Magdeburg, historické město na dolním Labi

Magdeburg (staroněmecky Magadoburg, staročesky Děvín, česky Magdeburk) je obvyklý název pro město, hrad či klášter, které pocházejí z konce prvního tisíciletí po Kristu. Germánské jméno znamená to samé, co slovanský Děvín. Má stejný původ jako třeba hrad Děvín u Ralska, zřícenina Devín nad Bratislavou nebo hradní ruiny Děvíčky na Pálavě.

Magd je staroněmecky panna a přeneseně Panna Marie, pod jejíž ochranu se hrad (Burg) utíkal. Čili jde o Panenský hrad neboli Dívčí hrad. 

Městský znak Magdeburgu obsahuje červený dvouvěžový pocínovaný hrad ve stříbrném poli s otevřenou zlatou bránou, mezi věžemi je zeleně oblečená panna, která ve zdvižené pravici drží zelený věnec jako symbol čistoty. 

Magdeburg je významné město na vodní křižovatce Labe x Havel, má slovansko-germánskou historii a známo je díky magdeburským polokoulím.

Bylo založeno na pravém břehu Labe, jehož hladina zde teče pouhých 43 metrů nad mořem. Příkrý sráz je tvořen skalami Domfelsen a Magdeburg je tedy jedním z mála měst Severoněmecké nížiny, které je vybudováno na skále.

Otonské centrum moci

Magdeburg - město na dolním Labi se rozkládalo na západním břehu před 804 nad velmi důležitým brodem. Roku 919 jej nechal opevnit východofrancký král Jindřich I. Ptáčník. Stalo se opěrným bodem Sasů pro obranu i výboje vůči Slovanům na východním břehu Labe a vůči Maďarům z jihu. Roku 929 zde ženil syna Otu I. Velikého s anglickou princeznou Editou a město jim věnoval. Roku 962 zde byl Ota I. Veliký s druhou manželkou Adelheid Burgunskou korunován za císaře říše římské. Když roku 973 zemřel tento zakladatel Otonské dynastie, byl pohřben v Magdeburském dómu vedle své první ženy.

Magdeburské polokoule

Německý fyzik Otto von Guericke, starosta Magdeburgu 1646 - 1663, vyrobil dvě duté měděné polokoule o průměru půl metru a opatřil je mechanickou vývěvou, kterou vynalezl. 1654 předvedl dramatický experiment před zraky císaře Ferdinanda III., ve kterém ukázal sílu vakua a dokázal existenci atmosféry Země. Před Říšským sněmem v Řeznu stlačil polokoule proti sobě, utěsnil je koženým pásem namočeným ve vosku a terpentýnu, vyčerpal vzduch a pak zapřáhl ke každé polokouli 15 koní. Předvedl, že ani tato síla není schopna polokoule od sebe odtrhnout. Poté, co nechal do dutiny pomocí kohoutu opět vniknout vzduch, se od sebe obě polokoule oddělily samovolně. 1656 zopakoval tento pokus v rodném městě se čtyřmi páry koní na každé straně, a 1663 v Berlíně s 24 koňmi za účasti krále Fridricha Viléma I.

Tyto pokusy prokázaly, že obě polokoule nebyly k sobě pevně připoutány vzduchoprázdnem, ale že je držel u sebe tlak okolního vzduchu. Vyvráceno bylo Aristotelovo tvrzení, že příroda nesnáší prázdnotu (horror vacui), které bylo dogmatem.

Vodní křižovatka přes Labe 

Kanalbrücke Magdeburg je největší kanálový most v Evropě. V délce skoro kilometr, šířce 32 metrů a výšce 7 metrů a tvoří vodní křižovatku Magdeburg. Převádí Středoněmecký kanál přes Labe, což je nejdůležitější vodní cesta v Německu. Mittellandkanal je průplav na území Severního Porýní-Vestfálska, Dolního Saska a Sasko-Anhaltska. Má délku 325 km. Začíná v průplavu Dortmund-Emže poblíž Hörstelu a vede středem Německa na východ severně kolem Teutoburského lesa a severně od Hannoveru k Magdeburku, u kterého se napojuje na průplav Labe-Havola mimoúrovňovým křížením přes Labe. Mimo jiné tudy vede nejkratší vodní trasa z Francie a Beneluxu do Polska a do Baltského moře. Také se jedná o nejkratší vodní spojení průmyslového Porýní s lidnatým Berlínem.

Dlouhá cesta na kole, na lodi nebo v kajaku 

Turisté znají Magdeburg především jako zastávku na nejdůležitější německé cyklotrase Labská stezka, která vede z Hamburku do Krkonoš, případně s odbočkou do Prahy. Cestovatelé zde mají zastávku výletních lodí plující z Berlína do Prahy a zpět. Vodáci městem proplouvají na dlouhé štrece z Ústí nad Labem do Cuxhavenu, na které je zdrží pouze jeden jez.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě