Barbarské hroby na Zličíně

V letech 2005 až 2008 se poblíž Zličínského dvora uskutečnil rutinní archeologický výzkum. Na Hrozenkovské ulici se plánovala výstavba malého sídliště ve Věstonické ulici. Možná že název podle významného moravského naleziště lovců mamutů předznamenal, co archeologové najdou v Praze. Při své práci se pak nestačili divit!

Vinařická skupina: Barbaři, Germáni, Svébové

Našli, prozkoumali a zdokumentovali palisádou ohrazené neolitického sídliště a vedle něho kompletní kostrové pohřebiště lidu Vinařické skupiny z doby stěhování národů. Oboje pochází z doby 430 - 500 našeho letopočtu.

Unikátním objevem byly dvě zaniklé cesty pravěkého stáří, čili o mnoho starší než sídliště.

177 pohřbených lidí ve 174 hrobech bylo největší sousto, které kdy archeologové v Česku ukousli. Pohřebiště v Praze - Zličíně je jedinou v úplnosti a moderními metodami prozkoumanou lokalitou vinařické skupiny. Navzdory tomu, že podstatná část hrobů byla v minulosti vyloupena, představuje kolekce získaných nálezů unikátní soubor šperků z drahých kovů (zlaté a stříbrné spony, přezky z obuvi i opaskové garnitury, jehlice a další), skleněných nádob, korálků a keramiky.

Dokládají elitní postavení zdejších nebožtíků. Spektrum předmětů pak ukazuje na kontakty s dalekými evropskými oblastmi počínaje Galií na západě, přes Sasko na severu až k Podunajím na východě.

Vinařická skupina (vinařický stupeň) bylo kulturního uskupení zformované v české kotlině v průběhu první poloviny 5. století v době stěhování národů. Domácí Svébové, germánský kmen, ze kterého se v příštích století zformují němečtí Švábové žijící okolo Stuttgartu, se smísili s vlnami dalších Germánů přicházejícími z východu a možná už i Slovanů. V druhé polovině 5. století Vinařická skupina dominuje v severní polovině Čech.

Stěhování národů

Vlastním stěhováním národů se obvykle rozumí pohyb germánských a slovanských kmenů začínající ve 4. a končící v 7. století našeho letopočtu. Konec germánské etapy stěhování národů znamená na západě konec pozdní antiky resp. římského císařství. Začíná raný středověk. V širším smyslu jsou do stěhování národů zahrnovány také vikingské výpravy a příchod Maďarů do Karpatské kotliny.

Geograficky si lze představit přímku protínající Evropu od ústí Rýna do Severního moře k ústí Dunaje do Černého moře. Na sever od této linie sídlily ve 4. století germánské kmeny. Od západu na východ Sasové, Frankové, Burgundi, Langobardi, Vandalové, Vizigóti a Ostrogóti. Vpád nomádských Hunů ze středoasijských stepí v roce 375 vyhnal Germány na jih. Kmeny, které sídlily nejdále na východě (Vandalové, Vizigóti a Ostrogóti), se účastnily nejdelšího přesunu do dnešní Itálie, Španělska a severní Afriky. Frankové na západě se přemístili z Dolního Porýní pouze do blízké severní Galie.

Nejdůležitější události

166 – 174 a 177 – 180 Markomanské války na středním Dunaji
250 – 270 Gótové využívají anarchie v římské říši a vpadají za Dunaj, plení Balkán, Řecko a Malou Asii
260 Římané přenechávají Agri Decumates Alamanům
271 Římané přenechávají Dácii Gótům
375 Hunové porážejí Alany a společně s nimi tlačí na gótské Greutungy
376 Tervingové a Greutungové žádají císaře Valenta o azyl v impériu, záhy vypuká rozsáhlá vzpoura Gótů v říši
378 Bitva u Adrianopole, naprosté gótské vítězství, císař Valens umírá
382 Theodosius uzavírá s Góty smlouvu, je jim přidělena půda a povoleno vlastní zákonodárství
395 Smrt císaře Theodosia, římská říše je rozdělena na západní a východní
395 Počátek gótské revolty, v čele stojí Alarich
395 – 420 Přesun Hunů z Černomoří do Velké Uherské nížiny
401 – 402 První Alarichovo neúspěšné tažení do Itálie
406 – 407 Vpád Vandalů, Alanů a Svébů do Galie
407 Římané se stahují z Británie
408 – 409 Alarich využívá zmatku v západořímské říši po zavraždění Stilichona k novému tažení do Itálie
409 Vpád Vandalů, Alanů a Svébů do Hispánie
410 Alarich dobývá Řím
418 Smlouva s Římany zajišťuje Vizigótům sídla v jižní Galii
429 Vpád Vandalů do severní Afriky
439 Náčelník Vandalů Geiserich dobývá Kartágo a dobývá severní Afriku
440 Attila se stává hunským králem
451 Bitva na Katalaunských polích, porážka Hunů
po 453 Dezintegrace hunské říše po Attilově smrti
455 Geiserich dobývá a plení Řím
474 Theodorich Veliký se stává králem Ostrogótů
476 Germánský velitel Odoaker sesazuje posledního západořímského císaře a stává se pánem Itálie
po 480 Vizigóti se usazují na Pyrenejském poloostrově
488 Theodorich Veliký táhne s Ostrogóty do Itálie
493 Theodorich obsazuje Ravennu, Odoaker umírá
507 Bitva u Vouillé: Frankové poráží Vizigóty, kteří odcházejí z jižní Gallie na Pyrenejský poloostrov
534 Belisar vyvrací říši Vandalů v severní Africe
536 Belisar se vyloďuje v Itálii, válka Římanů s Ostrogóty
552 Římský vojevůdce Narses poráží Ostrogóty u Busta Gallorum, konec říše Ostrogótů
558 Příchod Avarů do Evropy
568 Langobardi napadají severní Itálii, která je součástí Východořímské říše
582 Počátek slovanské expanze na Balkán po pádu Sirmia a zhroucení byzantské hranice na Dunaji
626 Společný neúspěšný útok Avarů, Slovanů a Peršanů na Konstantinopol (Cařihrad, Istanbul)
681 Vznik První bulharské říše
711-713 Arabové porážejí a likvidují vizigótskou říši na Pyrenejském poloostrově
732 Frankové porážejí Araby v bitvě u Tours ve Francii
774 Franský panovník Karel Veliký vyvrací říši Langobardů v Itálii
793 Počátek éry Vikingů
805 Byzantinci porážejí Slovany u Patrasu a vytlačují je z Peloponésu
810 Likvidace Avarů Karlem Velikým
895 – 896 První Maďaři se objevují v Karpatské kotlině

Zobrazit místo Turistika na větší mapě