Vysoké Tatry nahoru-dolů (Tatranská Haute Route)

Vysoké Tatry nahoru-dolů (Tatranská Haute Route)
Traverz pod jižní stěnou Javorového štítu.
Autor snímku Kuba Turek
SDÍLEJ:

Začátek května. Mokrý letní firn, padající lavinky, pálící slunce nad hlavou a trocha strachu na zasněžených sedélkách. Vyrážíme za sněhovým dobrodružstvím do Vysokých Tater. Jdeme na tatranskou Haute Route - nejkrásnější skialpinistický přechod.

Jak na to

Zákaz skialpinismu

I když skialpinismus jako takový není po celé trase povolen, lze využít mezer v Pokynech pro provozování horolezectví v TANAPu. Na lyžích je možno jít k nástupům horolezeckých túr. To se posuzuje podle vybavení (cepín, lano, helma).

Trasa

Tramvaj nás vyklopí na zastávce Popradské pleso. I když je dost sněhu, lyže připneme na batoh, překřížíme koleje a podél potoka dojdeme na Popradské pleso. Snídani si dáme na tamní chatě. Dolinou Zlomisk stoupáme na úzké sedélko Východní Železná brána, sjáždíme skalnatým žlábkem na druhou stranu a traverzujeme doprava pod Batizovským štítem do údolí Gerlachovských spádů (laviny!). Podle stavu ledu je musíme slanit, nebo se nám podaří sjet až ke Kačacímu plesu. (Sem se dostaneme i delší trasou od Popradského plesa přes sedlo Váha (laviny!), Českou dolinu a Pustou stráž.) Vydáme se vzhůru podél Litvorového potoka, mineme po levé straně osamělou Hrubou vežu, vyjdeme na mohutnou morénu Litvorového plesa a posléze se ocitneme v mělké Litvorové priehybe. Sjedeme do miskovité prohlubně Zamrznutého plesa a přímo nad ním uvidíme sedlo Polský hřeben. Zamíříme k němu, ale těsně pod skalami uhneme doleva a stoupajícím traverzem se dostaneme k ústí hluboké rokle. S lyžemi na zádech vylezeme jejím dnem na Prielom. Pak již širokým svahem (laviny!) dolů a údolím Dlouhého plesa pohodlně sjedeme až ke Zbojníckej chatě.

Po snídani vyrazíme po Ostravské stezce pod Javorovými štíty, nad Streleckou a pod Širokou vežou. Vpravo vedle ní je hřeben prolomen Priečnym sedlom. Uprostřed něho sedí Priečna vežička, my na úzké sedlo vystoupáme vlevo od ní. Sjezd by měl směřovat doprava pod věžičku a pak přímo dolů (laviny!). Pod hřebenem Pfinovy kopy mírně klesáme až ke skalnatému prahu. Jeho skalkami se propleteme a zamíříme vlevo k Téryho chatě. Po časném obědě přejedeme dolinu Pěti Spišských ples a obrovským sufovým kuželem vyjdeme na Baraní sedlo (laviny!). Spouštíme se prudkým žlabem do Velké Zmrzlé doliny. V místě, kde končí, může vzniknout lavinový odtrh. Dvěma mělkými kotli s nevýrazným prahem sjedeme k dalšímu žlabu Flaška, přičemž se povšechně držíme levé poloviny doliny. Na začátku žlabu se někdy tvoří převěje, které hrozí sesutím. Žlab se v polovině zužuje a k tomu ještě po levé straně stéká ledopád. Sjezd širokým svahem k chatě u Zeleného plesa je bez problémů. V chatě posvačíme a úzkou lesní cestou, ke konci silničkou, se doklouzáme k autobusové zastávce Biela voda. Spoje odtud jezdí do Tatranské Lomnice.

Popsaná túra se dá absolvovat za dva dny. Spí se pouze na Zbojničce. Méně fyzicky zdatní si ji mohou prodloužit na dvojnásobek. V tom případě je možno přespat Pod Rysmi, na Zbojničce a na Téryně.

Jako obvykle, když jedeme na Slovensko lehátkovým vlakem, musíme napřed proplout autobusem a metrem v našich skialpinistických přezkáčích, s cepíny na batozích a lyžemi v rukou. Začátkem léta není o rádoby vtipné poznámky nouze.

Start za svítání

U vlaku potkáváme třetího člena výpravy Komára a se slastným očekáváním pěkného výletu se necháváme ukolébat klepáním pražců do hlubokého spánku. Z Popradu nás tramvaj doveze za svítání na stanici Popradské pleso a my s lyžemi na batozích jdeme až k němu. Nazouváme lyže a vyrážíme vzhůru dolinou Zlomisk. Je to pěkná patrová dolina, občas nějaké pleso, vodopádky a teď na jaře i pár lyžařů. Bylo by tedy na co koukat, ale my máme z potu clonu na očích. Stoupáme až do Východné Železné brány.

Chceme to stihnout dřív, než odjedou sněhové odtrhy, které se právě tvoří, a které s sebou odvezou celý žlab do doliny. Na sedélku se ocitám první, a tak vidím Hanku, jak se její hlava objevila nad sněhovou převějí a v ten okamžik křičí na Komára: "Sem ani nechoď. To je strašný pohled. Budeme se vracet!" Už z domova jsem věděl, že budu dělat horského vůdce pro dva klienty, ale takhle rychlou reakci jsem nečekal.

Železná brána po laně

Navazuji tedy na svůj sedací úvaz lano, zapírám se do sněhu a oba dva se spouštějí začátkem žlabu. Prvních pár metrů za nimi se i já šoupu po sněhu a než se odvážím udělat první skok, chvilku to trvá. Ačkoliv mám helmu, nerad bych letěl úzkým žlábkem mezi skálami.

Sjezd do Gerlachovských spádů je potom přímo královský. Měkká horní vrstvička sněhu umožňuje pohodlně točit a pevný firn pod ní dobře nese. Jen při sjezdu do doliny Kačacího plesa musíme projíždět potokem s malým vodopádkem. Ale to zvládáme kupodivu v pohodě.

Od plesa známe všichni cestu z léta a já i ze zimy a optimisticky si namlouváme, že na Prielomu budeme za hodinu. Jsme tam za tři hodiny nepříjemné dřiny. Těsně pod úzkým skalním sedélkem, které jsme přelezli s lyžemi na batozích, zase nastupujeme do lyží. Svah je rozježděný a zdupaný od předchozích výprav, a tak se v něm špatně jede rovně a točení je v něm utrpením. "Jedeme co nejvíce po spádnici, je to tady vyhlášený lavinový svah," říkám a vjíždím doprava do hlubokého mokrého a přitom řídkého sněhu. Je tu sice největší sklon a co chvíli mi podrazí nohy lavinka, kterou v každé zatáčce spustím, ale na druhou stranu se nemusím mlátit v boulích a dírách.

Chvilka pod sněhem

Přes ně se probojovává dolů Komár. A celý pěkný večer korunuje Hanka, která odmítá točit a několikrát traverzuje celý svah s tím, že v úvrati se zastaví, přeloží jednu lyži přes druhou a pokračuje do protisměru. Při třetím pokusu o tento obrat jí však dostihne jedna z mých lavinek a povalí ji na sníh. Chvíli je to pohled k popukání. Hanka padá na sníh, vypíná jí jedno vázání, ona lyži v pádu chytá a potom ji už sněhový jazyk pomaloučku sváží do údolí. Legrace přestává v okamžiku, kdy hlava mizí pod příkrovem šustícího sněhu. Naštěstí se v ten okamžik Hanka zastavuje a celá mokrá se s nadávkami staví na lyže.

Už skoro za tmy sjíždíme Velkou Studenou dolinou k Zbojnické chatě. Ještě naposledy v nás hrkne v okamžiku, kdy se z pološera vyloupne několik postav posedávajících na karimatkách před vchodem. Na naši otázku: "Není chata zavřená?" naštěstí odpovídají záporně, a proto nás čeká už jen večeře a hupky dupky pod erární deky do podkroví.

Zbojnická chata, Vysoké Tatry.

Cizí neštěstí potěší

Se vstáváním moc nespěcháme, a přes zasněžené úvaly dorážíme pod Javorové štíty už za dopoledního žáru. Slunce pálí jako rozžhavená trouba a my se plazíme přes Střelecká pole k Priečnému sedlu. Jediné, co nás po cestě trochu povzbudí, je pohled na cizí neštěstí. Proti nám se totiž mokrým sněhem brodí skupina pěších turistů, kteří nadávají na své mokré boty a taky na celý svět. Na sedlo dorážíme s lyžemi na ramenou.

Na druhé straně čeká podobná šluchta jako z Východní Železné brány. Znovu na sebe připínám lano a Hanka s Komárem se podél něho šoupou dolů. Ani mně prvních dvacet metrů nic jiného nezbývá, protože na obloučky teď na jaře už není mezi skálami místo. Následuje pár málo stylových zatáček v rozbitém sněhu a už se dostávám na čisté svahy nad Dolinkou pod Sedielkem. Po chvíli přicházím na zajímavou techniku sjíždění: udělám krátký traverz, čímž odtrhnu trochu sněhu. Chvilku počkám, až se dá do pohybu, a potom do sněhového proudu vjedu. Ztrácím úplně pojem rychlosti, lehce točím krátké rytmické obloučky a jen se modlím, abych neutrhl opravdovou lavinu a ne jen povrchovou vrstvičku.

Téryho chata, Vysoké Tatry.

Musí se umět lyžovat?

Následuje trošku trápení v hlubokáči a už je tu oběd na Téryho chatě. Miro Jílek nezklamal a nadává jako vždycky na cepry, kterých má za pěkného počasí plný dům. Raději se jdeme vysušit na sluníčko za chatu. "Skialpinisté musejí být výborní lyžaři," slyším v odpoledním polospánku obdivný ženský hlas. Jako vrchol naivity to potom reprodukuji oběma spolujezdcům, kteří při kritickém hodnocení svých lyžařských schopností propukají ve smích.

Jenže ten nás brzy přechází, protože na pásech vyrážíme do strašlivě úmorného kopce na Baraní sedlo. Nahoře jsem pyšný, že jsem ho jako jediný toho dne vyjel na lyžích. Ostatní, a je jich požehnaně pěšky i na lyžích, dorážejí po svých.

Hanka poté šoupe celý žlab do Velké Zmrzlé doliny, Komár zkouší se střídavými úspěchy točit a i moje maličkost se nějak dostává dolů. Široká a dlouhá dolina nám umožňuje dlouhý příjemný sjezd. Jen kdyby nás tolik nebolely nohy a nemuseli jsme kvůli tomu pořád zastavovat.

Chata U Zeleného plesa, v pozadí vlevo Svišťovka, vpravo nástup Německého žebříku.

Poslední pády a hurá domů

Já s Komárem zkoušíme i prudší variantu pod Stolarczikovou lávkou, kudy v létě teče potok. Nechávám se ukolébat úzkým, prudkým, ale zdá se bezpečným žlabem. Na jeho konci se ovšem v posledním okamžiku zjevuje trhlina a nezbývá než ji přeskočit. Skok mne vyvádí z rovnováhy a po dvou obloucích padám na obličej. Během pár vteřin ovšem předvádím divadlo, obracím se na záda, jedu po batohu s rukama i nohama nahoře, obracím se na zadek, vstávám na lyže a vítězoslavně končím ve stoje.

O kousek dál v závěrečném žlabu zvaném Flaška už takové štěstí nemám a po nepovedeném frajerském obloučku padám na bok a deset metrů brousím lyžemi skálu a zadkem leštím led pod ní. Pár posledních skoků okolo vodopádu stékajícího do žlabu, Hanka stále šoupe a pomalu klesáme v dlouhém traverzu nad Zeleným plesem k chatě. Ještě chvíli sjíždíme podél Bílé vody a potom už definitivně dáváme lyže na batohy a uháníme na autobusovou zastávku. Nic nejede, a tak to máme do Tatranské Lomnice na vlak tři kilometry. Abychom viděli, že zima skončila, spustí se liják a za pár minut jsme mokří až na tělo. Druhý den ráno vystupujeme v Praze z vlaku a divné pohledy na naše přezkáče jsou stejné jako před třemi dny.

Správný směr

I když lze jet v opačném směru, než jsem popsal, nedoporučuji to. Zde jsou důvody: 1. brzy ráno jezdí jen vlaky, 2. těžší část túry máme za sebou první den, 3. všechny sjezdy se v tomto směru dají jet na lyžích.

Doporučené vybavení

Batoh 30 l, skialpová výzbroj (lyže, hole, vázání, boty, stoupací pásy), rezervní stoupací pásy, lavinová výzbroj (vyhledávač, lopata, sonda), nepromokavá a prodyšná bunda a kalhoty, čepice, funkční prádlo, rukavice (+ náhradní), mapa, průvodce, busola nebo GPS, nůž, jídlo, pití v termosce, čelovka, lékárnička, mobil, bivakovací pytel, tmavé brýle, krém na opalování, přilba, lano 9 mm/30 m, 3 skalní skoby, 2 ledovcové skoby, úvazek, 3 karabiny (1x HMS), mačky, turistický cepín.

Doporučené vybavení

Lavinové vybavení: vyhledávačsondalopata - nezapomeňte se předem informovat na lavinovou situaci
Skialpinistická výbava: skialpové lyžeskialpové pásyskialpové holeskialpové botylyžařské brýlehelma 
* Horolezecká výbava: mačky, turistický cepín, lano 30 m, 3 skalní skoby, 2 ledovcové skoby, úvazek, 3 karabiny (z toho 1x HMS), několik prchaček
Turistická výbava: batoh 40 l, čelovka, mapa, lékárnička, mobil, opalovací krém, tmavé brýle, bivakovací pytel
Teplé oblečení: čepicekalhoty a bundanávleky na botyrukavicefunkční prádloponožky, fleece nebo softshell
* Peníze, doklady, pojištění, kompaktní fotoaparát nebo outdoorová kamera
* Horké pití v termosce a jídlo na cestu, zapalovač nebo křesadlonůž 


Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě

SDÍLEJ:

Diskuse

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslo dvacet-čtyři:

  • Captcha Image

Diskuze k článku

trasa

Ahoj Milane, GPX souřadnice nemám, protože jsem při žádném z těchto svých přechodů GPS nepoužíval. Není to ale nijak zvlášť orientačně náročná túra a základní souřadnicové body lze naklikat z mapy. (Samozřejmě v kontextu toho, že znáš Tatry a nemáš problém s lyžováním v dobrých i hnusných podmínkách.)

Orientačně problematická místa bych viděl pouze při hledání sjezdu okolo Pusté stráže (pokud jedeš přes Váhu) nebo při správném odbočení z traverzu do Gerlachovských spádů (pokud jedeš přes Východní Železnou bránu). V obou případech velmi záleží na stavu sněhu a ledu, kudy to jedeš, slezeš nebo slaníš.

Reaguj
trasa

Ahoj!

 

Není možné někde sehnat gpx souřadnice celé trasy..? :) M.

  • Autor Milan
  • Datum a čas 24.11.2016 23:52
Reaguj
Pěkné
jako bych tam byl. Miluji takové pohodové věci.
  • Autor also
  • Datum a čas 24.5.2004 12:34
Reaguj
Celkem 3 příspěvky v diskuzi


České hory AKTUÁLNĚ 2024/2025

České hory AKTUÁLNĚ 2024/2025

BESKYDY Hory a doly v Čechách i na Moravě nabízejí pohádkové terény pro milovníky všech zimních dobrodružství. Sníh a led láká nejenom na běžky, sjezdovky a snowboard, ale také na sněžnice nebo ledové lezení.... celý článek

UCI Pump Track World Championships: With 10G to the rainbow jersey

Vídeňský ledový sen

registrovat

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.
Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.
CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.







Nejčtenější články

Mánie obytných aut končí, krachují první firmy

Mánie obytných aut končí, krachují první firmy

ANALÝZA Již druhý rok poukazujeme na nesmyslná tvrzení prodejců a půjčoven obytných vozidel, že prodej a půjčování karavanů je stále na vzestupu.. Naše odhady se na základě dlouhodobých zkušeností potvrdily a díky přesycení trhu
8 TIPŮ Kouzelná místa na svatbu ve středních Čechách

8 TIPŮ Kouzelná místa na svatbu ve středních Čechách

Svatební den má být jedním z nejkrásnějších v životě každého z nás. Ať už se jedná o romantickou, elegantní nebo boho svatbu, měla by proběhnout na místě, kde zapomeneme na všední starosti a užijeme si
Plechová střecha: ocel, hliník, měď, zinek

Plechová střecha: ocel, hliník, měď, zinek

Plechová střešní krytina patří mezi nejčastěji využívané na obytných, sakrálních a veřejných budovách. Plechové střechy jsou bezkonkurečně nejčastější na skladových a výrobních halách.
Jaký je význam proteinů v regeneraci a budování svalů?

Jaký je význam proteinů v regeneraci a budování svalů?

Protein – magické slovo z fitness světa, nebo důležitá součást jídelníčku? Tak trochu obojí. Důvod je jednoduchý. Proteiny, česky také bílkoviny, jsou základním stavebním kamenem pro budování svalů i jejich regeneraci po
Lezecká sezóna nekončí, aneb lezení je i zimní sport

Lezecká sezóna nekončí, aneb lezení je i zimní sport

ROZHOVOR Lezení je často vnímáno především jako letní aktivita. Ale co když se teplota sníží a hory se třeba i pokryjí sněhem a ledem? Lezení se i v zimě stává vzrušujícím a náročným sportem, který

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE KDE INFO KDY ČAS
Setkání skialpinistů Krkonoše, Brádlerovy boudy 13.-15.12. 13.12.
Napříč Chocní - otužilci Choceň, Peliny   14.12.
Mistrovství v autostopu Praha, Smetanovo nábřeží 14.-15.12. 14.12.
Skialp sprint Bílá   14.12. 16:00
Vánoce ve skanzenu Vysoký Chlumec, skanzen 14.-15.12. 14.12.
Advent Křivoklát 7.-15.12. 15.12.
Setkanie alpinistov Popradské pleso 8.-15.12. 15.12.
Afrika a budoucnost velkých zvířat - přednáška Praha, Toulcův dvůr Přednáší Karolína Brandlová 17.12. 19:00
Vánoce v muzeu Nový Knín, Muzeum zlata 22.11.-20.12. 20.12.
Vánoce v hornickém domku Příbram, muzeum 9.-20.12. 20.12.

Diskuse

ideologové Huze, 13.12.2024 23:53, 1 příspěvek
Blablablabla Horydoly - Kuba Turek, 11.12.2024 21:47, 5 příspěvků
Blablablabla Honza, 11.12.2024 18:26, 5 příspěvků
Blablablabla Horydoly - Kuba Turek, 11.12.2024 17:17, 5 příspěvků
Blablablabla Honza, 11.12.2024 14:48, 5 příspěvků
Blablablabla Huze, 11.12.2024 12:52, 5 příspěvků
Hmm Střelec, 9.12.2024 13:24, 2 příspěvky
co by člověk pro ženu neu... PK, 8.12.2024 18:22, 1 příspěvek
nedala se učíst niky, 7.12.2024 16:42, 1 příspěvek
Hmm Honza, 6.12.2024 17:10, 2 příspěvky

Fórum Zobrazit všechny příspěvky

Velké Karlovice zahájí se... Horydoly , 13.12.2024 23:29
Žáčková opouští Valachy Horydoly , 13.12.2024 23:01
Šimůnek končí ve Forbesu Horydoly , 13.12.2024 22:57
Holiday World Horydoly , 13.12.2024 10:41
Re: Pražský veletržní areál Horydoly , 13.12.2024 10:40
Pozvánka na Valnou hromad... Horydoly , 6.12.2024 11:03
Běžecké závody 2025 Horydoly Open, 4.12.2024 10:37
Advent České Budějovice Horydoly , 3.12.2024 10:16