Přes Koněprusy na koloběžce

30 kilometrů jsme zdolali za šest hodin. Svezli jsme se po pěkných okreskách, ale také tlačili do strmých svahů, sjeli kamenité stezky a projeli lesními cestami přes zalesněné kopce.

Že to bylo náročné putování, dosvědčují čísla: průměrná rychlost 9 km/h, převýšení 720 m, teplota 8-16 stupňů Celsia, vlhkost 91 %.  

Značná část výletu vede v Chráněné krajinné oblasti Český kras nad pravým břehem Berounky. Teď na podzim jsme našli jen jednu otevřenou hospodu v Litni.

Trasu doporučujeme milovníkům terénních stezek na koloběžkách. Pro cyklisty jsou některé úseky nesjízdné. Pěšky tudy nemá smysl chodit, protože se dost dlouhé úseky musejí překonat po asfaltu. 

Z Berouna podél Litavky a pak prudce na Koukolovu hory

Před polednem vystupujeme z vlaku na berounském nádraží. Těšíme se na brzký oběd. Víme, že jsme si naplánovali trasu, kde na nic k jídlu dlouho nenarazíme. Jenže nádraží se rekonstruuje. Potěš pámbu, to nám výlet pěkně začíná.

Vymotáme se z Berouna pes autobusové nádraží a držíme se dob značené cyklotrasy Po stopách českých králů. Proti proudu Litavky jedeme po cyklostezkách přes staré železářské aglomerace Králův Dvůr, Karlova Huť a Popovice.

U železniční zastávky vyměníme žluté tabulky cyklotrasy za žlutou turistickou značku. Ani se nám nechce věřit, do jak strmého kopce nás vede. Vzpomínky na dobu, kdy jsme sem chodili pěšky, se ukazují příliš optimistické. Tlačíme a několikrát dokonce neseme koloběžky prudkým stoupáním přímo rovnou za nosem.

Trápení se zmírní, když uprostřed lesa narazíme na zelenou značku a po ní se už nějak dokodrcáme na Koukolovu horu.

Skalnaté návrší bylo v minulosti odtěženo. Dnes se zde lezou těžké vápencové cesty zásluhou Petra Resche z Berouna a jeho společníků. Dobrodružné skály se pod náporem vrtačky proměnily na arénu těžkého sportovního lezení zajištěnou bezpečnými borháky.

Nad skalami je vzorně opravena kaplička svatého Blažeje (471 m). Ještě nedávno od ní býval daleký rozhled k Berounu, do Zdic, na údolí Litavky a také na druhou stranu ke Kotýzu, Zlatému koni a na velkolom Čertovy schody. Bohužel úbočí porostly stromy a jejich koruny teď brání rozhledu. Když spadne listí, je vidět aspoň něco. V létě sem nemá význam chodit.

Svatý Blažej / Blasius patří k nejznámějším světcům vůbec. Je jeden ze Čtrnácti svatých pomocníků. Původním povoláním lékař sloužil jako biskup v maloasijské Sebastě, sídelním městě římské provincie Arménie, což je dnešní Sivas v Turecku. Za římského císaře Lucinia byli křesťané pronásledováni a Blažej se uchýlil do jeskyně v horách. Ve své skrýši byl objeven lovci, kteří ho přivedli do městského vězení. Poté byl mučen, jelikož nechtěl obětovat pohanským bohům. Na strom zavěšené tělo mu rozdrásali železnými hřebeny a odsoudili k popravě stětím. Mučednickou smrt podstoupil roku 316 nebo 320. Jeho lebka a pažní kost byly 972 přeneseny do Dubrovníka, kde jsou dodnes uchovány ve zlatém relikviáři v Dómském muzeu. Blažej je patronem tohoto města, podobně jako evangelista Marek pro konkurenční Benátky. Blažej je patronem lékařů, hudebníků žesťových nástrojů, zedníků a stavitelů, tkalců, ševců, pekařů a divoké zvěře. Je přímluvcem při onemocněních krku, uší a zubů.

Sjezd z Koukolovy hory si nezadá z výstupem. Opatrně sjíždíme strmou stezkou stále po zelené značce. Borovicovým a smrkovým se dostaneme na louku nad Slavíky. Sjedeme i po ní a na závěr nás čeká slalom v trní, kudy se točí stezička široká akorát na řídítka koloběžky.

Okolo Koněpruských jeskyň na Kobylu

Kručí nám v břiše a žízeň máme jako trám. Zachraňuje nás jabloňová alej. Vybíráme mezi padankami, co nám nejlépe chutná. "Nedáme si sladká žlutá jablka? Já mám raději trochu kyselejší červená. Ale ta jsou tvrdá. Tak zajedeme k vedlejšímu stromu, kde jsou měkčí..."

Pěkný asfalt se sklápí k Havlíčkovu mlýnu. Vede nás cyklostezka 8219. Krotíme se a raději saháme na brzdy. Obáváme se mokrého listí v zatáčkách, abychom neuklouzli a neskončili v příkopě. Přibrzdujeme v padesátikilometrové rychlosti.

Chvíli koketujeme s myšlenkou, že absolvujeme výstup na Kotýz, který se značně podobá výstupu na Koukolovu horu, ale pak se podíváme na hodinky a je jasné, že do tmy bychom nestačili dojet domů.

Vezmeme to tedy po silnici a od Suchomastského potoka dupeme nahoru do Koněprus. Dobře jsme udělali. Po jablečných hodech ukojíme hlad v ořechové aleji.

Po silnici únavně stoupáme ke Koněpruským jeskyním. Když se otočíme, vidíme jako na dlani první polovinu naší cesty včetně dramatického klesání z Koukolovy hory.

Od rozlehlého parkoviště u jeskyň to vezmeme po neznačené cestě přes pole na jihovýchod a ze severu objedeme opuštěný lom Kobyla. Vede do něj tunel vyrubaný ve skále. Uvnitř lomu leze velké množství horolezců, protože to, co udělal Petr Resch na Koukolově hoře, to zvládl Jan Kareš se svými pomocníky na Kobyle.

Odjíždíme z lomu Kobyla, najdeme zelenou značku a přes lesy, paseky a louky dojedeme k lomu Homolák. Už se v něm také netěží, ale slouží jako výsypka hlušiny z nedalekého vápencového velkolomu Čertovy schody.

Přes Šamor a Mramor pod lípu v Litni

Zelená nás dovede po silničkách do Vinařic. Za nimi mírně, ale dlouze stoupáme na Šamor. Když se ohlédneme, vidíme jeden kopec za druhým a je nám jasné, proč jedeme tak pomalu. Dlouhý zalesněný hřbet ze Šamoru (481 m) na Mramor (470 m) je zhruba stejně vysoko jako Koukolova hora. Před dvěma hodinami jsme byli u Suchomastského potoka (290 m).

Dlouhé klesání vede listnatým lesem. Za koloběžkami se zvedá oblak zvířeného žlutého listí. Nakonec rychle klesneme do Litně. Ještě se zastavíme u vodojemu, kde je krásný výhled na Karlštejn za Berounkou.

Konečně hospoda! Stavíme Ve stínu lípy a dáváme si pozdní oběd.

Z Litně sjedeme serpentinami do údolí Svinařského potoka. Je to odměna na závěr. Najedení, napití a teple oblečení si vychutnáváme rychlou jízdu po hladkém a suchém asfaltu. Tady z rychlosti 50 km/h strach nemáme a vychutnáváme si bezpracný "průlet" krajinou.

Přes Svinaři se napojíme na cyklostezku číslo 3 a mírným klesáním sjíždíme pohodlně do Zadní Třebaně na vlak. Smráká se, podzimní večer přichází rychle. Na poslední kilometry zapínáme červené blikačky, aby nás neporazilo nějaké auto.

Doporučené vybavení

Koloběžka, sportovní obuv, cyklistický dres, cyklistické rukavice, helma, blikačka, sportovní brýle, funkční prádlo, větrovka, chytré hodinky, mapa, outdoorový mobil, lékárnička, pojištění, peníze a doklady, cyklistický batoh, nářadí a lepení, pití a svačina, pumpička, zámek na kolo, kompaktní fotoaparát nebo outdoorová kamera.

Zobrazit místo Koloběžka - Scooter na větší mapě

 Podívejte se na vhodné trasy pro koloběžky: Divoká a Tichá Šárka (Praha), Podél Botiče (Praha), Sjezdy z Petřína (Praha), Strahov a Letná (Praha), Stromovka (Praha), Štěrboholská cyklostezka (Praha), Koupání v Hostivaři a Uhříněvsi (Praha), Vltavská cyklostezka - 1. díl (Praha), Drahanské údolí (Praha), Hanspaulka - Zahradní Město (Praha), Dejvice - Hrdlořezy (Praha), Hradčany - Karlův most - Staroměstské náměstí (Praha), Čtyři přístavy (Praha), Z Jižního Města k Vltavě (Praha), Ze Zličína k Berounce (Dobřichovice), Koukolova hora a Kobyla (Beroun), Severní okolí Prahy (Čakovice), Podél Labe do Brandýsa (Neratovice), Z Prahy do Polabí (Neratovice), Okolo Košáteckého potoka (Mladá Boleslav), Přes Lidice do Prahy (Kladno), Ze Slaného do Prahy (Slaný), Kokořínskem od koupaliště ke koupališti (Mělník), Kokořínsko ze severu (Štětí), Z Ještědu do Mnichova Hradiště a Z Ještědu do Liberce a Ještědský hřeben (Liberec), Z Prahy do Harcova (Liberec), Podél Sázavy do Týnce (Poříčí), Kopanina a Frýdštejn (Český ráj), Sobotka - Mnichovo Hradiště - Krnsko (Český ráj), Malvíny (Čelákovice), Z Jizerek do Českého ráje (Mnichovo Hradiště), Podél Jizery do Svijan (Mnichovo Hradiště), Hradecké lesy (Hradec Králové), Veselské pískovny (Veselí nad Lužnicí), Pískovna Kojetice a Lom Kojetice (Neratovice), Pískovna Konětopy (Neratovice), Hrad Mydlovar (Nymburk), Podél Ohře do Lokte (Karlovy Vary), Bolevecké rybníky (Plzeň), Z Rakovníka do Prahy (Český kras a Křivoklátsko), Oppidum Stradonice (Nižbor), Přes Brdy od Litavky ke Klabavě (Rokycany), Z Brd do Zdic (Jince), Solná komora (Mondsee), Hochkönig (Bischofshofen), Hrad Elz (Porýní), Podél Smědé (Frýdlant), Viničná cesta (Hejnice), Praděd a Dlouhé stráně (Jeseníky), Jezera Kozielno a Topola (Paczków).

Dejte nám také vědět o svých oblíbených místech či trasách, rádi je uveřejníme. E-mail: redakce@horydoly.cz