Thassos, ostrov antických Sirén a evropských dovolenkářů

Thasos (též psáno Thassos) má obvod ostrova přibližně 100 km a bydlí na něm zhruba 14 000 obyvatel. V létě se počet lidí zdvoj- až ztrojnásobuje, protože Thassos patří mezi důležitá řecká letoviska. Je oblíbený i mezi českými turisty.

Hlavním městem je Limenas. Množné číslo se používá pro toto město kvůli dvěma přístavům. Velký slouží nákladním lodím a velkým trajektům, malý pro jachty a výletní lodní dopravu.

Do Limenas připlouvají trajekty z nedalekého pevninského města Keramoti, kde je velké mezinárodní letiště Kavala. Prázdninové chartery přiletí právě sem, turisté přesednou na lodě a nechají se odvézt na Thassos, kde je je do hotelů rozvážejí autobusy

Moře, hory, mramor

Ostrov i jeho pobřeží je skalnaté. Nejvyšší hora se jmenuje Ypsarion (1204 m). Pobřeží je lemováno písčitými i oblázkovými plážemi, vstup do vody je nejčastěji přes vápencové nebo mramorové skalní lavice.

Thassos je porostlý borovými, piniovými a olivovými háji. Ve smíšených lesích a loukách rostou vonné byliny a koření, například tymián, rozmarýn či dobromysl. Díky lesům a vláze je Thassos označovaný za zelený smaragd v Egejském moři.

Kromě cestovního ruchu je výdělečná těžba mramoru, výroba olivového oleje a pěstování vína.

Kde se vzaly Sirény a proč jsou tak zlé?

Život, původ a motivace Sirén ve staré řecké mytologii jsou velmi komplikované. Kouzelné pěvkyně se vyskytují ve dvojici až pětici podle toho, jaká báje se o nich zmiňuje. Jsou to dcery boha Achelóa a Múzy tance Terpsichory. Původně patřily mezi nymfy bohyně Persefoné.

Achelóos je bůh stejnojmenné řeky. Jeho původ je nejasný. Podle jedné verze jsou jeho rodiči Titáni Ókeanos a Téthys, podle druhé bůh slunce Hélios a bohyně země Gaia. Proslavil se hlavně tím, že bojoval s Héraklem (Herkules) o krásnou Déianeiru, dceru krále Oinea. V souboji se změnil v hada a Héraklés ho téměř zardousil. Proměnil se v býka a Héraklés mu v souboji ulomil jeden roh, který pak bohyně Néreovny naplnily různými plody a jako roh hojnosti ho daroval nejvyššímu bohu Diovi. Tak byl Achelóos i přes své schopnosti přemožen.

Terpsichoré je jednou z devíti múz, tedy dcer nejvyššího boha Dia a bohyně paměti Mnémosyné. Je Múzou tance.

Persefoné je dcera nejvyššího boha Dia a bohyně Déméter a zároveň manželka vládce podsvětí Háda. Krásnou dívku Zeus slibuje za ženu svému bratru Hádovi, ale matce o tom neříká. Jednou se otevře země, z propasti se vyřítí Hádés, dívku strhne na vůz a ujíždí pryč. Vůz projíždí kolem jezera, kde žije vodní víla Kyané. Prosí ho, aby se s Demeter domluvil, což Háda tak rozezlí, že udeří žezlem do země, ta se rozestoupí a vůz zmizí v propasti. Kyané pláče, až se rozplyne v tenké praménky. Matka devět dní hledá dceru. Bohyně měsíce Hekaté ji nasměruje k vodnímu prameni a proměněná Kyané vynáší na hladinu pás, který Persefoně během únosu sklouzl do vody.

Démétér propadá zoufalství a hněvu. Hrozí, že jako bohyně plodné Země rozbije pluhy, zničí pole i stáda a nechá lidi hladovět. Nakonec Zeus podlehne a spolu s dalším bratrem Hermem navštíví Háda a přikáže Persefonu pustit na svět. Ten jí ale ještě stačí vložit do úst jadérko granátového jablka a tím si zajistí věrnost navždy. Nakonec rodinné drama vyústí v dohodu: Persefona je třetinu roku v Hádově říši a na světě vládne zima, dvě třetiny roku žije na našem světě.

Poté co Persefonu unáší do podsvětí Hádes, Sirény zatrpknou a začnou se mstít na námořnících.

Jejich vzhled kolísá od napůl ženy a napůl ptáci, podobně jako harpyje, později jako mořské panny, tedy ženy s rybím ocasem, a ještě později jako ženy se dvěma rybími ocasy a ptačími křídly.

Mezi hrdiny antické mytologie, kteří se se Sirénami setkali, patří Odysseus a Argonauti. Odysseus při své dlouhé plavbě z trojské války poznal ostrov Sirén dříve, než se dostali na doslech, a proto nařídil svým mužům, aby si zalepili uši voskem a nemohli tak být přilákáni jejich zpěvem. On sám se nechal připoutat ke stěžni. Jako jediný tak slyšel nadpozemsky krásný zpěv a přežil ho ve zdraví.

Argonauti byli rovněž lákáni zpěvem Sirén, ale měli s sebou velkého pěvce Orfea, který je ochránil před Sirénami tak, že je svým zpěvem přehlušil.

Booking.com

Zeus unesl Europu a udělal jí tři děti 

Ostrov Thassos získal název buď podle hustého lesa, který ho pokrývá (dasos je les), podle bájného prince Thasa, který se zde usadil po bezvýsledném hledání sestry Európy. 

Európa je je dcera krále Agénora, syna boha moří Poseidona a nymfy Libye, a jeho manželky Télefassy. Týrská (libanonská) princezna je tak krásná, že ji v podobě býka unáší Zeus. Přeplave s ní moře a na Krétě se znovu promění v boha. Európa mu porodí tři syny: krétského krále Mínoa, lýkijského krále Sarpédona a člena podsvětního soudního tribunálu Rhadamantya. Z vůle Dia se potom Európa provdala za krétského krále Asteria.

Zoufalý otec vyslal pět bratrů, aby sestru našli a bez ní se domů nevraceli. Kadmos, Foiníx, Kilix, Fíneus a Thasos nenašli Europu. Nikdy se domů nevrátili. Každý založil nové panství. Thasos zůstal na ostrově v Egejském moři.

Již v době kamenné žili na ostrově Thassos lidé. V době železné ho okupovaly tajemné mořské národy, Makedonci, Římané, Benátčané, v 15. století ho ovládli Turci a roku 1912 byl připojen k Řecku.

INFO: Thassos - turistický průvodce (Wikivoyage)

Zobrazit místo Turistika na větší mapě

Ostrovy ve Středozemním moři

Antipsara

Elba

Ischia (na dně je připoutaný obr Tyfon) 

Karpathos (žili zde Titáni)

Korčula

Korsika

Kos

Kréta

Kypr (zdejší král Pygmalion se zamiloval do bohyně Afrodity)

Mallorca

Malta

Mljet (Odysseus zde žil sedm let s vílou Kalypso)

Rhodos (bůh Helios zde oplodnil vílu Rhode)

Samos (narodila se tu Héra)

Sardinie

Sicílie (Kyklop Polyfemos zde uvěznil Odyssea v jeskyni)

Šipan

Thassos (Thasos zde ukončil pátrání po Europě)

Vis

Zakynthos (žila zde božská dvojčata Artemis a Apollón)