Jozue, podle kterého se americký národní park jmenuje, byl starověkým prorokem. Jeho úkolem bylo pokračovat s izraelským lidem v cestě do země zaslíbené. Možná, že až budete projíždět Kalifornii, trápit svoji káru po Route 66 a odbočíte na Twentynine Palms, řeknete si, že země zaslíbená je právě tady.
Až za noční temnoty budou lehce dopadat vaše kroky na vyprahlou zem a proti posledním zbytkům světla spatří vaše oči obrysy juky krátkolisté, vousatého Jozueho spínajícího ruce k nebi, možná zatušíte, proč vás prorok přivedl zrovna sem.
V národním parku Joshua Tree vlastně není téměř nic – plochy spálené půdy po požáru, žulové kameny, juka a cholla.
Až se ale dotknete prvního balvanu, až duch skalisek promluví do vašich dlaní, budete tu chtít zůstat. Dlouho, velmi dlouho. Tak dlouho, dokud neoblezete úplně všechno.
Zdejší nádherně chytovatá žula nabývá tvarů malých bouldříků, ale i mnoho desítek metrů vysokých stěn. Obrovské oblázky semelou lezcovu duši na prach. Okouzlující linie štěrbin a spár vcucnou nejednoho šplhače.
Ačkoli na konci cesty jeho tělo blahosklonně propouštějí, jeho duši si ponechávají hluboko uvnitř sebe.
Zvířátka neradno naštvat
Naštěstí pro vaše blízké tu panují podmínky neslučitelné s dlouhodobým pobytem. V noci zima, ve dne vedro, nebezpeční živočichové na každém kroku.
Třeba takoví malí hopkající králíčci. Až dospějete k určitému stupni dehydratace a vaše nervová soustava se začne hroutit (koho by pořád bavilo neustále hermeticky zavírat stan?), rádi se navrátíte do civilizovanějších končin.
Žijí zde zajímavá zvířátka. Není radno je příliš štvát. Dokladem tohoto tvrzení byla přátelská varovná cedulka na kempovišti, jež pravila doslova: "Dávejte pozor, kam strkáte ruce, nohy a prdel!"
Edukativně smýšlející ranger cedulku ještě doplnil popisky a náčrtky oněch tvorů, kteří by nám mohli být ku neprospěchu. Vévodili jim tarantule, škorpióni a chřestýši. Uáá!
Ani rostlinky nejsou přátelské
Ale abychom všechno nesváděli jen na faunu. I flóra vám tady jde po krku! Zdejší kaktusy cholla mají velmi pichlavé ostny s malým, důmyslným zpětným háčkem. Raději si s nimi nepotřásejte přátelsky větvemi.
A ženy nechť raději na toaletu odskakují do houštin jiné čeledi. Oboje by mohlo být velmi bolestivé.
Jozueho strom (Yucca brevifolia), nejvyšší to z rodu juk, je proti cholle úplný beránek. Ten na vás může leda tak spadnout.
Ale stejně, co v přírodě, ne?! Co nám můžou dát estetické zážitky a pocity naplnění?! Seďte radši doma, koukejte na televizi, víkendy strávíte po nákupech v shopping centrech a buďte rádi, že vám do nosu neleze tarantule!
Vložka do spacáku Boll se zdá nesmrtelná. Používáme již už hezkých pár let, výrobce ji stále prodává v nezměněné podobě a vše zůstává při starém. Naši vložku Boll Rectangular Line zatím nezničilo
DOMORADICE Které skály vynechat z horolezeckých plánů? V této rubrice zveřejňujeme zprávy o aktuálním ohrožení zvířat či rostlin a případně jiných problémech v lezeckých terénech.
Šumění lesa, který se pro svou nedotčenost dostal na prestižní seznam UNESCO. Skalní útvary i vodopády, které vás svou krásou oslní stejně jako zdejší bižuterie a sklo. Jizerské hory jsou po mnoha
CLIMBING GUIDE Roku 1920 to v Jizerských horách bylo jinak než dnes. Pohoří se jmenovalo Isergebirge, horolezectvím se zabývali rakouští Němci a k prvovýstupům se nabízela spousta logických směrů. Na Geierkopf (dnes známe