
Vis, ostrov krvavého Tita
Na svém putování po chorvatských ostrovech jsme zavítali na ostrov Vis. Od pradávna byl vojenskou oporou. Za napoleonských válek tu vybudovali pevnosti Angličané. Za 2. světové války se stal hlavní základnou národně-osvobozeneckého boje Jugoslávie. Za socialismu sloužil jako ponorková základna.
Námořní bitva u Visu 1866
Dvě největší bitvy po uzavření prusko-italského spojenectví proti Rakousku měly v roce 1866 dva protichůdné výsledky. Zatímco Prusové vyhráli na zemi krvavou řež u Hradce Králové, Rakušané na hlavu porazili Italy na moři u Visu.
Předsunutý ostrov Vis měl být pro Italy prvním krokem v ovládnutí Jaderského moře. Dělali si na to nárok již od antiky. Dříve britská, v té době ale už rakouská pevnost odolávala jen s potížemi, protože rakouské loďstvo bylo soustředěno v Pule na Istrii. Stačilo se však vrátit a zasáhlo do bojů. Klíčovým momentem bylo, když rakouská šroubová fregata Arcivévoda Ferdinad Max najela do boku italské vlajkové lodi Re d´Italia a potopila ji. To vyvolalo u silnější italské flotily zmatek a ústup. Bitva u Visu byla největším námořním bojem 19. století.
Britskou pevnost na ostrově Vis jsme hravě našli. Upozorňuje na ni věž na vrcholu kopce před zátokou Parja.
Vojenský ostrov
Pevnost je nepřístupná, stojí ale za to se k ní vyškrábat.
Ostrov byl schopen celý měsíc vést boj proti nepříteli vlastními silami. Voda se sem dováží, přesto byl soběstačný na tak dlouhou dobu.
Ostrov byl základnou pro dva tisíce vojáků. Byla tu seskupena veškerá technika – radary, spojovací technika, odpalovací rampy pro rakety, děla, radiové stanice, byla tu velká skladiště potravin, pohonných hmot, zbraní, munice a léků.
Vojáci vykutali sedmdesát kilometrů podzemních chodeb a vybetonovali velké množství bunkrů. Není možno na nějaký nenatrefit.
Největší bunkr pro stovku bojovníků je Vela Glava. Čtyři sta metrů chodeb zasahuje až do hloubky 601 metrů.
Bunkr má klimatizaci, spojovací techniku, trafostanici, nemocnici, kuchyň, prádelnu a elektroagregáty. Samozřejmostí jsou zásobárny potravin a vody.
V zátoce Parja jsme objevili podmořský bunkr Jastog pro ponorky a torpéda. Je sto metrů dlouhý a v současné době v něm na noc kotví jachty. Když jsme se přišli podívat, ochotn nám několik posádek prosvítilo celý mořský tunel svými světlomety.
Do roku 1989 byl ostrov nepřístupný turistům. Armáda odtud odešla až v roce 1992.
VIDEO Titův ostrov Vis
Šlápneme do pedálů
Na ostrově Vis je vybudovaná jediná hlavní silnice, která tvoří okolo ostrova okruh.
Z města Vis stoupáme vzhůru po hlavní silnici. Ta nás dovede až na druhý konec ostrova, nad záliv se starobylým městem Komiža. Dlouhý sjezd serpentinami se stálým výhledem na záliv s městečkem je lahůdkou pro fajnšmekry.
Z Komiže odjíždíme opět po hlavní silnici směrem na Podhumlje a Podšpilje. Tady odbočíme vlevo. Po chvíli přijedeme na křižovatku, kde odbočíme vlevo na silnici, označené nápisem Titova špilja.
Dovede nás pod kamenné schody. Po nich jdeme k jeskyni vůdce Tita, odkud vedl partyzánskou válku. Tady v podstatě nic zvláštního nevidíme. Pouze dvě vhloubené jeskyně a pozorovací plošiny. Člověka překvapí stísněný prostor.
Titova částečná nezávislost
Josip Broz Tito byl profesinální komunistický revolucionář mezi světovými válkami, vedl protifašistický odboj proti Němcům a Chorvatům, po válce spojil Jugoslávii do jednoho státu, brutálně potlačil národnostní třenice, vedl politiku částečně nezávislou na Moskvě a s přivřenýma očima umožňoval emigraci občanů ostatních socialistických zemí do kapitalistické Itálie.
Okřídlené rčení českých komunistů z padesátých let, kdy se Tito vymknul kontrole Kominterny, bylo že je krvavý pes. Důvodem byla roztržka se Stalinem a bestiální vraždy politických odpůrců. Něco na té přezdívce bylo.
Cesty nikdy nepouštíme
Nadšenci, kterým není líto ještě stoupat vzhůru kroutící se silničkou, dojedou až na vrchol kopce Hum. Na vrcholu je vojenský prostor, do kterého se neodvážíme vkročit. Výjezd ale stojí zato, protože je odtud krásný výhled na moře.
Ze silnice prý není radno nikam odcházet, neboť před pár lety jednomu takovému průzkumníkovi utrhla nohu zapomenutá mina.
Vracíme se stejnou silnicí až ke křižovatce, kde odbočíme vlevo a dojedeme do vesnice Žena glava. Skoro na jejím konci je útulná stylová konoba, kde stojí zato slézt z kola a posedět při sklenici vína, případně si objednat k jídlu místní speciality.
Úrodný závrt nad skrytou propastí
Lehce posilněni pokračujeme za konobou po štěrkové cestě. Dovede nás k překvapivému jevu – všude na ostrově jsou kamenité zvlněné terény, tady se ale vedle cesty objeví velká rovná travnatá plocha velikosti několika fotbalových hřišť s pasoucími se ovcemi.
Je to jedno z krasových poljí. Každé úrodné polje je ve skutečnosti ucpaný vstup do skryté propasti ve vápencovém krasovém terénu. Stahuje se sem voda a hlína.
Pokračujeme cestou na Podselje a dále již po hlavní silnici dojedeme zpět do Visu.
Prohlídka britského i jugoslávského opevnění
Po málo náročném dni nám ještě zbyly síly, a proto se ještě k večeru vydáváme na poloostrov mezi zálivem Rogačič a zálivem Viška Luka. Tam je ukrytá obrovská britská obrovská pevnost z napoleonských válek.
Od pevnosti je pěkný výhled na zátoku Parja, kde je vidět vstup do ponorkového bunkru Jastog. K němu jsme dojeli od britské pevnosti po štěrkové cestě.
Cyklistické Chorvatsko na Horydoly
Do Chorvatska na kole. Na jaře nebo na podzim?
Služby pro cyklisty se v Chorvatsku zlepšují
Patnáct let na kole a na moři
Podél hor Biokovo na kole
Na Šipan se vozila hlína
Pelješac vypadá jako ostrov
Okolo Visu na kole
V sedle na Korčule
Sveti Jure v pohoří Biokovo
Fotogalerie jižní Dalmácie
Kololodí na Jadran
Život na lodi a na kole
Do Dalmácie na kole
Zobrazit místo Turistika na větší mapě
Diskuse
Diskuze k článku

Cyklonovinky 2023
Hostivařská přehrada 2023
Může se hodit
Nejčtenější články

Přes Krušné hory na kole
Krušné hory AKTUÁLNĚ 2023
Fláje: tudy odplul prales z Krušných hor

Klínovec - cykloturisté v trailcentru

Obě radotínské lávky slouží chodcům i cyklistům
Regiony
Kalendář akcí Zobrazit všechny akce
AKCE | KDE | INFO | KDY | ČAS |
---|---|---|---|---|
Den architektury | Praha | 29.9.-5.10. | 29.9. | |
Designblok | Praha | 4.-8.10. | 4.10. | |
Flora - veletrh | Olomouc | 5.-8.10. | 5.10. | |
60 let Krkonošského národního parku - výstava | Praha, H40 Gallery | 15.9.-6.10. | 6.10. | |
Knižní veletrh | Havlíčkův Brod | 6.-7.10. | 6.10. | |
Brdy z nebe - diashow | Čenkov, Dělnický dům | Přednáší Jiří Jiroušek | 6.10. | 19:00 |
Bobr cup - štafeta | Litovel | Kolo, kajak, běh | 7.10. | |
Iprima Cup - cyklomaraton | Mikulov | Horská kola | 7.10. | |
ČT Author cup - cyklomaraton | Bedřichov | Horská kola | 14.10. | |
Bergfilm Festival | Německo, Tegernsee | 18.10. |
Diskuse
Hloupá otázka, svědčící, ... | Michael Beranek, 3.10.2023 19:17, 4 příspěvky |
Hloupá otázka, svědčící, ... | Kuba Turek, 3.10.2023 16:53, 4 příspěvky |
Hloupá otázka, svědčící, ... | Michael Beranek, 3.10.2023 15:22, 4 příspěvky |
pytlíkovští mlynáři přitv... | Lukas B., 3.10.2023 9:55, 11 příspěvků |
INU | Honza, 2.10.2023 20:12, 4 příspěvky |
pokud někdo nemá zuby | Lukas B., 2.10.2023 13:40, 2 příspěvky |
Pardubky? | Pišišvor, 30.9.2023 22:56, 118 příspěvků |
Na okresce je dovoleno je... | Michael Beranek, 30.9.2023 13:51, 3 příspěvky |
INU | Honza, 30.9.2023 10:18, 2 příspěvky |
Messner zůstal tím, který... | Michael Beranek, 30.9.2023 10:18, 5 příspěvků |
Fórum Zobrazit všechny příspěvky
The North Face - výprodej | Horydoly Open, 4.10.2023 11:16 |
Odstartoval Budějovický t... | Horydoly Open, 4.10.2023 11:08 |
Všemi barvami podzimu zář... | Horydoly Open, 4.10.2023 11:05 |
Běžte, klusejte a jděte s... | Horydoly , 12.9.2023 18:41 |
Re: Krušné hory | Kuba Turek, 10.9.2023 15:37 |
Re: Krušné hory | Horydoly Open, 10.9.2023 15:31 |
Re: Krušné hory | Kuba Turek, 10.9.2023 15:30 |
Re: Krušné hory | Horydoly Open, 10.9.2023 15:30 |