Veľká Fatra: Krížna, Ostredok, Ploská

Velká Fatra je rozsáhlé jádrové pohoří na Slovensku. Má rozměry 40x22 km a zabírá plochu  784 km2. Hlavní hřeben se zdvihá ve směru sever - jih.

Na východě sousedí Nízké Tatry, na severovýchodě Chočské vrchy, na severu Oravská vrchovina a Malá Fatra, na jihu Kremnické vrchy. Na západě spadá Velká Fatra do Turčianske kotliny.

Geomorfologicky se hlavní hřeben Velké Fatry táhne od Křížne na Ploskou, kde ho dělí Ľubochnianská dolina, dlouhá 25 km, na západní Turčianskou větev a východní Liptovskou větev.

Turisté používají označení Křížňanský hřeben (Krížna - Ostredok - Ploská) téměř úplně bez lesa, Rakytovský hřeben (Ploská - Rakytov -  Malinné) bezlesý na nejvyšších vrcholech a Klačianský hřeben (Ploská - Kľak - Kopa) zalesněný.

 Velká Fatra v zimě 

Rakytovský hřeben na těžko
Rakytovský hřeben s přespáním na chatách
Rakytovský hřeben na lehko
Klačianský hřeben
Krížňanský hřeben na sněžnicích
Křížňanský hřeben

Geologie

Velká Fatra je geologicky typické pohoří Západních Karpat. Tvoří ho jádro z prvohor, ve kterém se mísí žuly a krystalické břidlice.

Příkrov v nižších částech představuje druhohorní vápenec a dolomit, ale také mladší slínovce, slepence, křemence a různé druhy břidlic. Okraje pohoří překrývá třetihorní jíl a pískovec.

Zvláštní geologickou jednotkou je Krížňanský příkrov na jihozápadě, který tvoří vápence a slínovce vytvořené na dně hlubokého moře v juře a křídě, tedy v druhohorách.

Chočský příkrov pochází ze stejné doby, ale je budovaný vápenci a dolomity. Vystupuje na povrch na Králové studni, Veterném vrchu, Tlsté hoře a Čierném kameni. 

Morfologicky vznikla dnešní podoba Velké Fatry v triasu na konci druhohor. Vrásnění tehdy vyzvedlo krystalické jádro z mořského dna. Ve třetihorách pak tektonické pohyby chaoticky přeházely příkrovy a zasáhly i jádro.

Ve čtvrthorách zvětral vápencový příkrov a obnažilo se žulovo-břidlicové jádro. Doby ledové do geologického vývoje Velké Fatry příliš nezasáhly, protože sem nedosáhly žádné ledovce.

Dnešní podobu dali Velké Fatře lidé. Valašská kolonizace od 15. do 17. století znamenala vymýcení pralesů a vytvoření holin a luk.

Krasové jeskyně, propasti a škrapy  

Ve vápencových příkrovech se vytvořily krasové fenomény - škrapy, závrty, vyvěračky, jeskyně a propasti. V Harmaneckém krasu je přístupná Harmanecká jaskyňa. Jeskyně a propasti se nacházejí zejména v Gaderské, Blatnické, Belianske a Žarnovické dolině. Vyvinutý horský kras můžeme pozorovat na Tlsté, Šípu, Kopě, Biele skale, Suchém vrchu a také okolo Komjatné.

Voda: potoky tečou od Váhu

Velká Fatra patří do povodí Váhu, do kterého ústí Turiec, Orava, Ľubochnianka a Revúca. Část jižních svahů odvodňuje Hron.

Revúca sbírá vodu Zeleného potoka, Šturce, Teplého potoka, Vyšného a Nižného Matejkovského potoka. Ľubochnianky přibírá Rakytov, Blatnou, Kornietovou, Jarabinskou, Čierňavu, Kľacký potok, Turecké, Salatín, Veľký Kračkov. Turiec má přítoky Teplica, Dolinka, Čierna voda, Blatnický potok, Necpalský potok, Sklabinský potok a Borovský potok. Hron přibírá vodu Starohorského potoka a Bystrice.

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě