Ochránci v přírody v Krkonoších si stěžují na horolezce, ale pokutu jim dát neumějí

AKTUALIZACE: Ze Správy Krkonošského národního parku pomalu leze jako z chlupaté deky, kde se incident odehrál. Nejprve byly 2. června uvedeny jen východní Krkonoše. Dnes 4. června se na Facebooku objevilo vyjádření, že to nebylo v 1. zóně národního parku. Z toho lze odvodit, že se jednalo o skalky, ke kterým se normálně může chodit a neplatí na ně zákaz vstupu. Uvidíme, kdy nám ochránci přírody sdělí, o jaké skály se opravdu jedná. 

Vyčistili skalku a vyhnali sokola

"V minulých týdnech zmařili neukáznění horolezci ve východních Krkonoších hnízdění jednoho z párů tím, že na skále, kde pár hnízdil, vyčistili stěnu a její okolí od náletových dřevin, nýtováním upravili skálu a opakovaně na ní lezli," uvedl tiskový mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný. "V té době již hnízdící sokoli toto hrubé rušení nevydrželi a hnízdo opustili."

Skála, na které sokol hnízdil, a kde lezci lezli, není povolená k tomuto sportu.

Zda ochranné podmínky porušili čeští, polští, nebo jiní horolezci, ochránci přírody dosud nevědí.

Sokol se vrátil do Krkonoš

V současné době odhadují ornitologové četnost sokolů v českých i polských Krkonoších na šest až osm párů. Sokol stěhovavý v Krkonoších pravidelně hnízdil do 60. let minulého století, pak jako hnízdící druh na více než třicet let vymizel. Od 90. let se v Krkonoších opět vyskytuje.

OCHRANA PŘÍRODY: Kam nelézt 2017

Radek Drahný k tomu dále uvádí: "Správa KRNAP vyvolá jednání s Českým horolezeckým svazem, aby zjistila viníky. S nimi pak zahájíme správní řízení. Následně bude v mezích možností celá skála uvedena do původního stavu, technické pomůcky budou odstraněny."

"Jednání, kterého se (zatím) anonymní lezci dopustili, je z hlediska Českého horolezeckého svazu naprosto nepřijatelné, neboť při něm došlo k porušení hned několika omezení: Lezení a hlavně vytvoření nových cest včetně osazení jištění na skalách, které nejsou pro provozování horolezectví vůbec povoleny, a konečně nerespektování hnízdění," se píše ve stanovisku Českého horolezeckého svazu k tomuto incidentu.

K čemu jsou strážci a právníci?

Připomeňme, že od krkonošských ochránců přírody je to stejné přiznání bezmocnosti, jako když si v zimě stěžovali, že jim jezdí skútry po národním parku a oni nejsou schopni jim v tom zabránit, ani zjistit identitu řidičů.

V tom případě ovšem nemají lidé pod vedením ředitele Jana Hřebačky v represivním státním orgánu co dělat. Mají v popisu práce chránit přírodu, k tomu chodí po národním parku strážci, kteří rozdávají pokutové bloky, v kanceláři sedí právníci, kteří řeší správní řízení a všichni jsou za to slušně placeni.

V Krkonošském národním parku na jižní české straně je horolezectví povolené pouze na Hnědé a Hranostají skály u Strážného, Eminy kameny na Labské a Lubošské skály u Harrachova. Na severní polské straně se leze na daleko více skalách.

INFO: Krkonošský národní park a Krkonoše na Horydoly