Za svařákem na kraj světa nebo do Botanické zahrady

Jen málokdo si uvědomí, že za jejich vůněmi stojí tropické rostliny pocházející z různých koutů světa. Objevme jejich původ a vychutnejme si vánoční atmosféru, umocněnou Skleněnou symfonií, v Botanické zahradě Praha.

Víte, že vůně vanilkových rohlíčků je zásluhou krásné orchideje ze Střední Ameriky? A že do svařeného vína putují květy i plody rostlin z několika světadílů? A že se právě ve vánočním cukroví objevuje nejdražší koření na světě? Že se o první botanický popis Skořicovníku pravého zasloužil náš krajan a významný přírodovědec Josef Svatopluk Presl?

ZAJÍMAVOST: Pocit z nápoje ovlivňuje brčko

Odborníci z Botanické zahrady hl. m. Prahy představují nejznámější vůně Vánoc a připomínají jejich rostlinný původ. "Při vánočním pečení máme před sebou fascinující botanický cestopis. V jedné misce se potkává koření z různých botanických čeledí. Máme tu popínavou orchidej z Ameriky, bylinu z Indie, strom z Moluk nebo prastaré zástupce flóry jihovýchodní Asie. Vánoční svátky by bez jejich vůní byly úplně jiné," říká Klára Lorencová, kurátorka tropických užitkových rostlin z Botanické zahrady hl.m. Prahy.

Vanilka: vůně orchideje ze Střední Ameriky

Vanilková vůně rohlíčků je ve skutečnosti vůní tropické liány z čeledi vstavačovitých, jediné komerčně pěstované orchideje. Její květy mohou v domovině opylit pouze speciální druhy včel; jinde na světě je nutné provádět opylení ručně. Kořením nejsou lusky, jak se často uvádí, ale tobolky, které po sklizni ještě procházejí náročným procesem fermentace. To vše z vanilky činí jedno z nejdražších koření světa.

Kardamom: nenápadná bylina s královskou cenou

Hned za vanilkou stojí v žebříčku nejdražších koření světa kardamom. Jedná se o rostlinu z příbuzenstva zázvoru, jejíž domovinou jsou hory jihozápadní Indie. Je to docela nevýrazná bylina s ještě méně nápadnými květy. Ty jsou totiž poměrně drobné a hledat je musíte dole u báze rostliny. Z květů vznikají malé tobolky, ke kterým se musí sběrači náležitě ohnout. Ruční sběr je dřina, ale libě vonící semena jsou vykoupena zlatem. Kromě do řady pokrmů a pečiva se kardamom přidává do kořeněného čaje masala a znamenitě ochutí i kávu.

Hřebíček: poupata stromů z exotických ostrovů

Jednou z největších botanických zvláštností je hřebíček. Jedná se o usušená nerozvitá poupata tropického stromu hřebíčkovce, původem z Moluk, ale dnes často pěstovaného na Zanzibaru či Madagaskaru. Stromy poskytují aroma, které je neodmyslitelné pro svařené víno, štrúdl či perníčky a zároveň má díky obsaženým silicím i tradiční využití v přírodní medicíně. Pomáhá například při bolesti zubů.

Zázvor: rostlina, která klame tělem

Tradiční perníčky, ale ani oblíbené zázvorky se neobejdou bez zázvoru. Tato rostlina dokonale mate tělem! Kořen zázvoru totiž není kořen a stonek není stonek, jak by se mohlo našinci zdát. Zázvor je aromatická bylina, která pochází z oblastí, kde po určitou část roku panuje sucho. V tu dobu rostlina sesychá a ukládá se k odpočinku. Energii bere z podzemní baterie, která se nazývá oddenek a ve skutečnosti se jedná o přeměněný stonek. To, co na rostlině vypadá jako stonek, jsou srostlé spodní části listů. Mletý zázvor se využívá při pečení i vaření a čerstvý by v zimě neměl chybět v žádné spíži coby první pomoc při nachlazení či bolesti žaludku. Zázvorový čaj s citrónem a medem ostatně báječně zahřeje i chutná i při vycházce – třeba právě v Botanické zahradě v Troji.

Skořice: tenká vnitřní kůra tropických stromů

Ani na skořici nejde v adventním čase zapomenout. Skořicovníky jsou dřeviny, které najdeme v tropech Asie a Tichomoří. Nejjemnější a nejkvalitnější chuť poskytuje skořicovník pravý, původem ze Srí Lanky. Jako koření se používá tenká vnitřní část kůry, která se po usušení stáčí do typických ruliček. Na rozdíl od čínských, vietnamských či indonéských skořicovníků má ten pravý velmi jemnou chuť a neobsahuje jedovatý kumarin. Skořice se sklízí z nejméně tři roky starých větví, v nichž už se vyvinulo silné aroma. V tropech se jako koření používají i listy různých skořicovníků, podobně jako u nás bobkový list. Ostatně skořicovníky i vavříny, z nichž pochází bobkový list, jsou si blízce příbuzné, patří totiž do stejné čeledi vavřínovitých.

Badyán: hvězdné koření z prastarého rodu rostlin

Badyáník je exotické koření, které svou chutí i vůní výrazně připomíná anýz a lékořici. I když jsou si tyto tři rostliny botanicky nepříbuzné, obsahují stejnou chemickou látku zvanou anetol. Koření a extrakty z nich se tak používají k ochucování podobných pokrmů, cukrovinek, likérů či kosmetiky. Badyáník pravý je strom domácí v jižní Asii a zajímavé na něm je, že patří k vývojově nejstarším kvetoucím rostlinám na naší planetě. Hvězdový anýz se mu přezdívá pro typická hvězdovitě uspořádaná souplodí měchýřků, která zdobí svařené víno či vánoční punče. Jeho tvar i vůně patří k ikonickým symbolům zimních svátků. Mimochodem, naše babičky jej používaly právě pod názvem hvězdičkové koření.

Za vanilkou coby orchidejí se můžete do Botanické zahrady vydat na jaře při oblíbené výstavě orchidejí ve skleníku Fata Morgana. Za vůní Vánoc a svařákem to stihnete ještě i v adventu, během Vánoc i po té. Vůbec nejkrásněji vždy od čtvrtka do neděle, kdy se od 17. hodiny rozzáří a rozezní Křišťálová zahrada se Skleněnou symfonií. Po prohlídce skleněné pohádky si zahřejete ruce zmrzlé od fotografování té nádhery a vychutnáte koření ve svařáku buď v Café Ornament anebo ve Vinotéce svaté Kláry. Stánky s občerstvením nabízejí k zahřátí kávu i čaje, ale jen nealko. Výstava Křišťálová zahrada potrvá až do poloviny února a je ještě krásnější než ta loňská.

INFO: Botanická zahrada Trója