Krakovské mohyly v historickém Polsku

Druhé největší polské město Krakov je pro národní mytologii daleko důležitější než hlavní město Varšava. Tady se až do roku  1734 korunovali polští králové, do roku 1609 byl Krakov hlavním městem polského království, odtud vládli Piastovci (neboli mladší větěv Přemyslovců). První zmínka o městě, už jako bohatém a velkém tržišti, pochází z roku 966, kdy zde vládl český kníže Boleslav I.

Jméno města je spojováno s postavou českého legendárního knížete Kroka, otce tří sester Kazi - Teta - Libuše. To bde nejspíš pohádka stejná jako Krok samotný. Poláci mají ve svých legendách jako zakladatelem města knížete Kraka, kterého považují za Slovana, ačkoliv byl nejspíš, jestli vůbec existoval, rodilý Kelt. Němečtí historikové se kloní nejspíš k dalšímu legendárnímu panovníkovi a iberskému králi jménem Crocco.

Všechny Krakovské mohyly lze pěšky obejít za jeden den. Celková délka trasy činí 25 kilometrů.

Pilsudského mohyla: vzpomínka na vojáka

Začínáme na Pilsudského mohyle, která leží z těchto uměle navršených kopců nejzápadněji. Je nejmladší a nejvyšší. Byla postavena na kopci Sowinec a je čtyřiatřicet metrů vysoká. Od nejbližší civilizace jsme ušli asi tři sta metrů lesem, ale s výživným převýšením padesát metrů. Vstup na mohylu se neplatí. Nahoru vede dlážděná cesta, která se čas od času zničí vlivem velkých dešťů. Kopec musí být neustále opravován i díky návštěvníkům, kteří nechodí vždy po vyšlapaných cestičkách a chtějí vrchol strmého kopce dobýt přímo.

Stavba Pilsudského mohyly byla zahájena v roce 1934 jako vzpomínka na národní boje za nezávislost. O rok později zemřel maršál Pilsudský, velitel bojů proti Rusku, a mohyla mohla být pojmenována po něm. Vršení pomníku bylo dokončeno a mohyla byla zpřístupněno o tři roky později.

V uměle navršeném kopci bylo uloženo tři tisíce uren s kousky hlíny ze všech míst, kde bojovali polští vojáci v 1. světové válce. Během 2. světové války nařídil Hans Frank mohylu rozbořit. Jeho rozkaz ale nebyl vykonán. Komunisté se snažili, aby se o mohyle nemluvilo, a aby nebyla odevšud vidět. Proto nechali přilehlý kopec zalesnit. Žulový pamětní deska z vrcholu byla odstraněna a povrch kopce byl poškozen.

Po konci komunismu byla zahájena oprava Pilsudského mohyly. Na úpatí hory byla uložena zemina z bojišť Druhé světové války a na vrchol se vrátila pamětní deska. Dnes jsou z mohyly díky vzrostlým lesům vidět jen špičky budov v Krakově.

Kosciuszkova mohyla: pocta bojovníkovi za svobodu

Po lesních cestičkách dojdeme přibližně za hodinu k pevnosti, uprostřed níž stojí Kosciuszkova mohyla. Pevnost byla postavena pro rakousko-uherskou armádu kolem roku 1846. Kopec byl přesto přístupný veřejnosti. Mohyla tu totiž stála již dříve. Její stavba byla dokončena roku 1823 po usilovném tlaku obyvatel o postavení pomníku Tadeášovi Kościuszkovi, bojovníkovi za svobodné Polsko.

Během 2. světové války plánovaly německé úřady mohylu srovnat se zemí, ale stejně jako u Pilsudského mohyly se nápad nezrealizoval. Po roce 1945 se začala okolní pevnost rozebírat se snahou získat stavební materiál, kterého bylo v poválečném Polsku málo. V padesátých letech se ale s destrukcí přestalo a o dvacet let později byla pevnost restaurována a v jejím areálu byl zprovozněn hotel. Dnes v pevnosti sídlí rozhlasová stanice RMF FM a pořádají se zde různé výstavy.

Celá mohyla musela být opravena na počátku 21. století, protože ji zničily velké deště. Jako na jedinou mohylu se platí vstupné. Je totiž jako jediná vidět z centra města a před ní se směrem k městu rozléhá pouze velká louka Błonia. Cena za dospělého je 12 zlotých a za studenta či seniora 10 zlotých. V letních měsících je možno vystoupat na mohylu i v nočních hodinách.

Po krátkém výšlapu po dlážděných cestách se dostáváme na vrchol, který je ohraničený kamenným zábradlím. Je zde opravdu pěkný výhled na město. Je vidět hrad Wawel a spousta kostelů, ale na druhé straně paneláky a lesy.

Krakova mohyla: spí pod ní navěky zakladatel města?

Pokračujeme na nejstarší ze čtyř mohyl pojmenovanou po Krakovi, zakladateli Krakova. Sejdeme z kopce přímo k řece Visle a poté jdeme asi tři čtvrtě hodiny po cyklostezce kolem tohoto veletoku. Až v části města Podgróze opouštíme vodu a vydáme se městem do malého kopce na Krakovu mohylu.

Ze všech mohyl je tato nejvíce zničená. Nejen lidi šplhají mimo hliněnou cestu. Vidíme i stropy od motorky. Z tohoto šestnáctimetrového kopce je snad nejhezčí výhled. Pohlížíme na osvětlenou Kosciuszkovu mohylu, Wawel, židovskou čtvrť Kazimierz a kamenolom Liban.

O Krakově mohyle se toho moc neví. Nejspíše byla navršena v 7. století nad místem posledního odpočinku knížete Kraka.

PANORAMA: Krakov (Krakow) ve dne i v noci

Kliknutím na snímky otevřete velká panoramata. Foto: Mates

Wandina mohyla: legenda o nešťastné dívce

Už nám zbývá poslední mohyla. Přesun nám trvá asi dvě hodiny a dostáváme se až na samý okraj Krakova do industriální části města. Na jedné straně jsou továrny, na druhé sídliště. Kopec je pouze čtrnáct metrů vysoký a nachází se v parku mezi městskou zástavbou. Byl postaven v 16. století a má připomínat Wandu, dceru knížete Kraka, která skočila do Visly místo toho, aby se oženila s německým knížetem.

Okolo mohyly se dříve nacházela pevnost, která ale byla rozebrána v šedesátých letech, a dnes po ní není ani památky. Na vrcholu je mramorová socha orla, kterou za vlastní náklady nechal umístit na konci 19. století Kornel Kozerski.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě 

 Krakov na Horydoly

Schindlerův seznam v Krakově

Osvětim: Milion zavražděných Židů, Cikánů, Poláků a Sovětů

Bruslení v Krakově