Levý pilíř na Střeleckou věž

K nástupu se dostaneme ze žluté turistické značky od Zbojnické na Téryho chatu suťovým polem.

Klíčem je kout

Samotný začátek výstupu dovoluje více variant. Spára z levé strany pilíře je ozdobena pořádně usazeným vklíněncem. Nástup z pravé strany je o něco méně namáhavý, o to však delší.

Po pěkné ukloněné plotně s množstvím užitečných hran se dostaneme až na samotné ostří pilíře, jež poskytuje velmi dobré možnosti k vybudování stanoviště.

Další délka je pohodová, skoro až odpočinková. Klíčové místo cesty lze elegantně obejít po snadné plotně vpravo. Plotna se skví pouze jednou využitelnou spárou a tvoří dno jakýchsi necek.

Dva miniaturní hřebeny se nad neckami a zároveň nad klíčovým místem opět sbíhají do jednoho. Plotnu lze překonat dvěma kroky.

Ojedinělé srážky

Klíčové místo cesty Levým pilířem tvoří převislý spáro-kout. V době našeho přelezu z něj trčely dva friendy zaražené tak hluboko, že jejich smyčka šla procvaknout expreskou jen s obtížemi.

Okamžik, který věnujeme hledání vhodného chytu mezi změtí friendů, využívá počasí k zahájení "přechodné oblačnosti a ojedinělým srážkám."

Tak to alespoň bylo v předpovědi. Ve skutečnosti začalo lít jako z hasičských hadic. Proklouznu spáro-koutem, na znovudobytém ostří pilíře zakládám další stanoviště. Jsme mokří jako pasažéři Titanicu, klepeme se zimou.

Spolulezkyně statečně vybíhá začarované místo. Když visí ve spáro-koutu, strhne se krupobití o velikosti hrachu. Spára koncentruje kroupy ze širokého okolí a ty se hrnou přímo do výstřihu. Ani nekvíkne. Statečná holka!

Už vím proč

Pokračujeme ve výstupu pilířem. Snažíme se zrychlit, abychom se zahřáli a zároveň ještě více zpozornět, abychom nežuchli. Ani nevím jak, obcházíme závěrečnou věžičku zleva a dostáváme se do poslední délky téměř chodeckého terénu.

Na vrcholu přestává pršet a jen jemně mží. "Už vím, proč tam byly ty dva friendy," chlubí se spolulezkyně. "Ten náš už je tam taky!"

Mám slzy na krajíčku. Mého věrného přítele Koubu č. 1 spolkla zlovolná spára a odmítla ho vydat zpět. Ale třeba ještě poslouží právě vám.

Konec dobrý, všechno dobré

Převlékáme se do suchého oblečení a přes suť klopýtáme na žlutou značku. Mlha komplikuje orientaci, ale po dvojnásobné aplikaci metody pokus-omyl nalézáme správnou sestupovou variantu.

Pak už jen rychle a tiše, abychom nebudili přítomné sviště, mastíme na Zbojnickou chatu na polévku, čaj a velkého panáka demänovky. Ten se mi daří během užívání rozmáchlých gest vylít přes celý stůl. Ještě že mám to brčko od džusu. Mně neunikneš, spirite!

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě