Praděd (Altvater) na běžkách

Čím je pro Čechy Sněžka, tím je pro Slezany a Moravany Praděd. Je oblíbeným turistických a lyžařským cílem již více než sto padesát let.

Praděd (německy Altvater, polsky Pradziad) je nejvyšší hora Hrubého Jeseníku (Altvater Gebirge). Zároveň ční nejvýše na Moravě a také v česko-polském (a dříve německém) Horním Slezsku.

Vrcholem prochází historická hranice Moravy a Slezska. Dnes jde o hranice Moravskoslezského a Olomouckého kraje.

Jak šel čas na Pradědu

1904 Zahájení stavby první rozhledny.

Deset let bojují stavitelé s nepřízní počasí, nekvalitním materiálem z Tabulových skal a nedostatkem financí v předválečné době.

1914 Dokončení kamenné rozhledny, která připomíná gotický hrad. Věž je vysoká 32 metrů, pod ochozem je restaurace a skromné ubytování.

1934 Kamenný objekt rozhledny je rekonstruován a zároveň je vedle dostavěna prostorná turistická chata.

Vandalové a počasí vykonávají své. Rozhledna i chaty nutně potřebují opravy, ale ty nikdo nedělá.

1955 Vyhlášení národní přírodní rezervace Praděd

1957 Rozhledna i chaty jsou uzavřeny kvůli nevyhovujícímu technickému stavu.

1959 O rekonstrukci je rozhodnuto, ale těsně před začátkem prací se stavba řítí k zemi.

1968 Zahájení výstavby televizního vysílače s rozhlednou. První stavbou je asfaltová silnice z Ovčárny na vrchol.

1977 Plánované ukončení stavby nebylo dodrženo kvůli špatnému počasí při stavbě a socialistickému nepořádku.

1983 Úplné zprovoznění vysílače, rozhledny, restaurace a ubytování ve stavu, jaký zůstává dodnes.

Temeno Pradědu je v nadmořské výšce je 1492 metrů, vyhlídkový ochoz 1563 metrů a vrchol věže 1653 metrů.

Zimní radovánky: běžky, sjezdovky a skialp

V zimě je v provozu sjezdařské lyžařské středisko Praděd Figura u chaty Ovčárna.

Přes Praděd vede hřebenová běžkařská túra přes celé Jeseníky. Zároveň se v jeho masivu kříží několik dalších vedlejších tras pro běžky. Většina z nich je pravidelně upravovaná až do pozdního jara.

Skialpinisté často sjíždějí Velký kotel. Jejich trasa má ovšem dva problémy - vede přírodní rezervací a vládnou zcela jiné lavinové poměry než na hřebenech, což se stalo již mnoha lyžařům a skialpinistům osudné.

Drsná příroda a daleké rozhledy

Součástí národní přírodní rezervace Praděd je samotný vrchol, Bílá Opava, Divoký důl, Petrovy kameny, Velká Kotlina a Malá kotlina. Uvádí se, že ve Velkém kotli je největší rozmanitost květin v celé České republice.

Průměrná roční teplota nepřevyšuje 1 °C, což Praděd činí jedním z nejdrsnějších míst v Česku.

Z Pradědu je úchvatný výhled na Jeseníky. Za dobrého počasí je běžně vidět také na slovenská pohoří, především Malou Fatru a Velkou Fatru. Párkrát za rok lze dohlédnout až do Vysokých Tater, rozeznat lze především Kriváň. Na jihu můžeme zahlédnout rakouské Nízké Taury (Niedere Tauern).

Doprava

Na Praděd vede asfaltová silnice z Karlovy Studánky přes sedlo Hvězda a chatu Ovčárna. Vjezd osobních aut je na ní zakázaný, ale vede po ní zelená turistická značka (9 km). Zajímavější je přístup po hřebenovce od Červenohorského sedla po červené značce (10 km). Z Koutů nad Desnou lze prudce vystoupat okolo přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně po modré značce (14 km). Z Videlského sedla přes Švýcárnu se jde po žluté značce (6 km). Ze sedla Skřítek se přichází po zelené značce (13 km).

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě