Wiliams porazila ve finále Bartoli

Nebo je jasné, že bývalá světová jednička Venus Wiliams po dlouhé době opět triumfovala, tentokrát nad mladou Francouzkou Marion Bartoli?

Zní českým uším lépe jméno nejlepší světové horolezkyně Linn Hill nebo Hillová, její vrstevnice a terénní cyklistky Paola Pezzo nebo Pezzová, případně mladé snowboardistky Torah Bright nebo Brigtová?

Je to srozumitelné

Proč přidávat za cizí ženská jména koncovku –ová? Abychom vše, tedy rod a význam, jasně rozeznali.

Podle jazykového ústavu Akademie věd je základním účelem přechylování smysluplné dorozumění a snaha vyhnout se nepřirozeným větám typu "Seleš porazila Suk 3:1."

Jedná se vůbec o osoby, jsou to jména firem nebo týmů, a když osoby, tak muž/i nebo žena/y? A kdo vůbec koho porazil, kdybychom si ve větě odpustili číselné vyjádření?

Je to jasné ze souvislostí

Argument pro přechylování spočívající ve snaze předcházet nedorozuměním a významovým nejasnostem ztrácí na logice jednoduchou skutečností, kontextem. Klesá kulturní úroveň tohoto vyjádření jen proto, že český slovosled není natolik gramatikalizovaný, aby mohl bez pomoci koncovek signalizovat větněčlenské vztahy (kdo koho porazil) a/nebo rod pojmenované osoby?

Kámošky se znají

Nepřechylování cizích ženských příjmení praktikuje například tenisová komentátorka na české verzi Eurosportu Sandra Kleinová. Tato bývalá profesionální tenistka zná většinu nynějších světových sportovkyň osobně a zastává názor, že ony samy své jméno v přechýlené podobě v českém prostředí nepoznávají, proto není důvod vnucovat je v této podobě českému divákovi.

"Jednu chvíli to vypadalo, že se s přechylováním v komentování přestane, ale teď je vše na mrtvém bodu," uvedla Kleinová v rozhovoru pro časopis Reflex. "Já to nedělám kvůli nějakému pocitu světovosti nebo že bych chtěla ukázat, že jsem jiná než ostatní, ale všechny holky, jejichž zápasy komentuji, znám osobně – některé i dlouhých dvanáct let, co jsem se v tenisovém profesionálním okruhu pohybovala. Komunikuji s nimi a přijde mi hloupé jejich jména – s prominutím – prznit. … Nebo jinak – na příkladu hráčky Justine Henin. Když slyším komentátory vyslovovat její jméno jako Enánová, vstávají mi vlasy hrůzou na hlavě. Proč do sebe míchají francouzskou a českou výslovnost? Dle mého názoru se mají držet jedné výslovnosti. Buď francouzsky Enén, anebo přechýlit česky a vyslovit Heninová."

Občas se někdo nestrefí

Kulturní úroveň vyjádření? Jen těžko ji můžete hledat v českých kiksech, kdy i česká volejbalistka Tereza Petrová se v ústech komentátorů stává Petrovovou. To se podařilo komentátorovi Jiřímu Rejmanovi během přímého přenosu mistrovství republiky v plážovém volejbalu 2005.

Budeme kulturně zdvojovat –ová, aby bylo jasno? Těžko. Dalším příkladem užívání cizích ženských jmen bez přípony -ová je spolukomentátorka České televize při závodech klasického lyžování Zuzana Kocumová, která zastává podobný názor jako Kleinová.

V kontrastu s Pavlem Čapkem, hlavním komentátorem klasického lyžování v České televizi, však zní souhra těchto dvou osobností poněkud rozpačitě. Divák si může vybrat, která verze, zda Kristina Smigun nebo Smigunová, Kaisa Saarinen či Saarinenová, je jeho uchu lahodnější.

...a zase holky, co se znají

Nebylo by přínosnější jazykový projev dvou komentátorů jednoho přenosu ve vysílání sjednotit? A čí hlas by měl být v tomto případě pádnější? Ženy, která se na okruhu světového poháru sama pohybovala a ve studiu České televize je v pozici expertky na klasické lyžování, nebo komentátora, který podléhá jazykové redakci veřejnoprávní televize a sám hlásá, že musí dostát pravidlům gramatiky českého jazyka?

"Všechny redakce sportu se řídí všeobecnými jazykovými nařízeními celé České televize, které jsou konzultovány s Ústavem pro jazyk český. Takže i redakce sportu podléhá těmto pravidlům, ve kterých se v dohledné době neplánuje provádět žádná změna," řekl šéfredaktor redakce sportu České televize v Brně Petr Sopoušek.

"Připouštím, že to pro diváka může být občas matoucí, ale v případě pana Čapka jde o to, že komentátor jako zaměstnanec musí respektovat jazykové předpisy, zatímco paní Kocumová jako externistka tato pravidla ctít nemusí," dodal.

Jak sehnat souhlas?

Genderová lingvistka Jana Valdrová shrnuje: "Přechýlení podle pravidel české mluvnice je neoprávněné zdomácňování něčeho, co je doma jinde. Mělo by být příznakem skutečného zdomácnění a neseno souhlasem těch, jichž se týká."

V odborném posudku pro Ligu lidských práv dále píše: "Je etické respektovat vůli těch žen, jež si přejí být představovány v české společnosti původní formou svého příjmení, bez českého přechylovacího sufixu." V tomto případě matriční zákon umožňuje občankám jiné než české národnosti zapsání svého jména v nepřechýleném tvaru.

Zákon nic neomezuje

Díky Zákonu o matrikách č. 268/1949 Sb. úřady automaticky nepočešťují cizí ženská příjmení, jak se tomu stávalo dříve. Co ale s cizinkami nezapsanými v análech českých úřadů a vstupujícími pouze do mediálního prostoru v článcích, rozhovorech, zprávách nebo komentářích?

Skutečně by byl problém v přenosu závodu biatlonistek rozeznat, zda se jedná o ženu nebo o muže pokud komentátor mluví o Martině Glagow? Nebo zda Mutulao doběhla do cíle dříve než Krasněvska, pokud bychom řekly, že jedna druhou porazila, navíc s grafickými doplňky na televizní obrazovce, kde se jména objevují nepřechýlená?

Jde přece o politiku, vy ťunťové

Také jste si odpověděli ne? Pak už tedy zbývá odpovědět, zda zmiňovaná přípona –ová značí téma lingvistické nebo spíše politické. Další odpovědi pak může skýtat snad už jen závěrečný grandslam roku US Open. Všichni bychom jistě ve výsledkových listinách i zpravodajství byli schopni příponu –ová akceptovat, ale jen v případě Lucie Šafářové nebo Nikol Vaidišové a samozřejmě nejlépe ve zprávách o finále.

Zdroj: tisková agentura gitA