Kdysi české Vitorazsko

Weitra neboli česky Vitoraz byla kdysi česká pevnost. Slované zde žili od šerého dávnověku. Jenže Břetislav I., první nemanželský Přemyslovec, měl příliš velké ambice ale malou armádu, a tak roku 1041 o Vitorazsko přišel společně s Dyjským trojúhelníkem a Valtickem.

Definitivní připojení k Východní marce nastalo ve 13. století a roku 1339 sahala rakouská vláda až k Suchdolu. Část těchto historických českých území získalo Československo roku 1920 nazpátek od 1. světovou válkou oslabeného Rakouska.

Je známo, že historie se odehrává ve spirále, což odpovídá i případu Vitorazska. O jeho území nikdo nebojoval na válečném poli, ale rozhodovalo se o něm u jednacích stolů tehdejších vládců Evropy.

Waldviertelská železnice

Šest nostalgických železnic je v provozu v Dolním Rakousku mezi Vídní, Dunajem a jižními Čechami. Jsou určené především pro turistickou dopravu, jejich minulost je však ryze účelová, neboť byly stavěny pro převoz nákladů.

Všech šest nostalgických železnic mělo v nedávných desetiletích na kahánku. Zdálo se, že je už nemají význam, když je nahradila osobní auta, kamiony a nově vedené, hlavní a daleko rychlejší železniční tratě. Každé se však ujalo město, obec a místní spolek, byly rekonstruovány a byl na nich znovu zaveden pravidelný provoz. Jedná se o železnice u Mariazell, na Schneeberg, ve Wachau, podél řek Ybbs a Dyje.

Waldviertebahn protíná Vitorazsko. Vede z Gross Gerungs přes Gmünd u Českých Velenic do Litschau. Při pohledu na mapu je vidět, že vede podél historické česko-rakouské hranice. Na trati jezdí normální spoje, ale také turistické parní vlaky od dubna do října a pak ještě speciální spoje během adventu.

Weitra jako Prachatice

Centrum Vitorazska je město stejného jména, německy jmenované Weitra. Dnešní habsburský zámek stojí na základech bývalého přemyslovského hradu. Z českého panování se téměř úplně zachovaly žulové hradby a Světelská brána na cestě do Svetlé / Zwettl, dodnes pýcha města. Renesanční domy na náměstí vypadají úplně stejně jako v Jindřichově Hradci a Prachaticích. Byly stavěny podle totožných plánů.

Zámek patří Fürstenberkům, někdejším majitelům Křivoklátu a velké části rakovnického průmyslu, zemědělství a dřevařství.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě