Akceptace: film o nejtěžším lyžařském přechodu ve Vysokých Tatrách

V zimě roku 1986 přešel na lyžích Vlado Tatarka, legendární tatranský horolezec, skialpinista a záchranář, okruh Vysokými Tatrami. Dodnes je to nejtěžší lyžařská akce na Slovensku. Podařilo se ji zopakovat až dvojici Mišo Malák  - Miro Leitner po 26 letech!

Přes celé Tatry na skialpech

Vlado Tatarka stoupal a lyžoval od východu na západ jižními dolinami a zpět na východ severními dolinami včetně polské části Vysokých Tater. Procházel sedly a štěrbinami mimo klasická sedla v pěkném počasí a za dobrých sněhových podmínek.

Fenomenální túru zdolal za 3 dny. Čistý čas přechodu byl 24 hodin 20 minut. Nastoupal 5661 metrů a totéž také slyžoval a částečně i sestoupil na mačkách. Sám Vlado Gipsy Tatarka posléza prohlásil: "Ozajstná výzva by bola spraviť to nonstop!" Nutno si ovšem uvědomit, že tehdy byl v takové formě, aby dokázal za den sólo vylézt tři klasické Stanislawského šestky na různých místech Vysokých Tater a ještě mezi nimi přecházel pěšky.

Dvojice nejlepších z nejlepších

Teprve v roce 2012 se dvojice Michal Malák (slovenský reprezentant v běhu na lyžích, olympionik a účastník mistrovství světa) a Miroslav Leitner (slovenský reprezentant ve skialpinismu, medailista z mistrovství světa) zavázala projít v Tatarkových stopách. Krok za krokem, metr za metrem zopakovali celý okruh.

Malák a Leitner jsou vedle sportovním talentu obdařeni i vyprávěčským. Ve filmu sledujeme jejich poutavou výpověď o fascinujícím výkonu. Ilustrovaná je jejich zápisky, mapami, fotografiemi a záběry z trasy. Malák s Leitnerem zároveň nabídnou divákům reflexi svého i Tatarkova výkonu a určitě se nebudou tajit svým obdivem, ale také respektem k horám.

Ojedinělý sportovní výkon představuje Vysoké Tatry veřejnosti zajímavým pohledem lidí, kteří mají odhodlání, sílu a vytrvalost. Na druhé straně mají pokoru k odkazu svých předchůdců, ale také k horám, protože vědí, co se může stát, pokud přecení své schopnosti.

Během opakování Tatarkova přechodu na vlastní kůži pocítili, navzdory novým technickým výdobytkům, že nad silou a krutostí přírody nelze zvítězit bez hluboké úcty a akceptováním jejích zákonů. 

Lepší technika pomůže, ale nakonec záleží jen na člověku 

Extrémní, dobrodružný a poučný film ukazuje, jaká umí být tatranská divočina krutá a drsná. Zároveň poskytuje nádherné pohledy do tatranské přírody a představuje jednotlivé tatranské doliny.

Jaro Matoušek, který film se spolupracovníky natočil a právě ho stříhá, uvádí: "Hlavním důvodem filmu byl samotný extrémní přechod, který jsem chtěl sám absolvovat a nafilmovat už asi před sedmi lety. Samozřejmě to nemělo být na čas, jako to udělali Leitner s Malákem, ale nepodařilo se mi ho uskutečnit."

Ústřední myšlenkou filmu Akceptace je poznání, že o čtvrtstoletí později, při zásadně jiném sportovním vybavení a nových technických vymoženostech GPS, mobil a internet, se nezměnila náročnost trasy. "Chlapci ve svých sami uvádějí, že doba je sice jiná, ale v přírodě to neplatí. Divák se ve filmu přesvědčí, že i když tito kluci jsou výkonnostně jedni z nejlepších sportovců na Slovensku, tak se jim samotný přechod stal skoro osudným. Opravdu byli v ohrožení života a nakonec sami potvrdili, že riskovali víc než, by si měl rozumný člověk dovolit."

Vlado Tatarka tento přechod absolvoval s dokonalou znalostí terénu a přírodních podmínek, bez přeceňování vlastních sil a respektováním přírody. A to je odkazem tohoto filmu pro všechny diváky - aby každou svou činnost vykonávali promyšleně, přiměřeně svým fyzickým a psychickým možnostem a zbytečně neriskovali.

Film stručně představuje Vlada Tatarku jako významného horolezce, horského záchranáře ale hlavně jako člověka, který horám odevzdal celý svůj život. Také provede diváka od začátkú lyžování do současné moderní doby.

"Co se týká skialpinismu a extrémního lyžování, takový film ještě u nás natočený nebyl," sebevědomě říká Jaro Matoušek. Že má do filmařské špičky přinejmenším řádně našlápnuto, dokládá i jméno slavného dramaturga Aloise Ditricha, který dosud spolupracoval na nejlepších dílech Pavola Barabáše oceněných snad na všech festivalech, kterých se zúčastnily.

Itinerář Vlado Tatarky 26.-28. dubna 1986

1. den: Chata U Zeleného plesa - Posledná štrbina - Jordánka - Dolné Spišské pleso - Žltá lávka - Sedielko v západním hřebeni Drobnej veže - Zbojnícke sedlo - Studené sedlo - Horní Velické pliesko - Predná Gerlachovská lávka - Východné Batizovské sedlo - Batizovská dolina - sedlo Pod Drúkom - Železná kotlinka - Strážne sedlo - Rumanová dolinka - Dračie sedlo - Dračia dolina - Dračia bránka - Chata Pod Rysmi (10 h, 2500 m stoupání, 1650 m sjezd).

2. den: Žabie pleso - Volovecké sedlo - Hincové pleso - Temnosmrečianské sedlo - Piargova dolinka - Chalubinského brána - Čierny stav - Vyšná Kamzičia štrbina - Spádová dolinka - Poľana pod Vysokou (8 h, 1500 m stoupání, 2500 m sjezd).

3. den: Bielovodská dolina - Rovienky - sedlo Nad Zeleným - Javorová dolina - Čierne Javorové pleso - Čierne sedlo - Malá Zmrzlá dolina - chata U Zeleného plesa (6 h, 1700 m stoupání, 1450 m sjezd).

Poznámka: Mapa Tatarkova skialpinistického přechodu je přibližná. 

 Další zajímavé skialpinistické přechody:

Téry Expres Vysoké Tatry

Haute route Vysoké Tatry

Liptovská Haute Route

Horolezec Pochylý a skialpinista Tatarka

Tatarkův lyžařský okruh lze přirovnat jedině k zimnímu Pochylého přechodu hřebenu Západních, Vysokých  a Belianských Tater. Také osud jejich akcí i jich samotných byl velmi podobný: Pavel Pochylý se zabil spolu se svým bratrem při sestupu lehkou cestou Nemecký rebrík (2) z Kežmarského štítu roku 2000. Jeho sólovou hřebenovku dokázalo zopakovat až po 35 letech dvojčlenné družstvo. Vlado Tatraka se zabil na lehkém Puškášově pilíři (3) na Ganek v roce 2001 při lezení se svou dcerou. Jeho okruh byl zopakován dvojicí skialpinistů po 26 letech. O obou opakováních jsou natáčeny filmy - Pochylého si vzal na starost Pavol Barabáš a Tatarku zase Jaro Matoušek.

 Filmař Jaro Matoušek na Horydoly:

Chlapci chodia s technikou po horách

Tuhé skupenstvo vody

Skalnatá dolina na lyžiach

DVD Vysoké Tatry na videu

Juraj Gantner odešel z Brnčalky

Výměna chataře na Brnčalce hnula Tatrancům žlučí