Kde se natáčel Anděl Páně?

Panna Maria (Klára Issová) se svatou Veronikou (Veronika Žilková) a svatou Annou (Aňa Geislerová) pečou vánoční cukroví, andělské sbory nacvičují Gloria a Ježíšek zlobí spolu s dalšími dětmi.

Anděl Petronel (Ivan Trojan), paličatý nešika a přetrhdílo, na co sáhne, to zkazí. Jediný, kdo má s Petronelem trpělivost, je Pán Bůh (Jiří Bartoška). Pošle ho na záskok za svatého Petra k nebeské bráně. Petronel soudí hříšníky přísněji než Pán Bůh dokonce mu vyčítá přílišnou shovívavost. Při tom sám mazal u nebeské brány karty s čertem Uriášem (Jiří Dvořák).

Je proto poslán na tento svět, aby napravil alespoň jednoho hříšníka, jinak na Štědrý den propadne peklu. Petronel, převlečený za žebráka, odchází mezi smrtelníky, o jejichž životě nemá ani potuchy. S ním pošle Pán Bůh čerta Uriáše. Dojdou na hrad, kde sídlí mladý hrabě Maxmilián (David Švehlík), opilec a lenoch. Jeho správce (Oldřich Navrátil) ho za vydatné pomoci panny Klíčnice (Zuzana Stivínová ml.) a ostatních poddaných bezostyšně okrádá. Jedinou dobrou duší je půvabná a skromná služka Dorotka (Zuzana Kajnarová).

Když Dorotka naivně řekne Petronelovi, co by si hrabě, klíčnice i správce přáli, Petronel pomocí čertovy kouzelné mošny tato přání okamžitě splní. Domnívá se, že se každý napraví, když získá po čem touží. Z hraběte se stane tulák o žebrácké holi, klíčnice najde hromadu zlaťáků a správce dostane Dorotku za ženu. Život se všem zamotá a dopadnou hůř než před podivnými dary.

Panna Maria Petronelovi zle vyčiní. Petronel se pokusí vše napravit. Tím začne napravovat i sám sebe, protože myslí nejen na sebe, ale i na ostatní. Žádá o pomoc nebe i peklo. Nejprve se za pomoci svaté Barbory dostane k hraběti do vězení. Pak se s čertovskou pomocí dostane 30 mil daleko z vězení i s Maxmiliánem. Cestou zpět jim svatá Lucie zkrátí noc, tři zmrzlí svatý Pankrác, Servác a Bonifác nechají zamrznou jezero a svatý Martin půjčí bílého koně.

Všechno dobře skončí, jako v každé pohádce - Maxmilián si vezme Dorotku, polepšený Petronel se vrátí do nebe, čert zůstane čertem a pozemská spravedlnost soudí zloděje.

HISTORIE HRADU: Křivolát, když ho nevidíme

Kašperk: sůl nad zlato

Hrad Kašperk je nejvýše položený královský hrad v Čechách. Ční nad Šumavou v nadmořské výšce 886 m. Jeho stavbu zadal Karel IV. za jediný účelem - aby pevnost na nehostinném místě hlídala prastarou a při tom velmi výnosnou stezku, kudy se vozila sůl z (dnešního) rakouského Hallstattu přes (dnešní) německý Pasov do české Prahy. Teprve daleko později se jí začalo říkal Zlatá stezka, ačkoliv zlato po ní nikdy neputovalo. Sůl totiž vydělávala mnohem víc než drahé kovy.

Zlato se těžilo v nedalekém Zlatém údolí a pod městem Kašperské Hory. Zlaté slitky mířily k finálnímu zpracování do českého vnitrozemí.

Za vlády Jana Lucemburského došlo v Kašperských Horách k rozkvětu hornictví a s tím ze skokově zvýšil počet obyvatel. Jan Lucemburský tak mohl při vojenském konfliktu s vévodou bavorským zapojit do obléhání Landshutu 600 místních havířů, za což obec dostala městská privilegia. Jeho syn Karel IV. měl Bavory stále za nepřátele, a tak roku 1361 postavil hrad Karlsberg (Karlova hora), dnešní Kašperk. Zároveň hradu přiznal hrdelní právo v Prácheňském kraji. Karlův syn Václav IV. hradem zaplatil dluhy vůči Janu, lantkraběti z Leuchtenberka.

Jan z Leuchtenberka zastavil Kašperk roku 1402 Habartovi z Hertenberka. Roku 1411 ho koupil Petr Zmrzlík ze Svojšína, kutnohorský český mincmistr, přítel Jana Husa a spolubojovník Jana Žižky. Od roku 1445 vedl Petr Zmrzlík mladší soukromou válku na bavorské straně hraničního hvozdu, čímž se dostal do sporu s pasovským biskupem. Řádění Zmrzlíkových rot vyjíždějících pravidelně z hradu Kašperk učinily přítrž až smírná jednání Jiřího z Poděbrad a Zdeňka ze Šternberka s bavorským vévodou Albrechtem III. roku 1453. O rok později se Petr Zmrzlík vzdal hradu Kašperka ve prospěch Zdeňka ze Šternberka.

Šternberkové postavili 400 metrů východně předsunuté opevnění, kterému se dnes říká Pustý hrádek. Roku 1487 prodal Zdislav ze Šternberka hrad Bohuslavovi ze Švamberka, jehož rod později získal od krále Vladislava II. Jagellonského peníze na opravy a držel hrad do roku 1531. Poté na hrad přišel Václav Vilhart z Velhartic.

Roku 1533 získal Kašperk Jiří z Lokšan. Ten roku 1547 při stavovském povstání proti Ferdinandu I. Habsburskému za pomoci vojáků z hradu zajistil postup Ferdinandových ozbrojenců z Bavorska a zabránil královským městům v regionu, aby se přidaly ke stavovskému odboji. Králi tak pomohl k vítězství nad českými stavy.

Roku 1552 koupil hrad Ludvík Tovar z Enzesfeldu. Po jeho smrti hrad připadl české komoře. Ve druhé polovině 16. století byl hrad s příslušenstvím postupně rozprodáván, až konečně roku 1616 Kašperk koupilo město Kašperské Hory. Do 19. století se o něj nikdo nezajímal a z hradu se bral stavební kámen. Teprve tehdy začali bít na poplach kulturní činitelé a Kašperk se opravuje dodnes.

 Kašperské Hory na Horydoly.cz

Zlatá stezka a Zlatá cesta u Kašperských hor

Netopýří stezka v Kašperských Horách

Po stezkách strážců hranic

 Kde se natáčely filmy

Anděl Páně - Kašperk, Křivoklát, Český Šternberk

Casino - Las Vegas 

Četníci z Luhačovic - Luhačovice

Harry Potter - Londýn, Alwick

Hastrman - Holanské rybníky

Hra o trůny - Island, Chorvatsko, Irsko

Křižáček - Apulie, Sardinie, Kalábrie

Liebe - Rujana

Poslední závod - Krkonoše

Princezna a písař - Ploučnice

Schindlerův seznam - Krakov

Svatojánský věneček - Rabštejn, Uherčice, Nežárka

Tajemství staré bambitky - Lemberk

Tři oříšky pro Popelku - Moritzburg, Švihov

Tři životy - Helfenburk, Lipnice

Želary - Oravská Magura