Cassinova cesta na Piz Badile (3308 m)

V současné době umělých pomůcek se dosažení vrcholu značně ulehčilo, avšak i dnes umí dát Badil najevo, že se jí nechce, že ji bolí hlava. Když máš štěstí a přivítá tě vlídným počasím, je to jako by tě po letmém polibku pozvala k sobě na kafe. Po té, co jsi do ní v barech investoval půlku výplaty.

Téměř kilometrová stěna už tě neodradí, už se jí nevzdáš, už ji nepustíš. Víš přesně, kam se chceš dostat. Výš, stále výš.

Po úvodním otrkávání a několika nejistých pohybech získáš sebevědomí, s rostoucí jistotou pomalu přidáváš na tempu. Zaslouží si to, oba to chcete stihnout ještě za světla a užít si postkoitální romantiku při západu slunce.

Nemysli si však, že tě jen tak pustí ze svého obětí. Nemá cenu se hnát zbytečně pryč, cesta domů je dlouhá. Radši počkej, co ti připraví ke snídani. Leda bys čekal, že to bude průser. To je lepší včas zdrhnout.

Dost keců. Tady je rychlé a praktické info:

Přístup

Po masivním řícení na Piz Cengalo roku 2017 se nedá jít klasickou nástupovou cestou přes Laret.

Původní čas na chatu Sasc Furä z lesního parkoviště Laret byl 2:30 h, teď se chodí z vesnice Bondo 5:45 h. Do bivaku je to ještě další hodina. Takže s pivkem na chatě je to skoro celý den.

Nástup

Z bivaku půl hoďky do sedla. Je třeba překonat několik sněhových polí, ale s opatrností to jde bez maček (v závislosti na podmínkách). Ze sedla se sleze dvojkovým terénem několik desítek metrů na lávku (nebo lze slanit), po té se pohodlně dojde až na začátek cesty (sněhové bloky se prochází jako tunelem mezi skálou a blokem).

Výstup

Celkem pohodové lezení, není tam žádná číhošť, které by bylo potřeba se obávat. Je to vyrovnaná cesta od spodu až nahoru. Upozorním jen na tři místa, která by mohla být problémová, jinak je terén velmi čitelný a intuitivní. V tom byl Casin přeborník.

Nad prvním Cassinovým bivakem: Tohle místo patrně měli na mysli kluci z HO Vrch, doporučuji přečíst, hezky napsané. Po přelezení délky steep dihedral…5c+ má být štand na horn with slings. Ten tam není, místo toho jsou tam dva štandy – boltovaný a skobový. Ten skobový je už moc vlevo a svádí to k traverzu pod převisem. Pod převisem je několik skob pro zmatení nepřítele. Kolegové Švýcaři do toho nalezli. Jeden se vrátil, druhý ho vystřídal, přelezl převis a  6 metrů nad ním mu to nějak nevyšlo a užil si 20 metrů předem prohraného souboje s gravitací.

Takže: Leze se od boltovaného štandu diagonální spárou šikmo doleva nahoru. Není to nic těžkého, výrazně jednodušší než předešlá délka. Pokusil jsem se dokreslit převis (šedá) a traverz Švýcara (modrá).

Nad sněhovým polem: Doporučuji štand asi 10 metrů nad policí. Je tam plechová krabička, obdoba vrcholové knížky. Koutem vzhůru 20 až 25 metrů. Důležité je se včas přehoupnout doprava za roh. V místě odbočky jsou dvě skoby a zaseklý friend. Jištění pod odbočkou je nanejvýš vhodné prodlužovat, aby šlo dolézt až na pohodlný štand 15 až 20 metrů za hranou. 

Přidávám fotku topa Švýcarů. Většinu délek o písmenko přitvrdili, ale myslím, že zbytečně. 6a/6a+ je přehnané. 

Vrcholový hřeben: Po dolezení na hřeben je to na severní vrchol přibližně 5 délek lehčího lezení. Na jižní vrchol s vrcholovým pomníkem a bivakovací boudou ještě tak 2 délky. Severní vrchol se dá podejít, což jsem zjistil až dole.

Sestup: 3 možnosti

1. Po dolezení na hřeben nejít na vrchol a rovnou začít slaňovat Nordkante. Je to asi 30 délek a píše se to na 6-10 hodin. Vhodné pro ty, kteří už na vrcholu byli, ideálně touhle cestou.

2. Přelézt vrchol a sestoupit na chatu Gianetti po Vůdcovské cestě. Z vrcholu 2 až 2:30 h. Asi nejsnadnější sestup, jen si pak člověk musí vyřešit dopravu domů. Anebo absolvovat proslulý pochod smrti přes tři vysokohorská sedla nazpátek pod chaty Sasc Furä.

3. Přespat v bivaku a sestoupit druhý den až k autu do Bonda. To jsme zvolili my. Na hřeben jsme dolezli cca v 18 h a chtěli jsme na vrchol.

O sestupu jsem dost slyšel a chtěl jsem to mít v klidu. Za dobré viditelnosti to není nijak dramatické. Dbali jsme doporučení se co nejvíce držet na hraně. Slaňovací štandy občas směřují k policím v západní stěně (možná kvůli eliminaci zaseknutí lana). Asi to pak po nich jde projít na Nordkante po pár desítek metrů níž. Nechtělo se mi to však riskovat a vzali jsme to po výstupových štandech, fungovalo to.

TIP: slaňovali jsme v lezečkách pro rychlejší reakci na zaseknuté lano.

Ráno jsme vyrazili kolem 7 h, ke stanu jsme dorazili kolem 16 h (hřeben 1 h, slanění 7 h, ze sedla ke stanu necelá 1 h. Balení, polévka a pivko na chatě a sestup do Bonda vydaly na celodenní výlet. Z chaty je to dolů cca 4 hoďky svižnější chůzí. 

Na článku splupracovala Verča Škodovka Fidranská. 
Autoři jsou členy horolezeckých oddílů Škrovád a HOSOHOPO

Booking.com

Doporučené vybavení

horolezecké lano 2x50 m, občas se popoleze souběžně
4 expresky
5 prodlužovacích expresek ze 60 cm smyčky
6 smyček 120 cm
sada friendů do velikosti 3
přilba
sedák a prsák
tenká péřovka (Sir Joseph Minimis 250)
jeden spacák do dvojice na případný bivak (Sir Joseph Koteka 290)
nepromokavá bunda
žďárák
lékárnička
čelovka + náhradní akumulátor (Fenix HM61R)
rukavice

 Bergell - Bregaglia na Horydoly

TREKING Túra okolo Badilu

HOROLEZECTVÍ Nordkante na Badile

HOROLEZECTV: Cassin na Badile

HOROLEZECTVÍ Molteni na Badile

HOROLEZECTVÍ Marimonti na Sertori

HOROLEZECTVÍ Východní stěna na Porcellizzo

SKALNÍ LEZENÍ Fiorelli na Dente della Vecchia

SKALNÍ LEZENÍ Plotny Enrichetta

Cengalo se rozpadá

Letná lavína v Bergelli

Riccardo Cassin odešel do nebe

Koupání v Bergellu pod ledovcem

Dvě tváře Bergellu

Bergell ztrácí sníh

Novák Jiří: Bergell

Lezecké fotky v Karavanseráji

Erbek, Luczy a Daniš bodovali

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě