Kde se zrodil kámen z Horek u Skutče?

Okolí Skutče je tvořeno hlubinnými vyvřelinami. Jde o horniny, které vznikly utuhnutím žhavého magmatu, když se pokoušelo dostat na povrch. Ovšem ještě než se dostalo na světlo boží, ochladilo se ztuhlo. Na geologické mapě to vypadá, že se žula drala nahoru, jakoby zespoda zarývala dlouhé prsty.

Těleso, které se pod zemí utvořilo, se jmenuje Nasavrcký pluton a je součástí Českého masivu. Trojúhelníková podzemní masa vyvřelin na povrchu zabírá 200 km2. Na mapě ho s jistou nasázkou vidíme jako výčnělek Českomoravské vrchoviny vysunutý na severozápad do Polabské roviny. 

Český masiv odráží komplikovaný a neskutečně pestrý geologický vývoj naší země, což konečně znamená, že máme tolik přírodních materiálů k dispozici - od zlata a stříbra, před různé kovy, mnoho druhů kamene, až třeba po uran.

V návrší Horka na okraji Skutče se těžila skutečská žula. Geologové ji označují za granodiorit. Skládá se ze živce, křemene a slídy. Má šedou až modrošedou barvu. Dodejme, že pravých žul je v Železných horách málo. Spíše se těží granit, granodiorit a křemenný diorit s podílem gaber.

Superkontinent Pangea se láme

Skutečský granodiorit vznikl před 300 miliony lety. Karbon a počátek permu v prvohorách (před 300-360 milony let) jsou neklidným obdobím. Hercynské neboli variské  vrásnění vyzvedne dlouhé pohoří, které se obloukovitě táhne z dnešního Španělska, přes jižní Anglii, Francii a Německo, až do Čech a Polska, kde končilo v obklasti Svatokřížských. Hory dosahují výšky několik tisíc metrů.  

Důvodem je, že se srazily dva kontinenty severní Laurasie a jižní Gondwana (Český masiv se nachází na jejím okraji). Vzniká superkontinent Pangea. Horotvorné procesy zohýbají, rozlámají a posunou masy existujících hornin a vyvolají velké výstupy žhavého magmatu. Některé magma se po existujících hlubokých puklinách dostane až k zemskému povrchu, některé zůstane na své cestě vzhůru pod povrchem a vytvoří velká bochníkovitá tělesa zvané plutony. 

Kvůli obrovské rozloze superkontinentu Panga ve vnitrozemí neprší a vládne extrémně suché klima. Suchozemská zvířata migrují od jižního pólu k severnímu a naopak. Plášť pod původním umístěním Pangey byl více rozpálen než zbytek země a tudíž se vyvyšuje. Památkou na to je dnešní Afrika, která je na zemském plášti posazená o několik desítek metrů výše než ostatní kontinenty.

Co bylo dál? Řetězec několik tisíc metrů vysokých pohoří se táhne napříč nově vzniklým superkontinentem Pangeou. Již během permu (před 299-251 miliony let) byla snížena erozí a mnohá kvůli tomu rovnou zanikla. Pangea se rozpadá před 200 miliony let na dnešní kontinenty. Dnešní pohoří, která se nacházejí v hercynském geologickém prostoru, včetně našich Krkonoš a Jizerských hor, znovu získala výšku mnohem později, když byla během alpinského vrásnění (začalo před 150 miliony let a stále pokračuje) vyzvednuta podél starých zlomových linií. Vrcholové partie dodnes ukazují zarovnaný prvohorní povrch.

MAPA Žulová stezka u Skutče
Kliknutím zvětšíte obrázek.

Po žulové stezce ze Skutče do Horek a zpět

1 Koupalište Horky

V zalesněném návrší zvaném Horky bylo v 19. a 20. století založeno velké množství lomů. Ačkoliv si příroda postupně vše bere zpět, najdeme v krajině celou řadu stop po lomařské činnosti - lomy, výsypky, valy, zbytky strojního zařízení. Směr pohybu po stezce určuje pořadí 17 atraktivních míst vyznačených v mapě, první je u koupaliště Skuteč.

2 Skalní výchozy

Jedna z nejstarších lomařských lokalit, odkud byla žula dobývána již odedávna. Příhodný terén umožnil těžit kámen rovnou na povrchu bez nutnosti dalších prací. Širší využití žuly je od poloviny 19. století, kdy se kámen vozil do města na stavby a štěrkování cest. Prohlédnout si můžete vzorky žulových bloků z různých koutů České republiky a také pneumatickou vrtačku. 

3 Sklad střeliva

Čtvercový okop sloužil jako sklad střeliva. Při trhacích pracích se využíval střelný prach. Střílelo se vždy v době 12-13 a 17-18 hodin.

4 Kamenné nakládací rampy

Hustá vegetace skrývá pozůstatky ramp, na které od kamenických bud vedly koleje úzkorozchodných polních drážek. Zvýšená hrana umožňovala vyklopit korbu ocelového vozíku plnou kostek přímo do vozů zvaných bedňáky. Koňské nebo volské spřežení je pak odvezlo přímo zákazníkovi nebo k železnici.

5 Lom Vamberák

Antonín Vamberský ze Skutče započal s těžbou v roce 1933. Vyráběl hlavně dlažbu. Odseky se zpracovávaly na štěrk a podřadnější kámen zvaný labák, který se používal na tzv. kanalizaci řek. Roční produkce činila 300 vagonů dlažby. Lom byl vybaven pneumatickými kladivy, lanovým výtahem a polní drážkou. Pracovalo zde na 50 dělníků. Jáma byla huboká 22 m a měla rozměry 60x30 m. Těžbu ukončilo nařízení protektorátních úřadů v roce 1942. Ve druhé polovině 20. století byla větší část lomu zavezena stavební sutí a zeminou. 

6 Macháčkův lom

Lom byl založen po roce 1920. Jméno dostal po nájemci Josefu Macháčkovi. Strojní vybavení lomu ve druhé polovině 30. let sestávalo z kompresorů, pneumatických kladiv a vrtaček, polních drážek a čerpadel apod. Lom dosáhl hloubky 25 m a nalámaný kámen odtud vytahoval jeřáb. Rozměry lomu jsou 70x30 m. Největší produkce bylo dosaženo v letech 1937-1942, kdy se každoročně vytěžilo 200-300 vagonů dlažby a 3000 m3 štěrku. Nad lomem, kde se kámen zpracovával, je umístěna beranová štípačka.

7 Kamenný val

Val vznikl jako násyp hlíny ze skrývky, nekvalitního kamene a odpadu vyváženého z nedalekého Andrusivova lomu. Po jeho vrcholu vedla lomařská železnice. Cesta, která křížila drážku, byla přemostěna jednoduchou dřevěnou konstrukcí. Val nakonec dosáhl délky přes 50 m a šířky 20 m. 

8 Andrusivův lom

Dnes jeden z nejhezčích zatopených lomů oblasti byl založen asi v roce 1926. Jeho druhý nájemce Michal Andrusiv zde těžil v letech 1939-1942. Protektorátním nařízením byl, tak jako v mnohých okolních lomech, provoz zlikvidován. Po zastavení dieselového čerpadla zatopila voda jámu 26 metrů hlubokou o rozměrech 90x50 m. Strojní zařízení bylo stejné jako v ostatních lomech. Pro zdvih bloků sloužil jeřáb, do lomu vedla svážná kolej. Celkem zde bylo 400 m úzkokolejných drah a 5 sklopných vozíků. U odpočívadla si prohlédněte maxikostku s různými způsoby opracování.

9 Násep polní drážky

Umělý násep pro polní drážku sloužil několika menším bezejmenným lomům, které byly součástí provozu Zvěřinov. Vozíky, které tlačili dělníci, nebo je táhla malá lokomotivka, uvidíte na nově instalovaných kolejích.

10 Lom Zvěřinov

Dobývací prostor se zákazem vstupu patří soukromé společnosti. Je možné, že zde ještě někdy dojde k obnovení těžby. Vodní plocha má rozměry 200x90 m. Dno leží 30 m pod hladinou. Areál lomů Mikšov - Zvěřinov byl za první republiky jedním z největších provozů s moderním technologickým zázemím. Těžba zde probíhala po celé 20. století. Dnes je Žvěřinov oblíbené místo ke koupání v přírodě. 

11 Lom Kaňon

Z vyhlídky je dobře vidět rozlehlé údolí, ve které se změnilo původní zvlněné návrší Horky během 70 let těžby kamene. Z tisíců tun žuly byly vyrobeny dlažební kostky a štěrk. Po dlažbě z tohoto lomu dnes chodí lidé nejen v Praze a dalších českých městech, ale také třeba v Bělehradě, Hamburku, Krakově, Vídni a řadě dalších měst v Evropě. Lokomotivka odvážela kámen do strojoven v Mikšově, kde byl drtič. Odtud vedla železniční vlečka na nádraží ve Žďárci. Slavnou éru připomíná viadukt z roku 1926 přetínající silnici Skuteč - Prosetín. Kaňon a okolí jsou soukromým pozemkem.

12 Modráčkův lom

František Modráček z Leštinky lom pronajímal v letech 1927-1939. Podle zkoušek se zde těžil prvotřídní materiál vhodný zejména pro výrobu dlažby. Ve velkém se odtud také vyvážel lomový kámen na regulaci řek, zvaný labák. Jáma o průměru
40 m je 18 m hluboká. Po ukončení čerpání se lom samovolně zatopil. Těžba probíhala ručně, ze strojního zařízení byl využíván jeřáb, polní drážky a rumpálový výtah na benzínový motor. Produkce činila 70 vagonů ročně a pracovalo zde 20 dělníků.

13 Žulolom

Těžbu roku 1926 zahájili kameníci, kteří po propuštění z práce utvořili svoje družstvo nazvané Žulolom. Provoz přežil hospodářskou krize 30. let, 2. světovou válku i znárodnění. Svážnou nejdříve obsluhoval ruční vrátek, který byl později nahrazen dieselovým motorem a doplněn jeřábem.  Po uzavření provozu v roce 1985 se o areál začali starat potápěči. Dnes je zde potápěčská základna Leštinka. Z původních objektů se zachovalo pouze několik betonových podpěr pro polní drážku.

14 Žulový sloupek

Čtyřhranný a perfektně opracovaný sloupek o výšce 2,5 metru by postaven roku 1893. Původně na něm byla umístěna plechová kaplička. Nápis označoval donátora "Nákladem Novotnýho z Leštinky“. Ten současně vedle sloupku vysadil dvě lípy, které zde rostou dodnes.

15 Novákovo jezírko

Těžba byla zastavena již před 2. světovou válkou. Klidné místo si oblíbil hudební skladatel Vítězslav Novák. Zdatný plavec se zde koupal až do vysokého věku zásadně bez plavek. Nejhezčí výhled se naskýtá z výšky nad lomem. Vedle je k vidění střelmistrovský kryt.

16 Kozí hrádek

Stěnový lom byl opuštěný před 2. světovou válkou a poté ho začali využívat skauti ke svým hrám. Dali mu současné romantické jméno.

17 Křížek

Žulový hranol vysoký 0,8 m byl původně osazen litinovým ozdobným křížem. Vandalové jej ale ve druhé polovině 20. století století rozbili. Na jeho místo byl pak umístěn jednoduchý ocelový kříž. Obnos na postavení křížku u pěšinky do Skutíčka pod Fimberkem věnovaly žákyně dívčí školy ve Skutči roku 1905, aby mohl být nahrazen sešlý dřevěný kříž na stejném místě. 

INFO: Muzeum Skuteč a Geopark Železné hory

Zobrazit místo Turistika na větší mapě

 V okolí Skutče je krásně! Podívejte se na další zajímavá místa:  Toulovcovy Maštale ukrývají pískovcové skalky, skalní obydlí a lomy na pískovec. Z rozhledny Bára je překrásný výhled do Polabí. Pod ní je lezecká skála, lezecký park a dá se tu i přespat ve stanu. Další rozhledna Barborka stojí nad Raškovickými lomy. Keltské oppidum Nasavrky zpřístupňuje naučná stezka. Skanzen Veselý Kopec je otevřený celoročně. Poblíž teče vodácká říčka Chrudimka a o kousek dál teče řeka Doubrava.

Booking.com