Košice, významné slovenské město

Košice (německy Kaschau, maďarsky Kassa, latinsky Cassovia) jsou druhé největší město Slovenska s 230 000 obyvatel. Rozkládají se v nadmořské výšce pouhých 208 metrů v Košické kotlině, což je výběžek Východopanonské pánve, a protéká jím řeka Hornád, která odvádí vodu do Dunaje.

Mezi sportovci je známý Košický maraton mieru a mezi milovníky historie zase Košický zlatý poklad. Přes kosšice prochází dálková turistická trasa Cesta hrdinov SNP.

Sídlí zde Ústavní soud, maďarský konzulát, řeckokatolická eparchie, římskokatolická arcidiecéze a metropolita. A také tři vysoké školy Univerzita P. J. Šafárika, Technická univerzita a Univerzitní nemocnice Louise Pasteura. Za návštěvu stojí Státní divadlo Košice, Státní filharmonie Košice, Slovenské technické muzeum, Východoslovenské muzeum, Východoslovenská galerie a Státní vědecká knihovna.

První písemná zmínka 1230 připomíná kostel v královské osadě Villa Cassa. Městem se Košice staly po 1241, kdy Béla IV. (uherský král, který prohrál bitvu na Moravském poli proti s Přemyslu Otakarovi II.) podporoval znovuosídlení Uherského království po mongolském vpádu kolonisty ze Saska. Hradby byly postaveny 1270-1290 a město bylo významnou vojenskou pevností až do konce 18. století.

Koncem 14. století se Košice staly druhým nejdůležitějším městem v Uherském království se stejnými právy jako hlavní město Budín (později Budapešť). Za Zikmunda Lucemburského byla postavena gotická katedrála svaté Alžběty. Za jeho protivníka Jana Jiskry z Brandýsa byla gotická přestavba města dokončena. Za humanisty Matyáše Korvína dosáhly Košic svého vrcholu, kdy se s 10 000 obyvateli řadily k největším městům Evropy. Žili v nich téměř výhradně Maďaři a Němci.

Po bitvě u Moháče 1526 připadly Košice Habsburkům, ale bojovali o ně s Janem Zápolským. Po 1541 obsadili velkou část Uherska Turci a Košice byly významnou pevností proti nim. Ve městě se prosadila reformace. Od 17. století byly Košice základnou protihabsburských povstání uherské šlechty, z nichž nejvýznamnější 1703-1711 vedl kníže František II. Rákóczi, který byl nakonec ve městě pohřben. Zároveň byly ovšem Košice centrem katolické vzdělanosti díky univerzitě založené jezuity 1657. Po 1918 Košice začleněny do nově vzniklého Československa. 1938-1945 patřily fašistickému Maďarsku. Poté byly Maďaři a Němci vyhnáni a Košice se znovu staly československým a od 1993 slovenským městem.

V šedesátých letech byl vybudován hutní kombinát Východoslovenské železiarne, což bylo příčinou masového přistěhovalectví. V 90. letech si je pro sebe privatizovali tehdejší oligarchové a tyto obrovské majetky se staly základem finančního impéria jejich synů J&T (Jakabovič a Tkáč).