Košický zlatý poklad někdo ukryl před zlými Slováky

Košický zlatý poklad byl vykopán roku 1935 v základech nově budovaného československého finanční ředitelství na Hlavní ulici 68 v místě stržené barokní Spišské komory, čili rakouského ministerstva financí pro Horní Uhry.

Slováci bojovali za Turky

Košický zlatý poklad zakopal v podzemí nejvýznamnější finanční instituce někdo z bohatých občanů Košic, které se tehdy jmenovaly německy Kaschau. Bohužel nevíme kdo a ani proč si ho později nevyzvedl.

Historikové pouze odhadují, že to byl někdo z příznivců rakouské monarchie, proti které bylo namířeno kurucké povstání.

Habsburkům tehdy patřily Horní Uhry, dnešní Slovensko, i Dolní Uhry, zhruba dnešní Maďarsko. Jenže je zároveň okupovali Turci. Dělali to chytře - zavazovali si místní vládce k hospodářské i vojenské spolupráci. Osmané tak tlačili na Habsburky. Na Slovensku se tímto způsobem stal vazalským králem Imrich Thököly. Bojoval proti Rakousku a tedy i Čechám. Drancoval soukromé, šlechtické, městské i církevní majetky ve jménu Turecka, ale hlavně ve svůj prospěch. Jeho moc upadla poté, co rakousko-česko-polské jednotky porazily Turky u Vídně roku 1683 a nastal sice pomalý, ale neustávající ústup Osmanské říše z Evropy. Nakonec zemřel v tureckém Izmiru.    

Jedna mince do pokladu nezapadá

Poklad byl uložen do měděné schránky ve tvaru bochníku, která se skládá ze dvou do sebe zapadajících mís. Obsahuje tyto kusy:

* Mohutný renesanční řetěz, dlouhý 2,14 metru o váze 590 gramů.

* Dvě medaile s motivem na krále Ludvíka Jagellonského z let 1526 a 1544.

* Medaile z roku 1541 s jezdeckým motivem krále Ferdinanda I. Habsburského.

* 2919 mincí z osmdesáti evropských mincoven vyražených během 16. a 17. století. Uvádíme počet kusů dle teritorií.

Uhersko – 1181
Sedmihradsko – 257
Nizozemsko – 1016
České země – 26
Slezsko – 22
Rakousko – 24
Salcburské arcibiskupství – 31
Německo – 195
Polsko – 113
Švédsko – 7
Dánsko – 8
Anglie – 1
Belgie – 1
Francie – 2
Itálie – 22
Španělsko – 13

* Jedna antická thrácká mince ze starověkého Balkánu. Někteří vědci se domnívají, že je to spíše její soudobá keltská napodobenina.

Zlato leželo ukryté ve sklepě čtvrt tisíciletí

Nejmladší mince pokladu pochází z Kremnické mincovny. Kremnica byla v renesanci nejbohatší přírodní pokladnice Evropy a zlato se tam těžilo až do roku 1970.

Spolehlivě bylo určeno, že pochází z roku 1679. Podle toho se dá usoudit, že poklad byl zakopán mezi lety 1680 až 1682.

ČTĚTE TAKÉ: Kremnica, podzemní pokladnice Slovenska

Booking.com

UBYTOVÁNÍ: Apartmány, hostely a penziony v Košicích

Roku 1935 ho objevili dělníci pracující na stavbě finančního ředitelství. Nález se sice pokusili zatajit a zlato ukrást, ale to se jim nepovedlo. Kompletní poklad byl zajištěn a putoval do Generální finanční pokladny v Bratislavě, následně do Ústřední státní pokladny v Praze.

V letech 1941 - 1942 byl podrobně popsán numismatičkou Emanuele Nohejlovou-Prátrovou v Národním muzeu v Praze. Druhou světovou válku přečkal uložený od roku 1943 ve dvou utajených úkrytech mimo Prahu.

Do Košic se vrátil na výstavy v letech 1956 a 1967. V podzemí Východoslovenského muzea byl pro něj vybudován výstavní trezor a od roku 1970 může obdivovat Košický zlatý poklad veřejnost.

INFO: Východoslovenské múzeum

Zobrazit místo Turistika na větší mapě

Východní Slovensko na HORYDOLY

MĚSTO Bardejov - perla východu

KOUPÁNÍ Bardejovské kúpele v horúčavách

CYKLISTIKA Karpatská cyklistická cesta

CYKLISTIKA Švejkova cyklotrasa

TURISTIKA Bukovské vrchy, Poloniny a Kremenec

SKIALPINISMUS Zaplaťpámbů za slovenské perlustrace!

BĚŽKY Bukovské vrchy přes Kremenec

PAMÁTKY Dřevěný kostelíček stojí pět set let

PAMÁTKY Hrad Makovica neboli Zborov

PAMÁTKY Raslavické dřevěné sochy

PAMÁTKY Skanzen ve Svidníku

PŘÍRODA Karpatské pralesy v UNESCO

BUSINESS Ranč Slnečný majer