Obří hrad, nejvyšší hradiště, o kterém nikdo nic neví

Na Obřím hradě u Popelné nenašli archeologové nic pod zemí, historici o něm neevidují jedinou zmínku a ostatním vědcům vrtá v hlavách, proč bylo postaveno tak náročné dílo na tak odlehlém místě. Zdánlivě zbytečně.

Keltové těžili zlato?

Dvě keltská hradiště s mohutnými valy stojí na horní Otavě. Odhaduje se, že Keltové tu byli v 5. až 7. století před Kristem. Snad to souviselo s rýžováním zlata, které Keltové uměli těžit a zpracovávat.

Kamenné ohrazení známé jako Obří hrad u Popelné leží na jihovýchod od Kašperských Hor. V nadmořské výšce 940 - 980 m je nejvýše položenou pravěkou stavbou na českém území. Hradiště se skládá z vyvýšené akropole a předhradí s celkovou délkou 370 m a šířkou 80 m. Valy z kamenů dosahují výšky 5 m. Vnější, téměř kolmá stěna byla lícovaná a možná nahoře opatřená dřevěnou konstrukcí.

Hradby byly postaveny z materiálu dostupného na nedalekých suťových polích. Vnější konstrukci valu tvořily dvě zdi z pečlivě vyskládaných (lícovaných) kamenů. Prostor mezi nimi byl vyplněn kamennou sutí. Vzniklá hradba byla 3-4 m široká a 3-5 m vysoká.

Ze snáze přístupné jižní strany bylo hradiště chráněno opevněným předhradím s vyvýšenou přírodní skálou na jižní straně, která mohla sloužit jako hláska. Vnitřní Akropole se nacházela na severní straně návrší a kromě strmých svahů byla chráněna navíc dvojitou kamennou hradbou. Celková plocha hradiště byla 2,6 ha, z toho 1,9 ha tvořilo předhradí a 0,7 ha pak samo vnitřní hradiště.

Když nevíš, vraž do toho náboženství

Kdo sem tak velkou stavbu umístil a k čemu sloužila? Musela být velmi důležitá, protože ve špatných klimatických podmínkách a v obtížném terénu se stavělo s obrovským úsilím. Při tom nejbližší zlatonosné kutiště je 4 kilometry vzdálené a významné rýžoviště ještě dál u Kašperských Hor.

Snad se tady mohlo skladovat zpracované zlato. 

Několik mincí nalezených na Obřím hradě naznačuje pozdější využití hradiště ve 2.-1. století před Kristem jako odpočinkového místa na později využívané Zlaté stezce, kudy z Podunají putovala sůl do Čech.

Když historici nevědí kudy kam, často se uchylují ke konstatování, že se jedná o kultovní místo neznámého kultu. V případě Obřího hradu tomu prý nasvědčuje fakt, že z vnitřního areálu kamenných valů nepocházejí obvyklé archeologické nálezy střepin nádob, kovových či skleněných předmětů a kuchyňského odpadu.

Doprava

Z Kašperských Hor po červené značce, údolím říčky Losenice stoupáme proti proudu. Podél cesty jsou vidět hornické sejpy, kde se povrchově těžilo zlato. Z obou stran údolí spadají kamenná moře. Dojdeme na Popelnou / Reckerberg, kde je rekreační resort a malý skiareál. Zde odbočíme žlutou značkou kolmo vpravo a prudkým stoupáním po sjezdovce vyjdeme na hřeben a po něm dorazíme na Obří hrad.

Z Churáňova jdeme po žluté značce až na rozcestí U Nového mostu, dále klesáme po červené značce po proudu říčky Losenice až na Popelnou. Zde odbočíme kolmo vlevo k Obřímu hradu.

My jsme absolvovali turistický pěší okruh z Nitzau přes Millau, do údolí Zlatého potoka, prošli zachovalou Zlatou stezkou u Červené, zamířili údolím Losenice do Popelné, konečně vystoupali na Obří hrad a pak se brátili do Nicova.

Z Nitzau / Nicov stoupáme po modré turistické značce po Klostermannově cestě pod Milovský vrch a jdeme do obce Millau / Milov, která zanikla po 2. světové válce. Zbyly z ní jen zarostlé základy domů a skromný památník.

Pomalu klesáme po loukách a lesem k Mlýnu Na rybníce. V dálce vidíme festovní hrad Kašperk. Dojdeme až k mostu přes Zlatý potok. Tady se v mnoha štolách těžilo zlato, které hlídal tehdy nově postavený Kašperk. Za zde vytěžené zlato si Lucemburkové koupili tři císařské koruny. Spolu s Jílovým u Prahy to byl přes husitskými válkami nejvýnosnější hornický revír v Evropě.

Další obrovské peníze získávali čeští panovníci z obchodu se solí. Těžila se v Salzkammergut / Solná komora u Salcburku, plavila po Salzachu a Innu do Pasova. Po překonání Dunaje se přenášela na lidských zádech, případně na hřbetech oslů a mezků přes Šumavu a nakonec se přeložila na vory a po Otavě a Vltavě doplula do Prahy. Byl to tak výnosný přeshraniční obchod, že přinášel větší zisk než těžba zlata. Navíc byl strategicky významný až tak, že kromě rozvoje opevněných měst na den cesty od sebe - především Volary a Prachatice - kvůli němu byl postaven právě Karlsberg / Kašperk.

Solná trasa kvůli tomu dostala název Zlatá stezka. Některé její úseky se nám zachovaly do dnešních časů. Stoupáme strmým úvozem od Zlatého potoka do Rothsaifen / Červená. Tudy vedlo nejstrmější klesání Zlaté stezky na českém území. Proti nám sestupovalo v dobách největšího rozvoje až několik set lidí s nákladem denně. Ostatně slovo soumar neoznačuje zvířata, jak by se zdálo, ale lidi.

Klesáme do údolí Losenice, kde se napojíme na červenou značku. Na další cestě nás zaujaly pozůstatky vesnice Riesenbach / Buzošná. V zarostlém údolí kamenité Losenice z ní zbyly jen zříceniny mohutné sirkárny, kde vyráběl horažďovický Samuel Kohn pouzdra na sirky, želízka do hoblíků a možná i dřevěný drát, Klostermannova mlýna, hydrolelektrárny a pily.

Dojdeme do malé vsi Reckerberg / Popelná. Tady se můžeme ubytovat v chatě Na Losenici (dříve chata Popelná a ještě dříve škola) nebo v chatě Pod Obřím hradem. V zimě k nim patří malý skiareál a v létě přírodní koupaliště s hodně studenou vodou.

Po sjezdovce vystoupáme po žluté značce na Obří hrad a po prohlídce se vrátíme stejnou cestou do Popelné. Po žluté a modré značce se vrátíme do Nicova.  

Zobrazit místo Turistika na větší mapě