ANALÝZA: Co zbylo po Bursíkovi?

Podle Martina Bursíka, ministra životního prostředí za Stranu zelených, je podstatné, že se mění vnímání priorit v oblasti průmyslu a spotřeby.

"Poslední rok se mění paradigma," domnívá se Martin Bursík. "Finanční krize se stala impulsem pro politickou reprezentaci, aby pochopila klíčové pojmy. Obnovitelné zdroje, úspory a efektivita."

Topení

Ceny topení Bursík obrátil. Nejlevnější je dnes topit dřevem, poté dřevěnou štěpkou a peletkou, a pak teprve hnědým uhlím. Další zdroje energie jsou finančně náročnější.

Dosáhl toho tím, že sice snížil daň z přidané hodnoty na biomasu (každý pravičák či liberál musí zatleskat), ale zároveň uvalil spotřební daň na uhlí (za to musí jít podle jejich přesvědčení do pekla). Co si o tomto sociálním inženýrství myslí chudý levicový volič, dali najevo sociální demokraté a komunisté tím, že svalili vládu, ve které byl Bursík ministrem.

Odpady

Bursík ve jménu zelené ideologie zabránil dovozu odpadu na zpracování do Česka. Chlubí se v podstatě tím, že zakázal pracovat tuzemským lidem v recyklačních továrnách a spalovnách.

Mohou teď dělat jen pro tuzemské odpadové hospodářství, ačkoliv by byly kapacity na daleko větší byznys.

Doprava

Zároveň zavedl daně a recyklační poplatky (ve skutečnosti jde o pokuty) za starší auta, která sice ve své době splňovala ekologické předpisy, ale teď se Bursíkovi zdají příliš znečišťující ovzduší.

Prodražil tak cestování podnikatelům, firmám i obyčejným řidičům. Navíc se pochlubil, že se díky tomu v Česku vyřadilo od začátku roku 150 000 aut z provozu, což je prý pětkrát víc než obvykle.

Naproti tomu nedokázal prosadit plánovaný zákaz jízdy kamionů o víkendech.

Administrativa

Každého podnikatele sice zavalují stohy formulářů a jejich počty a složitost se neustále zvyšují, ale Martin Bursík tvrdí: "Snížili jsme podnikatelům administrativní zátěž."

Jak to dokázal? Prý zjednodušil výkaznictví, zjednodušil metodiku a zavedl vyřizování některých agend přes internet. Věřte-nevěřte... Pro pořádek: Vydavatel tohoto serveru ve svém eseročku žádné zjednodušení nepocítil.

Těžba zlata a uranu

"Systematicky jsme odmítali žádosti o průzkumnou těžbu," přiznává Bursík. Jednalo se především o zlato u Kašperských Hor a Zlatých Hor a uran na Vysočině a v Ralsku. "Všechny dostaly červenou."

Ochrana přírody

Martin Bursík bilancuje, co prý udělal pro ochranu přírody: Ustanovil sedmnáct nových národních přírodních rezervací a přírodních památek. Připravil nový národní park Křivoklátsko. Zpřístupnil pro turistiku Šumavu. Nechal nadechnout lyžařský průmysl v Krkonoších.

Prý za ním stojí veřejnost. Proti ochráncům přírody však ve skutečnosti stojí kraj, obce, turisté i vodáci. V Krkonoších jim nemohou přijít na jméno obce, skiareály ani lyžaři. Budoucího národního parku Křivoklátsko se bojí obce i podnikatelé. Horolezci očekávají, jak jim ochranáři zatrhnou lezení v Českém Švýcarsku. O dalších plánovaných chráněných oblastech se mluví mezi samosprávou v obavách.

Zelená státní správa

"To byl ohromný problém," přiznává Bursík. Že úředníci mají do ekologického myšlení hodně daleko, ukazuje například fakt, že při českém předsednictví Evropské unie se vozili všichni úředníci, s výjimkou rady ministrů pro životní prostředí, auty s největšími emisemi a největší spotřebou, které Škodovka vyrábí.

"K mému velkému překvapení bylo ministerstvo dopravy daleko těžším oříškem, než ministerstvo průmyslu a obchodu," dodává bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík.