Desfourský palác na Florenci se dočká kompletní rekonstrukce. Kulturní památku má ve správě Muzeum Prahy, které po dokončení přestavby vytvoří v paláci prostor pro několik expozic. Vize jednoho z největších projektů muzejnictví v Česku má změnit Defourský palác na veřejnou knihovnu kombinovanou se science centrem.
Rada hlavního města Prahy schválila rekonstrukci Desfourského paláce na Florenci za 751 300 000 Kč.
"Záchrana Desfourského paláce je naprosto klíčová jak pro budoucnost této budovy, tak pro budoucí novou formu multifunkčního kulturně-muzejního prostoru, který zde má vzniknout a který nemá v Česku obdoby. Věřím, že Desfourský palác se stane centrem pro rodiny s dětmi i zahraniční návštěvníky, a přinese tak do Česka svěží kulturní vítr ve stylu skandinávských otevřených knihoven," uvedl náměstek pro kulturu Jiří Pospíšil.
Připravuje se studie pod vedením architekta Jakuba Cíglera. Měla by být hotova do konce letošního roku. Palác se nachází v nevyhovujícím stavu a statik do něj zakázal vstup. Rekonstrukce je pro Muzeum Prahy absolutní prioritou.
Dodejme, že Praha nechala elegantní palác téměř spadnout, a teď jen napravuje svoji předchozí neschopnost.
"Vytvoříme interaktivní prostor, citlivě a přirozeně začleněný do vznikající moderní čtvrti na Florenci," říká Ivo Macek, ředitel Muzea Prahy. "Převzali jsme 3000 metrů čtverečních historické budovy, kam pozveme po její renovaci a otevření nejen rodiny s dětmi, ale bude atraktivní i pro zahraniční návštěvníky – především s ohledem na vznikající železniční uzel na cestě z letiště do centra na Masarykově nádraží."
VIDEO Desfourský palác 2015 při festivalu 4x4 dny v pohybu
Reprezentace šlechticů z Průhonic
Desfourský palác byl postaven 1847 jako nejkrásnější obytná stavba své doby. Strohou budovu v klasicistním stylu s honosnou vnitřní výzdobou nechal postavit hrabě Desfours-Walderode od význačného architekta Josefa Krannera poblíž Těšnovského nádraží, nejdůležitějšího dopravního uzlu v Praze. Těšnov odstřelili úplně zbytečně komunisté. Toto nejkrásnější české nádraží stávalo tam, kde je dnes tramvajová smyčka na Florenci.
Desfoursové vlastnili v 18. století Průhonický zámek a zahradu, avšak význam venkovského sídla upadal. Z prestižních důvodů se proto přestěhovali do metropole. Vnitřek nechali vyzdobit nejkrásnějšími nástěnnými malbami. Trojramenné mramorové schodiště bylo považováno za nejluxusnější v Praze. Mozaikové parketové podlahy ladily s lustry, vitrážemi i kachlovými kamny.
Za socialismu byl palác rozparcelován příčkami na byty a kanceláře, později bylo zbořeno západní křídlo a zahradní pavilon kvůli stavbě redakce a tiskárny Rudého práva. Za kapitalismu ho pražský Magistrát sice pronajal, ale palác dál pustnul.
Koho si Desfoursové najali na stavbu?
Že Josef Kranner nebyl žádné ořezávátko, dosvědčuje výběr z jeho realizecí:
1827 kašna pod jezdeckou sochu svatého Václava od Jana Jiřího Bendla na Koňském trhu (dnes Václavské náměstí) v Praze. Jednalo se předchůdce dnešní Myslbekovy sochy, kterou dnes můžeme vidět na Vyšehradě. 1828 hrobka knížete Metternicha, kostel svatého Václava, Plasy 1840 Občanská plovárna, pod Letnou v Praze 1843 mobiliář kostela Narození Panny Marie, Turnov 1844 mobiliář kostela Nanebevzetí Panny Marie, Mariánské Lázně 1844 Klarův ústav slepců, Klárov v Praze 1844 schodiště z Karlova mostu na Kampu 1848 úprava průčelí a věže Staroměstské radnice v Praze 1847 přestavba Desfourského paláce, Na Florenci v Praze 1850 pomník Františka I., tzv. Krannerova kašna, spolu se sochařem Josefem Maxem, Smetanovo nábřeží v Praze 1855 Votivní kostel / Votivkirche ve Vídni 1858 Lannův palác, Hybernská ulice proti Masarykovu nádraží v Praze 1859 dostavba katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha, byl prvním vedoucím stavby novogotická úprava zámku Hluboká novogotická úprava zámku Hrádek u Nechanic novogotická úprava zámku Žleby
Franz Desfours-Walderode
Palác nechal postavit na místě rozestavěného domu u dožívajících pražských hradeb Franz Desfours-Walderode neboli František Vincenc hrabě Desfours-Walderode (*1806 Vídeň +1869 Horní Beřkovice) byl rakousko-český šlechtic a politik. Po svém otci zdědil rodinné statky v hospodářsky špatném stavu, které později dal do pořádku. 1861 byl zvolen na Český zemský sněm, 1863 do Říšské rady, mandát obhájil 1867 a byl znovu delegován do Říšské rady. 1869 byl povolán do Panské sněmovny. Byl členem provídeňsky orientované Strany ústavověrného velkostatku.
Šlechtický rod Desfoursové [defúrové] přišel do českých zemí přišel z Lotrinska. Hlavním sídlem rodu v Čechách byl po tři sta let zámek Hrubý Rohozec, k tomuto panství patřila také část Jizerských hor. Dočasně patřily Desfoursům také další statky v různých částech Čech (Velhartice, Průhonice, Náchod). Sňatkem spojili 1798 své jméno s vymřelým rodem Valderodů z Eckhausenu, tedy Desfours-Walderode. Díky tomu rozšířili majetek na Moravu (Křetín, Potštát). Majetek rodu byl v roce 1945 zkonfiskován na základě Benešových dekretů.
Pražskou dominantou se velmi rychle stala originální rozhledna Doubravka na pražské periferii Hloubětín, Kyje a Hostavice. Do výšky ji stavitelé vyhnali ze suchých akátových větví. ... celý článek
V Krkonoších nebo třeba na Orlíku bude v létě každý! Hledáte místo, kde si v létě odpočinout a zároveň se nebudete muset probojovávat davy? Jindřichův Hradec vás překvapí!
Na lyžích se jezdilo už v době kamenné. Z doby před deseti tisíci lety se zachovaly široké a krátké lyže, které lze dnešním lyžařům popsat jako hybrid mezi sněžnicemi a bigfooty. Z kopce se na
Odchod zimy a příchod jara spojujeme s předkřesťanskými magickými praktikami, abychom si proměnu ročních období pojistili. Navazují na ně křesťanské Velikonoce. Bohyni zimy a smrti Moranu zpodobníme jako slaměněného panáka a hodíme ji do
Jarní rovnodennost nastává v okamžiku, kdy střed slunečního kotouče stane přesně nad rovníkem a Slunce vstoupí do znamení Berana. Den a noc jsou stejně dlouhé (12 hodin). Od této chvíle se Slunce vrací
VIDEO
FACEBOOK
TWITTER
INSTAGRAM
PINTEREST
ENGLISH
JiriMatejicek - Wikimedia
