Vysoké Tatry nahoru-dolů (Tatranská Haute Route)
Začátek května. Mokrý letní firn, padající lavinky, pálící slunce nad hlavou a trocha strachu na zasněžených sedélkách. Vyrážíme za sněhovým dobrodružstvím do Vysokých Tater. Jdeme na tatranskou Haute Route - nejkrásnější skialpinistický přechod.
Zákaz skialpinismu
I když skialpinismus jako takový není po celé trase povolen, lze využít mezer v Pokynech pro provozování horolezectví v TANAPu. Na lyžích je možno jít k nástupům horolezeckých túr. To se posuzuje podle vybavení (cepín, lano, helma).
Trasa
Tramvaj nás vyklopí na zastávce Popradské pleso. I když je dost sněhu, lyže připneme na batoh, překřížíme koleje a podél potoka dojdeme na Popradské pleso. Snídani si dáme na tamní chatě. Dolinou Zlomisk stoupáme na úzké sedélko Východní Železná brána, sjáždíme skalnatým žlábkem na druhou stranu a traverzujeme doprava pod Batizovským štítem do údolí Gerlachovských spádů (laviny!). Podle stavu ledu je musíme slanit, nebo se nám podaří sjet až ke Kačacímu plesu. (Sem se dostaneme i delší trasou od Popradského plesa přes sedlo Váha (laviny!), Českou dolinu a Pustou stráž.) Vydáme se vzhůru podél Litvorového potoka, mineme po levé straně osamělou Hrubou vežu, vyjdeme na mohutnou morénu Litvorového plesa a posléze se ocitneme v mělké Litvorové priehybe. Sjedeme do miskovité prohlubně Zamrznutého plesa a přímo nad ním uvidíme sedlo Polský hřeben. Zamíříme k němu, ale těsně pod skalami uhneme doleva a stoupajícím traverzem se dostaneme k ústí hluboké rokle. S lyžemi na zádech vylezeme jejím dnem na Prielom. Pak již širokým svahem (laviny!) dolů a údolím Dlouhého plesa pohodlně sjedeme až ke Zbojníckej chatě.
Po snídani vyrazíme po Ostravské stezce pod Javorovými štíty, nad Streleckou a pod Širokou vežou. Vpravo vedle ní je hřeben prolomen Priečnym sedlom. Uprostřed něho sedí Priečna vežička, my na úzké sedlo vystoupáme vlevo od ní. Sjezd by měl směřovat doprava pod věžičku a pak přímo dolů (laviny!). Pod hřebenem Pfinovy kopy mírně klesáme až ke skalnatému prahu. Jeho skalkami se propleteme a zamíříme vlevo k Téryho chatě. Po časném obědě přejedeme dolinu Pěti Spišských ples a obrovským sufovým kuželem vyjdeme na Baraní sedlo (laviny!). Spouštíme se prudkým žlabem do Velké Zmrzlé doliny. V místě, kde končí, může vzniknout lavinový odtrh. Dvěma mělkými kotli s nevýrazným prahem sjedeme k dalšímu žlabu Flaška, přičemž se povšechně držíme levé poloviny doliny. Na začátku žlabu se někdy tvoří převěje, které hrozí sesutím. Žlab se v polovině zužuje a k tomu ještě po levé straně stéká ledopád. Sjezd širokým svahem k chatě u Zeleného plesa je bez problémů. V chatě posvačíme a úzkou lesní cestou, ke konci silničkou, se doklouzáme k autobusové zastávce Biela voda. Spoje odtud jezdí do Tatranské Lomnice.
Popsaná túra se dá absolvovat za dva dny. Spí se pouze na Zbojničce. Méně fyzicky zdatní si ji mohou prodloužit na dvojnásobek. V tom případě je možno přespat Pod Rysmi, na Zbojničce a na Téryně.
Jako obvykle, když jedeme na Slovensko lehátkovým vlakem, musíme napřed proplout autobusem a metrem v našich skialpinistických přezkáčích, s cepíny na batozích a lyžemi v rukou. Začátkem léta není o rádoby vtipné poznámky nouze.
Start za svítání
U vlaku potkáváme třetího člena výpravy Komára a se slastným očekáváním pěkného výletu se necháváme ukolébat klepáním pražců do hlubokého spánku. Z Popradu nás tramvaj doveze za svítání na stanici Popradské pleso a my s lyžemi na batozích jdeme až k němu. Nazouváme lyže a vyrážíme vzhůru dolinou Zlomisk. Je to pěkná patrová dolina, občas nějaké pleso, vodopádky a teď na jaře i pár lyžařů. Bylo by tedy na co koukat, ale my máme z potu clonu na očích. Stoupáme až do Východné Železné brány.
Chceme to stihnout dřív, než odjedou sněhové odtrhy, které se právě tvoří, a které s sebou odvezou celý žlab do doliny. Na sedélku se ocitám první, a tak vidím Hanku, jak se její hlava objevila nad sněhovou převějí a v ten okamžik křičí na Komára: "Sem ani nechoď. To je strašný pohled. Budeme se vracet!" Už z domova jsem věděl, že budu dělat horského vůdce pro dva klienty, ale takhle rychlou reakci jsem nečekal.
Železná brána po laně
Navazuji tedy na svůj sedací úvaz lano, zapírám se do sněhu a oba dva se spouštějí začátkem žlabu. Prvních pár metrů za nimi se i já šoupu po sněhu a než se odvážím udělat první skok, chvilku to trvá. Ačkoliv mám helmu, nerad bych letěl úzkým žlábkem mezi skálami.
Sjezd do Gerlachovských spádů je potom přímo královský. Měkká horní vrstvička sněhu umožňuje pohodlně točit a pevný firn pod ní dobře nese. Jen při sjezdu do doliny Kačacího plesa musíme projíždět potokem s malým vodopádkem. Ale to zvládáme kupodivu v pohodě.
Od plesa známe všichni cestu z léta a já i ze zimy a optimisticky si namlouváme, že na Prielomu budeme za hodinu. Jsme tam za tři hodiny nepříjemné dřiny. Těsně pod úzkým skalním sedélkem, které jsme přelezli s lyžemi na batozích, zase nastupujeme do lyží. Svah je rozježděný a zdupaný od předchozích výprav, a tak se v něm špatně jede rovně a točení je v něm utrpením. "Jedeme co nejvíce po spádnici, je to tady vyhlášený lavinový svah," říkám a vjíždím doprava do hlubokého mokrého a přitom řídkého sněhu. Je tu sice největší sklon a co chvíli mi podrazí nohy lavinka, kterou v každé zatáčce spustím, ale na druhou stranu se nemusím mlátit v boulích a dírách.
Chvilka pod sněhem
Přes ně se probojovává dolů Komár. A celý pěkný večer korunuje Hanka, která odmítá točit a několikrát traverzuje celý svah s tím, že v úvrati se zastaví, přeloží jednu lyži přes druhou a pokračuje do protisměru. Při třetím pokusu o tento obrat jí však dostihne jedna z mých lavinek a povalí ji na sníh. Chvíli je to pohled k popukání. Hanka padá na sníh, vypíná jí jedno vázání, ona lyži v pádu chytá a potom ji už sněhový jazyk pomaloučku sváží do údolí. Legrace přestává v okamžiku, kdy hlava mizí pod příkrovem šustícího sněhu. Naštěstí se v ten okamžik Hanka zastavuje a celá mokrá se s nadávkami staví na lyže.
Už skoro za tmy sjíždíme Velkou Studenou dolinou k Zbojnické chatě. Ještě naposledy v nás hrkne v okamžiku, kdy se z pološera vyloupne několik postav posedávajících na karimatkách před vchodem. Na naši otázku: "Není chata zavřená?" naštěstí odpovídají záporně, a proto nás čeká už jen večeře a hupky dupky pod erární deky do podkroví.
Cizí neštěstí potěší
Se vstáváním moc nespěcháme, a přes zasněžené úvaly dorážíme pod Javorové štíty už za dopoledního žáru. Slunce pálí jako rozžhavená trouba a my se plazíme přes Střelecká pole k Priečnému sedlu. Jediné, co nás po cestě trochu povzbudí, je pohled na cizí neštěstí. Proti nám se totiž mokrým sněhem brodí skupina pěších turistů, kteří nadávají na své mokré boty a taky na celý svět. Na sedlo dorážíme s lyžemi na ramenou.
Na druhé straně čeká podobná šluchta jako z Východní Železné brány. Znovu na sebe připínám lano a Hanka s Komárem se podél něho šoupou dolů. Ani mně prvních dvacet metrů nic jiného nezbývá, protože na obloučky teď na jaře už není mezi skálami místo. Následuje pár málo stylových zatáček v rozbitém sněhu a už se dostávám na čisté svahy nad Dolinkou pod Sedielkem. Po chvíli přicházím na zajímavou techniku sjíždění: udělám krátký traverz, čímž odtrhnu trochu sněhu. Chvilku počkám, až se dá do pohybu, a potom do sněhového proudu vjedu. Ztrácím úplně pojem rychlosti, lehce točím krátké rytmické obloučky a jen se modlím, abych neutrhl opravdovou lavinu a ne jen povrchovou vrstvičku.
Musí se umět lyžovat?
Následuje trošku trápení v hlubokáči a už je tu oběd na Téryho chatě. Miro Jílek nezklamal a nadává jako vždycky na cepry, kterých má za pěkného počasí plný dům. Raději se jdeme vysušit na sluníčko za chatu. "Skialpinisté musejí být výborní lyžaři," slyším v odpoledním polospánku obdivný ženský hlas. Jako vrchol naivity to potom reprodukuji oběma spolujezdcům, kteří při kritickém hodnocení svých lyžařských schopností propukají ve smích.
Jenže ten nás brzy přechází, protože na pásech vyrážíme do strašlivě úmorného kopce na Baraní sedlo. Nahoře jsem pyšný, že jsem ho jako jediný toho dne vyjel na lyžích. Ostatní, a je jich požehnaně pěšky i na lyžích, dorážejí po svých.
Hanka poté šoupe celý žlab do Velké Zmrzlé doliny, Komár zkouší se střídavými úspěchy točit a i moje maličkost se nějak dostává dolů. Široká a dlouhá dolina nám umožňuje dlouhý příjemný sjezd. Jen kdyby nás tolik nebolely nohy a nemuseli jsme kvůli tomu pořád zastavovat.
Poslední pády a hurá domů
Já s Komárem zkoušíme i prudší variantu pod Stolarczikovou lávkou, kudy v létě teče potok. Nechávám se ukolébat úzkým, prudkým, ale zdá se bezpečným žlabem. Na jeho konci se ovšem v posledním okamžiku zjevuje trhlina a nezbývá než ji přeskočit. Skok mne vyvádí z rovnováhy a po dvou obloucích padám na obličej. Během pár vteřin ovšem předvádím divadlo, obracím se na záda, jedu po batohu s rukama i nohama nahoře, obracím se na zadek, vstávám na lyže a vítězoslavně končím ve stoje.
O kousek dál v závěrečném žlabu zvaném Flaška už takové štěstí nemám a po nepovedeném frajerském obloučku padám na bok a deset metrů brousím lyžemi skálu a zadkem leštím led pod ní. Pár posledních skoků okolo vodopádu stékajícího do žlabu, Hanka stále šoupe a pomalu klesáme v dlouhém traverzu nad Zeleným plesem k chatě. Ještě chvíli sjíždíme podél Bílé vody a potom už definitivně dáváme lyže na batohy a uháníme na autobusovou zastávku. Nic nejede, a tak to máme do Tatranské Lomnice na vlak tři kilometry. Abychom viděli, že zima skončila, spustí se liják a za pár minut jsme mokří až na tělo. Druhý den ráno vystupujeme v Praze z vlaku a divné pohledy na naše přezkáče jsou stejné jako před třemi dny.
Správný směr
I když lze jet v opačném směru, než jsem popsal, nedoporučuji to. Zde jsou důvody: 1. brzy ráno jezdí jen vlaky, 2. těžší část túry máme za sebou první den, 3. všechny sjezdy se v tomto směru dají jet na lyžích.
Doporučené vybavení
Batoh 30 l, skialpová výzbroj (lyže, hole, vázání, boty, stoupací pásy), rezervní stoupací pásy, lavinová výzbroj (vyhledávač, lopata, sonda), nepromokavá a prodyšná bunda a kalhoty, čepice, funkční prádlo, rukavice (+ náhradní), mapa, průvodce, busola nebo GPS, nůž, jídlo, pití v termosce, čelovka, lékárnička, mobil, bivakovací pytel, tmavé brýle, krém na opalování, přilba, lano 9 mm/30 m, 3 skalní skoby, 2 ledovcové skoby, úvazek, 3 karabiny (1x HMS), mačky, turistický cepín.
Doporučené vybavení
* Lavinové vybavení: vyhledávač, sonda, lopata - nezapomeňte se předem informovat na lavinovou situaci!
* Skialpinistická výbava: skialpové lyže, skialpové pásy, skialpové hole, skialpové boty, lyžařské brýle, helma
* Horolezecká výbava: mačky, turistický cepín, lano 30 m, 3 skalní skoby, 2 ledovcové skoby, úvazek, 3 karabiny (z toho 1x HMS), několik prchaček
* Turistická výbava: batoh 40 l, čelovka, mapa, lékárnička, mobil, opalovací krém, tmavé brýle, bivakovací pytel
* Teplé oblečení: čepice, kalhoty a bunda, návleky na boty, rukavice, funkční prádlo, ponožky, fleece nebo softshell
* Peníze, doklady, pojištění, kompaktní fotoaparát nebo outdoorová kamera
* Horké pití v termosce a jídlo na cestu, zapalovač nebo křesadlo, nůž
Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě
Diskuse
Diskuze k článku
trasa
Ahoj Milane, GPX souřadnice nemám, protože jsem při žádném z těchto svých přechodů GPS nepoužíval. Není to ale nijak zvlášť orientačně náročná túra a základní souřadnicové body lze naklikat z mapy. (Samozřejmě v kontextu toho, že znáš Tatry a nemáš problém s lyžováním v dobrých i hnusných podmínkách.)
Orientačně problematická místa bych viděl pouze při hledání sjezdu okolo Pusté stráže (pokud jedeš přes Váhu) nebo při správném odbočení z traverzu do Gerlachovských spádů (pokud jedeš přes Východní Železnou bránu). V obou případech velmi záleží na stavu sněhu a ledu, kudy to jedeš, slezeš nebo slaníš.
- Autor Kuba Turek
- Datum a čas 25.11.2016 00:50
trasa
Ahoj!
Není možné někde sehnat gpx souřadnice celé trasy..? :) M.
Pěkné
- Autor also
- Datum a čas 24.5.2004 12:34
UCI Pump Track World Championships: With 10G to the rainbow jersey
Vídeňský ledový sen
Může se hodit
Nejčtenější články
Mánie obytných aut končí, krachují první firmy
8 TIPŮ Kouzelná místa na svatbu ve středních Čechách
Plechová střecha: ocel, hliník, měď, zinek
Jaký je význam proteinů v regeneraci a budování svalů?
Lezecká sezóna nekončí, aneb lezení je i zimní sport
Regiony
Kalendář akcí Zobrazit všechny akce
AKCE | KDE | INFO | KDY | ČAS |
---|---|---|---|---|
Setkání skialpinistů | Krkonoše, Brádlerovy boudy | 13.-15.12. | 13.12. | |
Napříč Chocní - otužilci | Choceň, Peliny | 14.12. | ||
Mistrovství v autostopu | Praha, Smetanovo nábřeží | 14.-15.12. | 14.12. | |
Skialp sprint | Bílá | 14.12. | 16:00 | |
Vánoce ve skanzenu | Vysoký Chlumec, skanzen | 14.-15.12. | 14.12. | |
Advent | Křivoklát | 7.-15.12. | 15.12. | |
Setkanie alpinistov | Popradské pleso | 8.-15.12. | 15.12. | |
Afrika a budoucnost velkých zvířat - přednáška | Praha, Toulcův dvůr | Přednáší Karolína Brandlová | 17.12. | 19:00 |
Vánoce v muzeu | Nový Knín, Muzeum zlata | 22.11.-20.12. | 20.12. | |
Vánoce v hornickém domku | Příbram, muzeum | 9.-20.12. | 20.12. |
Diskuse
ideologové | Huze, 13.12.2024 23:53, 1 příspěvek |
Blablablabla | Horydoly - Kuba Turek, 11.12.2024 21:47, 5 příspěvků |
Blablablabla | Honza, 11.12.2024 18:26, 5 příspěvků |
Blablablabla | Horydoly - Kuba Turek, 11.12.2024 17:17, 5 příspěvků |
Blablablabla | Honza, 11.12.2024 14:48, 5 příspěvků |
Blablablabla | Huze, 11.12.2024 12:52, 5 příspěvků |
Hmm | Střelec, 9.12.2024 13:24, 2 příspěvky |
co by člověk pro ženu neu... | PK, 8.12.2024 18:22, 1 příspěvek |
nedala se učíst | niky, 7.12.2024 16:42, 1 příspěvek |
Hmm | Honza, 6.12.2024 17:10, 2 příspěvky |
Fórum Zobrazit všechny příspěvky
Velké Karlovice zahájí se... | Horydoly , 13.12.2024 23:29 |
Žáčková opouští Valachy | Horydoly , 13.12.2024 23:01 |
Šimůnek končí ve Forbesu | Horydoly , 13.12.2024 22:57 |
Holiday World | Horydoly , 13.12.2024 10:41 |
Re: Pražský veletržní areál | Horydoly , 13.12.2024 10:40 |
Pozvánka na Valnou hromad... | Horydoly , 6.12.2024 11:03 |
Běžecké závody 2025 | Horydoly Open, 4.12.2024 10:37 |
Advent České Budějovice | Horydoly , 3.12.2024 10:16 |