karel Ferdinand se pokoušel zmírnit brutalitu soudů, ale jeho napomenutí nebylo bráno v potaz.

Přesná čísla počtu obětí slezských procesů nejsou známa, ale odhaduje se, že nespravedlivě bylo popraveno 350 až 500 duší. Odhaduje se, že v Jeseníku přišlo o život 165 osob, ve Zlatých Horách 85, v Nise 49, v Glucholazích 22 a v Ratiboři 16. Několik dalších lidí bylo upáleno v jiných městech.

Průmyslové město Cukmantl

Kamenický průmyslník Albert Förster založil firmu na žulu a mramor v roce 1867, která se stala největší svého druhu v celém Rakousku-Uhersku. 

Fahrradwerke Fuchs byla jedním z největších výrobců jízdních kol v Německu v meziválečném a válečném období. Na její tradici navázal socialistický Velamos a dodnes firmy činí pokusy o návrat cyklistické výroby do města.

UBYTOVÁNÍ: Chaty, chalupy, apartmány, roubenky Jeseníky 

Cyklistický okruh podle Davida Migala

Nenáročný patnáctikilometrový okruh mezi Zlatými Horami a Glucholazy vede hornickou krajinou. Uvidíme, kde se těžilo zlato dvě tisícileté.

Z nádraží Zlaté Hory dojedeme po červené značce Bezručovou ulicí na Náměstí Svobody. V poklidném městečku můžeme zajít do cukrárny, kavárny, do restaurace nebo nakoupit pití a jídlo na cestu. Nabíječku na elektrokola najdeme u turistického infocentra.

Po zelené značce dojedeme na Polskou ulici a po ní přejedeme státní hranice do obce Jarnoltówek. "Jestli se chcete najíst, udělejte to na polské straně," říká David Migal z turistického sdružení Jeseníky. "Rybárny vám upečou právě ulovené ryby, zelenina i ovoce je tady lepší a při tom levnější." Držíme se podél Zlatého potoka. 

U typicky německého kostela svatého Bartoloměje postaveného z oranžových cihel, uhneme na červenou značku Glówny Szlak Sudecky, která prochází úbočím všech polských sudetských pohoří.   

Z návrší Czapka s vysílačem dohlédne do Glucholaz, ale nevjedeme do města. Silničku opustíme ve vsi Skowronkow. Do roku 1959 to byla česká vesnice Skřivánkov, ale v rámci narovnání státních hranic byla vyměněna s Poláky za Krasov u Vidnavy.

Rozbitá polňačka nás dovádí k bývalé celnici na hraničním přechodu Konradow. Za ní odbočíme na novou asfaltovou cyklostezku 6294 podél hranic na české straně. "Miluji zdejší krajinu," vyznává se David Migal. "Vidět jsou všechny dominanty Zlatých Hor - rozhledna Biskupská kupa, které místní lidé říkají Bišonka, Příčná hora, kde se těžilo zlato i měď, hrady Edelštejn, Leuchtenštejn a Koberštejn k ochraně dolů.

Cyklotrasa 6074 vede do Údolí ztracených štol, kde je vybudovaný Zlatokopecký skanzen. Nic tu není původního, takže je to spíš turistická atrakce jako ukázka, jak se dříve zpracovávala zlatá ruda. Jediný původní je vodní náhon odbočující z Olešnice vysoko nad údolím. Voda z něho pohání mlýny na drcení rudy, pod nimi jsou žlaby na plavení zlata a nádrže pro ruční rýžování na stejném principu a u říčky je postavena tavící pec.

Cyklotrasa nás skrze les vede nad Zlaté Hory, kde se u náhonu napojí na zelenou turistickou značku. Po ní nakonec mezi loukami sjedeme nazpátek na nádraží, odkud jsme zhruba před třemi hodinami odjížděli.

Doporučené vybavení

Trekingové kolo nebo elektrokolo, sportovní obuv, cyklistický dres, cyklistické rukavice, helma, sportovní brýle, funkční prádlo, větrovka, chytré hodinky, mapa, mobil, lékárnička, pojištění, peníze a doklady, cyklistický batoh, nářadí a lepení, pumpička, zámek na kolo, kompaktní fotoaparát nebo outdoorová kamera.

 SERIÁL na kole v Jeseníkách

ELEKTROKOLO Rozhledna Nová Ves u Rýmařova

TRAIL Rychlebské cyklostezky Superflow

TRAIL T-Rys, nejtěžší trail v Rychlebech

SINGLTREK Rychlebské stezky - Trail podél Černého potoka

BIKEPARK Bikepark Kopřivná také pro bázlivé bikery

BIKEPARK 25 kilometrů trailů na Dolní Moravě

CYKLOTURISTIKA Zlaté Hory, kde se těžilo zlato

CYKLOTURISTIKA Divoká svině aneb napříč Rychlebskými horami

KOLOBĚŽKY Praděd a Dlouhé stráně trpí koloběžkami

CYKLOKEMP Černý potok u Vidnavy

REGION Jeseníky