Z Litoměřic do Roudnice přes Středohoří na koloběžce

Litoměřice jsou síce historickou dopravní křižovatkou a rozkládají se na Labi, ale rychlíková trať je míjí. Z Prahy tedy jedeme vlakem do Lovosic a přestupujeme na lokální motorák. Pozor na rychlíky z Ústí nad Labem do Prahy a zpět, neboť pro kola a koloběžky vyžadují povinnou místenku, kdežto lidé mohou jet bez místenky.

Zahrada Čech

Na litoměřickém Horním nádraží se napojujeme na červenou turistickou značku. Právě probíhá oblíbený veletrh Tržnice Zahrady Čech a po Litoměřicích jezdí množství venkovských autobusů a aut, jejichž řidiči se ne úplně dobře orientují v městském provozu. Opatrně tedy nakukujeme do každé zatáčky, sledujeme výjezdy z parkovišť a na křižovatkách raději dáváme přednost úplně všem.

Mezi sídlišti prokličkujeme do Pokratic a začínáme stoupat. Jedeme podél hluboce zaříznutého a obezděného koryta. Vrtá nám hlavou, proč je malý potůček tak opevněný. Roku 1929 shodou okolností vyplavil litoměřickou periferii, a proto byl po roce 1930 zkrocen a už se to nikdy nestalo.

Míjíme několik bývalých mlýnů, které rozpozná už jen cvičené oko historikovo. Šlapeme vzhůru Mlýnskou ulicí a občas zahlédneme i náznaky bývalých rybničných hrází. Na Pokratickém potoce klapalo 13 mlýnů.

Legenda říká, že do Štampova mlýna chodil tajnou chodbou za mlynářkou zločinec Václav Babinský (1796 Litoměřice - 1879 Řepy), který žil od roku 1800 jen pár set metrů od mlýna. Lidově se mu říkalo Venca z Pokratic. Ovšem 1832 byl v Kuřívodech poprvé zatčen, a pak se s ním už nejtěžší zločiny táhly až do smrti v ženském klášteře v Řepích. Štampův mlýn dodnes stojí pod hrází rybníka a je to stavení nejvýše proti proudu potoka v obci.

Za Štampovým mlýnem se silnička mění na lesní pěšinu. Bezejmenný pramen pod Bílou strání je sice označený kamenným obeliskem, ale už dávno vyschl.

 Litoměřice na Horydoly

VIDEO Litoměřice a Radobýl
HOROLEZCI Kreutzberk pro softmovery
HOROLEZCI Amtmann na Dlouhém vrchu
HOROLEZCI Kilometr za hodinu
HOROLEZCI 15 882 metrů na umělé stěně
VODÁCI Kick&kayak na dolním Labi
VODÁCI Brozanský náhon před soutokem Labe a Ohře
VODÁCI Dolní Ohře za velké vody: nuda na hladině
CYKLISTÉ Vltava a Elbe Radweg
TURISTÉ Vlaky znovu jezdí pod Lovoš
TURISTÉ Tři podzemí v Litoměřicích
KULTURA Skleněná ruka Adama Ondra
KULTURA Ultralevičáci v Ústeckém kraji se zbavují šéfů muzeí a galerií
KULTURA Ústecká kulturní čistka: pomsta, peníze, protekce?
KULTURA Otevřený dopis členům Rady Ústeckého kraje 

Přes Skalici k Pokratickému potoku

Do Skalice tlačíme koloběžky strmým kopcem. Vesnici projedeme po asfaltkách. Za posledními domy zase tlačíme polní cestou podél pastvin až na lesní asfaltku Ve Vilách. Vpravo pozorujeme na skále malebnou kapli Nejsvětější Trojice, nad námi stojí procovské vily boháčů ze sudetských Litoměřic.

Na lesním rozcestí Nad Skalicí opustíme červenou značku a držíme se žluté značky. Zase tlačíme koloběžky po lesní štěrkové svážnici. Z velkých pasek se otevírají výhledy na západ do údolí vesnice Lbín a na lesní masiv, jemuž vévodí rozhledna Varhošť. 

Konečně zase jedeme. Sice ztěžka a do kopce, ale otravné tlačení už máme za sebou. Přijíždíme k rybníčku, mysliveckému srubu a turistickému přístřešku na prameništi Pokratického potoka. Osvěžujeme se u pramene chladnou čistou vodou.

Dlouhý hřeben zleva i zprava

Pokračujeme stále vzhůru až na hřeben Dlouhého vrchu. Je součástí Dlouhého hřebene, což je rozlehlý zalesněný masiv v Českém středohoří, patřící do geomorfologického celku Verneřické středohoří. Z geologického hlediska z něho vystupují tefritové vrcholové skalky a strmé suťové svahy jsou budované z porézního tufu. To znamená, že projíždíme troskami starách sopek. Od jihu na sever se v Dlouhém hřebeni nachází Křížová hora (590 m) s lezeckými masivy Kreutzberk, Panenský kámen (608 m), Dlouhý vrch (655 m) se skalkami okolo Amtmannu a nakonec Špičák (608 m) a Spálený vrch (577 m).

Vystoupali jsme na něj ze západní strany a sjíždět budeme po východním úbočí.

Na hřebeni najíždíme na lesní asfaltku. Velmi rychle a strmě klesáme k turistickému přístřešku nad Staňkovicemi. Musíme se hodně krotit, abychom drželi brzdové páky, protože rychlost je opojná, pneumatiky na asfaltu dobře drží, ale vylétnout ze silnice do kamenitého bukového lesa se nám nechce.

Kvůli výhledu zaparkujeme koloběžky ve vracečce a pěšky se vydrápeme na skalky vlevo nad námi. Bizarní věžka Amtmann (Úředník, též Hadovka) umožňuje sice omezený, ale daleký výhled na východ. Vidíme obrovský masiv Sedlo, Pískový vrch, zříceniny husitského hradu Kalich a katolického hradu Panna. Na mlžnatém obzoru rozpoznáváme Bezděz, Ralsko a Vlhošť.  

U turistického přístřešku přichází značená cyklotrasa č. 3057. Po chvíli se po ní odpojíme od žluté značky doprava a naposledy prudce stoupáme lesní svážnicí do skalnatých východních svahů Dlouhého hřebene. Cyklotrasa se po pá kilometrech zase odpojí a rychle klesne k silnici. My však pokračujeme víceméně vodorovně a klesneme, až vjedeme na louky. Po nich sjedeme na silniční sedlo.

Tam zase odložíme koloběžky a vyjdeme na zalesněný kuželovitý vrch Ličšín / Goldberg (437 m). Nevede sem turistická značka, ale lesní cesta nás spolehlivě vyvede vrchol. Ačkoliv je kopec zarostlý, z okrajů poskytuje famozní výhled na Polabí a Středohoří.

Zámek Ploskovice od Anny Toskánské

Máme za sebou polovinu cesty zaměřenou na přírodu. Teď míříme na zámky. Stoupáme na koloběžky a po silnici sjíždíme s větrem o závod do Myštic a dál do Ploskovic. Ovocné sady právě kvetou, vánek vane, svištíme padesátkou bez sebemenší námahy do Ploskovic. Je jasné, proč se zdejšímu kraji říká Česká Kalifornie nebo Zahrada Čech.

Zámek Ploskovice je vzorně opravený a to se týká i zámeckého parku. Budova je přístupná s průvodcem a zámek je otevřený pro veřejnost zdarma. Ať už si užijete rokokovou atmosféru zvenku nebo zevnitř, určitě vzpomenete na majitelku panství, která zámek nechal postavit jako letní sídlo.

PANORAMA Zámek Ploskovice. Foto: Kuba Turek
Kliknutím na snímek otevřete velké panorama.

Byla to velkovévodkyně Anna Marie Františka Terezie Toskánská v 1. čtvrtině 18. století. Pocházela z Ostrova nad Ohří / Slackenwerth a po otci zdědila různá území v západních, středních s severních Čechách - například Zákupy, Ploskovice, Horní Police, Buštěhrad, Ostrov nad Ohří, Svádov, Zvoleněves, Míkovice a další. První manžel jí zemřel 21 letech. Druhý byl homosexuál a opustil ji. Vrhla se proto na přestavby svých zámků, kostelů a far. Nejvýznamnější je Toskánský palác na Hradčanském náměstí přímo proti vstupu do Pražského hradu. Dnes v něm sídlí Ministerstvo zahraničních věcí.

Nemovitosti byly tak luxusně postaveny a vybaveny, že šlechtický rod Askánců, ze kterého pocházela, během dvou generací přišel na buben a velká část panství i zámků připadla panujícím Habsburkům. 

V zámeckém parku Ploskovice se tradičně chová hejno pávů korunkatých / pavo cristatus. Zastihli jsme, jak se kohouti naparují před slepicemi. Je přece jaro!

Pávi jsou polygamní. Žijí ve skupinách s jedním kohoutem a několika slepicemi. Na jednom teritoriu se snáší více skupin. Jsou to všežravci, živí se semeny, rostlinami, hmyzem, ale také obojživelníky a plazy. Pávi přes noc hřadují v korunách stromů. Pro vejce a kuřata staví samice hnízda v křovinách. Dožívají se 15 let.

Pávi jsou erbovními ptáky Indie. Po celém světě jsou chováni v zajetí tisíce let. Lze je držet ve velmi prostorných voliérách, parcích a zahradách. České klima snášejí bez problémů.

VIDEO Ploskovice - pávi v zámecké zahradě

Zámek Velký Újezd se třemi svatými

Po silnici zase velmi rychle sjedeme do Býčkovic a překřížíme hlavní silnici u Lučního mlýna / Luhamühle. Hned za křižovatkou se řídíme žlutou značkou, která nás svede na cestičku podél Lučního potoka. Míjíme zanedbaný rybník, protržený jez, zasypaný náhon a nakonec vidíme rozpadlou budovu samotného mlýna Velký Újezd.

Za ním vjedeme na náves, ze které je vidět zámek Velký Újezd. Přesněji řečeno brána se třemi sochami - archanděl Michael vítězí na ďáblem v podobě draka, svatý Vavřinec nese rožeň, na kterém je upečený, a nejspíš svatý Ivan se stará o psa, ačkoliv v legendách se mluví o lani. Málokdo by čekal takové dílo na vesnickém zámečku. Vysvětlení ovšem tkví ve faktu, že původně tvrz a hospodářský dvůr získali litoměřičtí dominikáni po prohraném stavovském povstání a ve druhé polovině 17. století ho přestavěli na barokní zámek. Dnes je v empírově podobě, jakž takž opravený, ale veřejnosti nepřístupný. Poslední empírovou podobu téměř smazaly přestavby pro zemědělství - dílny, sklady a byty.

Elegantní zámek Zahořany chátrá 250 let 

Opustíme žlutou značku a po silnici vyjedeme z návsi. Po loukách a polích jedeme silnicí do Zahořan. Už zdálky je vidět monumentální kostel Nejsvětější Trojice, který vládne pohledům na krajinu z daleka široka.

Už na okraji obce míjíme zámek Zahořany. Je v žalostném stavu.

Poslední majitel tvrze Vilém Kinský z Vchynic byl zavražděn 1634 spolu s Albrechtem z Valdštejna v Chebu a jeho majetek byl konfiskován. Dostala se do rukou císařskému podmaršálkovi Janovi de la Cron. Ten najal věhlasná jména architektonická Bernard Spinetti a snad i Carlo Lurago s přestavěl tvrz na barokní zámek. Jeho potomci najali dokonce nejlepšího italského architekta tehdejší doby jménem Ottavio Broggio, který dal zámku definitivní podobu.

Císař Josef II. zámek koupil 1781 a nechal v něm zřídit vojenskou nemocnici pro terezínskou pevnost. Od té doby majitelé na zahořanském zámku už nikdy nežili a budova sloužila jen jako správní a hospodářské centrum. Po roce 1945 objekt využívalo zemědělství pro byty, kanceláře, jídelnu, hospodu, tělocvična a sklady. Zámek chátrá, má poškozenou střechu a statické poruchy ve zdivu.

Cyklostezka po rovině do Roudnice

Okolo nádraží Křešice sjedeme do vesnice. Zastavujeme v hospodě U Henschů. Ačkoliv je pozdní odpoledne, servírka nabízí několik hotových jídel, pivo, limo, čaj... Při placení se divíme, že platíme jen dvě stovky za hlavní jídlo a pití.

Hned proti hospodě najedeme na cyklostezku č. 2 Labská. Stále po rovině jedeme do Roudnice. Není času nazbyt, poslední přímý rychlík do Prahy jeden ve 20:12 h. Stmívá se. Nezdržujeme se nikde, dokonce si ani za jízdy nepovídáme. Most v Roudnici se opravuje, je dlouhodobě uzavřený pro automobilovou dopravu. Chodníček pro pěší je naštěstí průchozí.

Klikáme na mobilu pro jízdenky a přijíždí vlak na peron.

Máme v nohách 37 kilometrů a 600 metrů převýšení nahoru i dolů. Po celou dobu jsme se pohybovali v Sudetech, jejich hranice zde vedla po pravém břehu Labe.

Doporučené vybavení

Koloběžka, tenisky, cyklistický dres, cyklistické rukavice, helma, blikačka, světlo na kolo, cyklistické brýle, funkční prádlo, kalhoty, čepice, bunda, chytré hodinky, mobil, lékárnička, pojištění, peníze a doklady, cyklistický batoh, nářadí a lepení, pumpička, zámek na kolo, jídlo a pití.

Zobrazit místo Koloběžka - Scooter na větší mapě

 Podívejte se na vhodné trasy pro koloběžky: Divoká a Tichá Šárka (Praha), Podél Botiče (Praha), Sjezdy z Petřína (Praha), Strahov a Letná (Praha), Stromovka (Praha), Štěrboholská cyklostezka (Praha), Koupání v Hostivaři a Uhříněvsi (Praha), Vltavská cyklostezka - 1. díl (Praha), Drahanské údolí (Praha), Hanspaulka - Zahradní Město (Praha), Dejvice - Hrdlořezy (Praha), Hradčany - Karlův most - Staroměstské náměstí (Praha), Čtyři přístavy (Praha), Z Jižního Města k Vltavě (Praha), Trojský most (Praha), Z Kladna k Vltavě (Praha), Ze Zličína k Berounce (Dobřichovice), Koukolova hora a Kobyla (Beroun), Soutok Vltavy a Sázavy (Davle), Severní okolí Prahy (Čakovice), Podél Labe do Brandýsa (Neratovice), Podél Labe do Brandýsa (Nymburk), Z Prahy do Polabí (Neratovice), Podél Labe z Mělníka (Neratovice), Račický kanál (Roudnice), Dlouhý vrch (Litoměřice), Okolo Košáteckého potoka (Mladá Boleslav), Přes Lidice do Prahy (Kladno), Ze Slaného do Prahy (Slaný), Ze Slaného k Vltavě (Kralupy), Zákolanský potok (Kralupy), Kokořínskem od koupaliště ke koupališti (Mělník), Kokořínsko ze severu (Štětí), Přes Říp (Kralupy), Z Ještědu do Mnichova Hradiště (Liberec), Z Ještědu do Liberce a Ještědský hřeben (Liberec), Z Prahy do Harcova (Liberec), Podralsko (Hamr na Jezeře), Podél Sázavy do Týnce (Poříčí), Kopanina a Frýdštejn (Český ráj), Sobotka - Mnichovo Hradiště - Krnsko (Český ráj), Malvíny (Čelákovice), Voděradské bučiny (Jevany), Z Jizerek do Českého ráje (Mnichovo Hradiště), Podél Jizery do Svijan (Mnichovo Hradiště), Hradecké lesy (Hradec Králové), Veselské pískovny (Veselí nad Lužnicí), Pískovna Kojetice a Lom Kojetice (Neratovice), Pískovna Konětopy (Neratovice), Hrad Mydlovar (Nymburk), Podél Ohře do Lokte (Karlovy Vary), Bolevecké rybníky (Plzeň), Manětín a Nečtiny (Plzeňsko), Z Rakovníka do Prahy (Český kras a Křivoklátsko), Oppidum Stradonice (Nižbor), Přes Brdy od Litavky ke Klabavě (Rokycany), Z Brd do Zdic (Jince), Neumětely (Český kras), Podél Ploučnice (Děčín) Podél Dyje (Znojmo) Solná komora (Mondsee), Hochkönig (Bischofshofen), Hrad Elz (Porýní), Podél Smědé (Frýdlant), Viničná cesta (Hejnice), Z Jizerek do Českého ráje (Tanvald) Praděd a Dlouhé stráně (Jeseníky), Třeboňská pánev (Třeboň), Rožmberk (Třeboň), Jezera Kozielno a Topola (Paczków).

Dejte nám také vědět o svých oblíbených místech či trasách, rádi je uveřejníme. E-mail: redakce@horydoly.cz