Slovensko-polský časopis Tatry

Na čtvrtém čísle časopisu Tatry je až příliš znát, že ho vydávají ochranáři. Na slovenské straně to jsou Štátne lesy Tatranského národního parku a na polské Tatrzanski Park Narodowy.

Zůstaňte doma!

Nejméně tři zásadní články otevřeně odmítají návštěvníky Vysokých Tater. Titulek TANAP: atakovaný a chránený navozuje atmosféru, ve které se nese následující text. Hned v úvodu píše tiskový mluvčí slovenského TANAPu Juraj Švajda: "Dnes vysoký počet návštevníkov posobí do istej miery rozporuplne." Poté následuje celá stránka zákazů vyplývajících z návštěvního řádu.

V dalším článku Mapy možu aj dezorientovat si Lenka Burdová stěžuje na vydavatele map. Vadí jí, že věrně zobrazují terén národního parku. Nejraději by pro nakladatelství zavedla povinnou kontrolu mapového obsahu před vytištěním map a zřejmě i cenzuru. Z jejích slov vyplývá, že nejvíce vadí zakreslené cesty mimo turistické značky, kam podle jejího mínění mapy zavádějí turisty.

Nechceme chaty

Ani nestor tatranského místopisu Ivan Bohuš se v příspěvku Aj tam stáli chaty... nevyvaroval nepřátelství vůči turistům. "V minulosti stáli chaty na pätnástich miestach, kde sú dnes zbytočné, či dokonce nežiaduce." Kdyby to napsal jako své mínění, budiž. Ale když toto tvrzení vydává za obecně platné, je nutno namítnout, že mnohé dnes neexistující chaty by svoji klientelu určitě našly.

Připomeňme tři příklady z nedávné minulosti. Když shořela Zbojnícka chata, bylo reálné nebezpečí, že se nikdy neobnoví. Kdyby nebylo nadšenců v čele s chatařem Záhorem a tatranským publicistou Argalácsem, chata by už zřejmě neexistovala.

Chata Plesnivec byla dlouho v moci ochranářů. Po dlouhém právním boji ji museli vydat původním majitelům a ti z ní znovu udělali oblíbené přístřeší pro veřejnost. Mnohé další chaty takové štěstí neměly. Chatu Pod Rysmi neustále likvidují laviny, ale povolení ke stavbě nové chaty o trochu výše na bezpečném místě v sedle Váha není možné získat.

Slovenská xenofobie

Ze stránek časopisu Tatry na dvou místech vyhřezává slovenská xenofobie. Anton Kroh uráží v článku Kde sú České Tatry? většinu polských návštěvníků: "V súčasnosti pomenovanie České Tatry používajú iba tupí nevzdelanci a nížinné buranstvo." Pojmem České Tatry totiž Poláci označují všechny štíty doliny, které leží jižně od jejich hranic. "Nejméně osmdesát procent Poláků to bere jako historický název a rozhodně tím neupírají Slovensku územní nároky na jižní část Vysokých Tater," připomněl polonista Richard Vacula, když si článek přečetl. "Je to vůči nim od autora článku sprosté."

Že se Slováky v redakci není v tomto směru něco v pořádku, dokládá i další citace ze sondy do historie Poľské cesty na Slovensko od Michala Jagiella: "O mnoho horšia situácia nastala v dobe, keď niektorí Poliaci začali používať pomenovanie České Tatry! V drvivej väčšine prípadov to bolo zapríčinené obyčajnou ignoranciou, ale zaráža nás, keď nachádzame toto klišé v tvorbe známeho maliara Rafala Malczewského či poetky Marie Jasnorzewskej-Pawlikowskej."

V této souvislosti připomínáme, že všeobecně užívané pojmenování pro Českou dolinu, Českou vežu a Český štít, se slovenští národovci snaží změnit na Ťažkou dolinu a podobně přepsat i další dva přívlastky.

Jenom pro pobavení dodáváme, že Slováci by se měli cítit ukřivděně i na stránkách tohoto dvojjazyčného časopisu. Ten je koncipován tak, že na levé straně je vždy text ve slovenštině a vpravo je jeho polská verze. Pohledová (pravá) strana je ovšem vždy o mnoho cennější! Čtenář ji více vyhledává, lépe se čte a automaticky na ní sklouzávají oči. Jednoduše to vyjadřují ceny inzerátů, které bývají na pohledové straně několikanásobně vyšší, než na levé straně.

Tatry rozdělují Poláky a Slováky

Časopis Tatry dále nabízí tři proklamativní články, jak Tatry spojují Poláky a Slováky, jak je příroda bez hranic a jak to dokládá časopis Tatry, který bude v polsko-slovenské mutaci vycházet každý rok.

Na tyto články navazuje text Tatry bez hraníc, ve kterém autor Pawel Skawinsky odhaluje, proč je v Tatrách jen jediný povolený hraniční přechod přes Rysy a to ještě jen přes léto. Druhý nejbližší je Lysá Polana pod horami a pak už daleko široko nic.

Ochranáři totiž zamítli pět návrhů expertní komise a poslední zbylý zatím neprojednaly pohraniční orgány obou zemí. Turisté tedy nemohou volně přecházet z jedné země Evropské unie do druhé.

Aspoň nějaké tipy na výlety

Nejzajímavější v celém časopis jsou sice malé, ale solidní snímky zvířat a květin. Ke kladům lze přičíst i pár námětů na výlety na polskou ferátu Orla perč, ke slovenskému Kmeťovu vodopádu, na chatu Pod Rysmi a do dolin Pěti ples. Jedna je na slovenské straně a stejnojmennou najdeme v Polsku.

Tatranská Lomnica, Štátne lesy TANAPu a Zakopané, Tatrzanski Park Narodowy 2006/7. Číslo 4. Cena 50 SK, nebo 5 PLN.

Tatranský víkend

I. Popradské nádraží se mění

II. Odvolaný riaditeľ

III. Pět polských stawů

IV. Na hřbetě Žabího koně

V. Lanovkou na Lomnický štít

VI. Čisté Tatry

VII. Poprad teče pod Popradem