Betlém stojí do Třech králů

Nejslavnější domácí betlémy vytvořili Mikoláš Aleš, Josef Wenig, Josef Lada a Marie Fischerová Kvěchová. Vždy se jedná o papírové vystřihovací postavy. Lepší domácnosti je nalepí na překližku a postaví na čestné místo. Mnohde se předávají z generace na generaci.

Jak postavit tradiční betlém?

Betlém se staví 23. prosince.

Ježíšek se ukládá do jesliček za svítání 25. prosince.

Nalevo od jesliček stojí nebo klečí Panna Maria.

Vpravo od jesliček stojí svatý Josef.

Oslík a vůl stojí za jesličkami a dýchají na Ježíška.

Vlevo od Svaté rodiny drží noční hlídku u ovcí pastýři.

Vepředu přicházejí a klečí postavy s dary pro Ježíška.

Nad jesličkami se vznáší anděl a drží stuhu s nápisem Gloria in excelsis Deo / Sláva Bohu na výsostech. Někdy ho doplňuje více andělů s hudebními nástroji jako andělská hudba.

Betlémská scéna se mění 6. ledna po ránu. Pastýři odcházejí a zprava přicházejí Tři králové s doprovodem vojáků a šlechticů, někdy na koni.

Melichar z Evropy je starý muž, který vkleče podává Ježíškovi zlato jako symbol vlády nad světem. Baltazar z Asie je orientálně oblečený s turbanem na hlavě a přináší kadidlo jako důkaz úcty. Nejmladší černoch Kašpar symbolizuje Afriku a předává myrhu jako symbol Ježíšova člověčenství i smrti.

Na Tři krále odlétá anděl od jesliček a nahrazuje ho betlémská hvězda, která Třem králům ukázala cestu do Betléma.

4 nejznámější české betlémy

První betlém k masové reprodukci namaloval Mikoláš Aleš v roce 1902 jako dozvuk národního obrození. Přiklonil se k městským a venkovským reáliím českých zemí. Mezi figurami nalezneme třeba ponocného nebo kominíka.

Nejrozšířenějším národním betlémem se staly Pražské jesličky Josefa Weniga z roku 1911. Místo orientu nebo fiktivní nebeské krajiny vidíme zasněžený Pražský hrad. Tradiční postavy obohatil Wenig o moderní prvky - pekař nese bábovku, řezník přináší maso, voják salutuje a přichází měšťanský pár.

Recenzent Karel Fišer píše nadšeně v časopise Drobné umění: "Figurky jsou typické postavy venkovské z různých končin naší vlasti i pražské postavičky z doby, když si náš dědeček babičku bral. Stáj betlémská rozřešena jako polodřevěná, polozděná česká chaloupka. Ale jen si všimněte obligátních tří králů! Ten černý vzadu pochází asi od břehů Nilu, ale kdo jest ten, jenž důstojně sedí na ušlechtilém bělouši? Opravdu, toť náš slavný Jiří z Poděbrad!"

Papírové vystřihovací betlémy zažily boom po vzniku Československa. Symbolem této doby je betlém Josefa Lady z roku 1919. Namaloval jej v legračním duchu včetně hrusického kostelíku. Voják odpaluje dělo, hudbu obstarává vesnická dechovka, pošťák běží s balíkem.

Národopisný betlém namalovala Marie Fischerová Kvěchová roku 1958. Ač vyšel za ateistického komunistického režimu, nezmizely z něho jesličky, Svatá rodina ani andělé. Betlém je však koncipován jako národopisná skládačka lidových krojů ze všech koutů republiky. Pozorný divák zahlédne Kecala vypůjčeného z Prodané nevěsty.

Tři králové na Horydoly

KŘESŤANSTVÍ Tři králové nebo tři mudrci

PRANOSTIKA Tři králové ukončili Vánoce

ASTRONOMIE Na Tři krále o krok dále

ASTRONOMIE Betlémská hvězda vyšla znovu po 4 stoletích

RECEPT Vánoční nebo velikonoční perníčky

POLITIKA Zatím dobrý, komiks o Mašínech

POLITIKA Tradice Tříkrálových pochodů nabrala v Polsku nový směr