Jestli se budete nudit na sjezdovkách ve Francii, nabízíme několik vysoce adrenalinových tras, které se jezdí na obyčejných sjezdových lyžích. Doporučujeme ve shodě s místními lyžařskými instruktory, abyste na nich používali lavinový hlásič, anebo aspoň recco destičky zašité do bundy či vlepené do přezkáčů.
Jak na to
Doporučené vybavení
Batůžek 10 l Nepromokavá a prodyšná bunda a kalhoty Čepice Funkční prádlo Fleecová bunda Rukavice Návleky na boty Lyžařská přilba Mapa, průvodce, GPS Hodinky s výškoměrem Nůž Zapalovač Turistický cepín Mačky Teplý nápoj v termosce Krém na opalování Tmavé brýle Lékárnička Lavinová výbava (pípák, lopata, sonda)
Na všech popsaných trasách totiž mohou padat laviny.
Od věci rozhodně parta kamarádů na případnou záchranu, a v každém batohu lopata, lavinová sonda, lékárnička a mobil.
La Plagne - žlab Roche Fendue
Z vrcholu Roche de Mio (2700 m) sjedeme sjezdovkou Inversens podél kabinkové lanovky k zasněženému hřebeni, který začíná na křižovatce čtyř dalších tratí. Po něm nejprve vodorovně a nakonec i pár metrů do kopce jedeme až do sedélko mezi skalami Roche Fendue, které vidíme přímo před sebou. Ze sedélka spadá na druhou stranu necelých pět metrů široký a velmi prudký skalnatý žlab. Jestli do něj vjedete, není už cesty nazpátek. Pozor na laviny a kamení, které padá ze zasněžená stěny po levé ruce. Helma je tady velmi žádoucí.
Courchevel - rokle Grand Couloir
Z konečné lanovky-vagónu na Saulire (2738 m) jedeme ostřím hřebene po uzoučké vyjeté stopě do sněhových kotlů. Divoký sjezd je tu značený směrovkami a posléze zapíchanými tyčemi. Najednou se pod námi objeví prázdno a trasa se láme prudce dolů do široké rokle zvané Velký kuloár. Směr je tedy jasný, teď tedy zbývá jen se odpíchnout a zkusit, jak prudký svah zvládneme. Nelze doporučit jízdy hned po ránu, kdy zde leží nově nafoukaný nebo napadaný sníh. Zkoušky, zda je lavinézní, může udělat někdo jiný, než zrovna vy.
Chamonix - údolí Valée Blanche
Klasický dvacetikilometrový sjezd vede od lanovky z Aiguille du Midi (3842 m n.m.) na ledovec Mer de Glace, jím do údolí Valée Blanche a nakonec lesní cestou do Chamonix. Pokud je dole málo sněhu, jede se z Montenvers vláčkem.
Důrazně doporučujeme najmout si na tuto trasu horského vůdce, protože ledovec je rozpraskaný trhlinami, místy padají celé ledové věže a v této změti není lehké se orientovat. Část trasy je někdy nutné sjíždět navázaní na laně a případného nešťastníka, který se do zdánlivě zasněžené trhliny propadne, vytáhnout na světlo boží.
Les Arcs - stěna Aiguille Rouge
Trasa pojmenovaná po tamní lyžaři Robertu Blancovi není sjízdná vždycky, protože buď na ní padají laviny nebo skálu pokrývá umrzlý led. Od lanovky na Ag. Rouge (3228 m n.m.) se na ni dostaneme sjezdovkou Arandeliéres. Na konci traverzové cesty vystřílené do skalního masivu, uhneme z upravené dráhy a vrhneme se přímo dolů. Pokud sjezd není projetý od někoho před námi, je ve stěně špatná orientace. Projíždíme totiž mezi skalami, úzkými žlaby a několika zasněženými kotly. Pokud se ocitneme na známé rekordní trati letmého kilometru, je jasné, že jsme se ztratili a jsme o jeden hřeben vlevo.
Cestování po stopách zlata není jen příležitostí vidět neobyčejná místa, ale také způsob, jak poznat historii, která po staletí formovala ekonomiky a přitahovala lidi snící o bohatství. Zlatá stezka vede napříč různými... celý článek
Vysočina patří mezi atraktivní cyklistické regiony. Nabízí pestrou škálu tras od nenáročných cyklostezek přes terény pro gravel až po technické singletracky a moderní pumptracky. Vyrazit můžete například na okruh kolem Vírské
Zimní sporty ve volném terénu zažívají nebývalý boom. Sněžnice, skialpy nebo splitboardy otevírají dveře do panenské přírody daleko od hlučných lyžařských středisek. S únikem mimo vyznačené sjezdovky ale přichází nutnost převzít
Ikonický můstek, jehož podobu navrhla architektonická superstar Zaha Hadid, se tyčí nad tyrolským hlavním městem podobně jako socha Krista Spasitele nad brazilským Rio de Janeiro. Bergisel neslouží jen pro závody ve