Český kras, horolezecký průvodce

Místní matadoři Petr Resch z Berouna (text) a Jiří Sika z Plzně (grafika) vytvořili dílo, které shrnuje úžasné lezecké možnosti mezi Berounem a Prahou.

Průvodce obsahuje všechny aktuálně povolené skály Českého krasu v širokém údolí kaňonu Berounky.

Citelně chybí zakázaný Šanův kout, Andělská stěna, pravá část Křížové stěny, skály Na Průchodě a Svatojanská kobylka. Lze předpokládat, že časem se po nich zase poleze, protože se tam dříve lezlo a zákazy se různě mění, ruší a zase vydávají. Z dalších skal, kde jsou vylezené méně významné směry, nejsou popsány například pravá stěna Pupku, u silnice pod Serpentinou, u silnice Ke Kulišovně, na Damilu, v Malé Americe, Velké Americe a v lomu Fotbalák.

Horolezecký průvodce Český kras popisuje tyto oblasti od Prahy přes Karlštejn k Berounu:

BRANICKÉ SKÁLY
HLUBOČEPSKÉ PLOTNY
PROKOPSKÉ ÚDOLÍ
RADOTÍNSKÉ ÚDOLÍ
SRBSKO
ALKAZAR
KAVČÍ LOM
SVATÝ JAN
SOLVAYOVY LOMY
TETÍNSKÉ SKÁLY
LOM KOBYLA
KOTÝZ
KOUKOLOVA HORA

Každá cesta je zakreslená do schematického náčrtu včetně stabilních jištění a slaňovacích kruhů. Některé stěny jsou navíc vyfotografované a cesty zakreslené do snímků. Orientaci doplňují schematické mapky.

Každá skalní oblast je představena stručným popisem česky a souběžně anglicky. Je uvedeno základní doporučené vybavení. Graf ukazuje počet cest a jejich obtížnosti. Připsaná jsou nejbližší parkoviště včetně souřadnic GPS a jejich QR kódů. Podle rozlehlosti skal je přidáno několik velkých fotografií, které velmi dobře ilustrují zdejší lezení.

V seznamu najdeme u všech cest standardně název, obtížnost, jména prvovýstupců a datum prvovýstupu. Místo křestních jmen lezců jsou pouze první písmena jejich jmen. Navíc oproti většině skalkařských průvodců je u každé cesty uveden charakter výstupu originálními slovy, které svědčí o detailní znalosti autorů průvodce a jejich spolupracovníků.

Všechny cesty v průvodci jsou klasifikovány jednotně ve stupnici UIAA. Historicky se zde používala i její předchůdkyně Welzenbachova stupnice, což může někdy dělat potíže při porovnání starých a nových průvodců. Jan Kareš ve svých internetových průvodcích na Tetín, Kobylu a Korno používá francouzskou stupnici, která se zásadně liší od UIAA.

Horolezecký průvodce Český kras má bohužel pouze slabou papírovou obálku. Během prvního roku používání je vidět, že nošení v lezeckém batohu a povalování na zemi pod skálami jí nedělá dobře. Za pár let bude zničená.

Za to vazba je překvapivě festovní a zdá se, že bude držet hodně dlouho.

Formát publikace je na šířku. Toto poněkud neobvyklé řešení má snad opodstatnění ve faktu, že většina zakreslených skal jsou široké útesy. Výhodu pro uživatele ve vazbě na šířku ovšem neshledáváme.

Papír je na první pohled pěkná lesklá křída. Vynikají na něm fotografie. Jinak má samá negativa - méně vydrží a rychle se zapatlá od zapocených rukou.

Grafika je funkční. Je vidět, že Jiří Sika má za sebou tvorbu mnoha průvodců na internetu (je šéfredaktorem Lezec.cz) i na papíře. Písmo je velké a výrazné tak akorát ke čtení nejen v jasném světle i šeru, ale myslí také na starší lezce, kteří potřebují brýle. To se týká i jasně rozpoznatelných linek v nákresech.

Co se nepovedlo, je silné černé orámování všech stran průvodce. Jednak nemá žádný smysl a jednak dělá smutný dojem na čtenáře. Pro horolezce ale funerální zážitek jistě autoři nezamýšleli. Pouze jim přidali zbytečnou váhu publikace navíc.

Za tyto nepraktické neodstatky jsme ubrali jednu hvězdičku v hodnocení výborného průvodce. Přesto doporučujeme všem milovníkům zdejšího lezení, aby si ho koupili a hlavně podle něj lezli o sto šest.

Jako třešničku na dortu oceňujeme krátkou ale hutnou kapitolu o historii zdejšího lezení, povinnou geologickou a ochranářskou vsuvku, abecední rejstřík názvů cest a hlavně seznam TOP cest. Nejhezčí výstupy rozřadili autoři průvodce podle obtížnosti. Schválně si porovnejte své preference se znalci Českého krasu, ať jste trojkaři nebo desítkáři.

Poslední průvodce na Český kras vyšel před 22 lety a napsal ho také Petr Resch. Zahrnoval ovšem méně vápencových skal a byl daleko jednodušší. Vedlejší skalní oblasti, převážně z buližníku a diabasu, popisuje nejnovější průvodce Hřebeny a okolí z roku 2020 od Martina Mašáta.

Český kras je klasická horolezecká oblast, ačkoliv se zde leze převážně po stěnách bývalých vápencových lomů. První zaznamenaný výstup udělali pražští Němci Sedlak, Stöhr, Metzner roku 1940 na Křížové stěně ve Svatém Janu pod Skálou. Hned po nich výstup zopakovali berounští Češi Černík, Lev, Schmidt, Schüller a přidali další výstupy v Šanově koutě a na Andělské stěně.

1943 začal lézt na Dušičkové stěně Pražák Franta Kutta se spolulezci. Po válce se přesunuli 1947 na Blážinu stěnu.

Roku 1983 začala sportovní éra přelézaní zdejších klasik Čermákem, Walzelem a Čadou. Inspirací jim byl Američan Wilford, který o rok dříve vylezl stylem RP nejtěžší cestu na Pupku. 2017 otevřel kobercovým náletem Kareš inflační oblasti pro rekreační lezce Tetín a Kobylu.

Plzeň, vlastním nákladem 2022. Brožované. 352 stran. Orientační cena 900 Kč.

 Knihy pod stromeček

HOROLEZCI Český kras

HOROLEZCI Everest 1922

DĚTI Velká kniha o táborech

VODÁCI Na kajaku z Prahy do Severního moře

PŘEDPLATNÉ Slovensko-český časopis Hikemates