Pivoňský klášter proti zmaru

Český les (Němci mu říkají Oberpfalzer Wald) byl ve středověku tradičním místem bojů mezi Přemyslovci a německými císaři. Ani Pivoni se nevyhnula nemilosrdná řežba.

Jindřich III. a Břetislav I.

Německé vojsko Jindřicha III. překročilo roku 1040 Vranovské sedlo (756 m n.m.). Hrad Herštejn tam ještě nestál, ale přibližně tudy vedla německo-česká hranice. Středověk si tehdy ještě nepotrpěl na přesné pomezí v lesnatých horách a o národních státech ještě skoro tisíc let nikdo neuvažoval, šlo tedy čistě o moc a majetek.

V Pivoni pod sedlem na české straně hranice se německému králi a římskému císaři Jindřichovi III. postavil český kníže Břetislav I, levoboček Oldřicha a Boženy zvaný Český Achilles. Přemyslovské vojsko slavně zvítězilo v dvoudenní bitvě U Brůdku a zahnalo Němce na útěk. Břetislav nechal na památku svého vítězství postavit kapli (633 m n.m.).

Proč bitva u Brůdku a ne u Pivoně? Legenda sice praví, že Jindřich III. útočil přes Vranovské sedlo a tedy směrem na Pivoň a Poběžovice, ale historici se dnes kloní spíše k pohodlnějšímu Všerubskému průsmyku, na kterém byla později postavena vesnice Brůdek.

Nějaký pařez tady asi byl

Zůstává otázkou, zda kaple byla vystavěna nad pařezem, na kterém seděl při bitvě Břetislav, nebo nad pařezem, ze kterého řídil bitevní vřavu Jindřich, případně nad pařezem, který tu prostě zbyl po dřevorubcích.

Pařez měl zůstat i pod oltářem kostela, který byl později vybudován na místě kaple a stal se základním článkem nového kláštera. Pivoňský klášter založili augustiniáni okolo roku 1260 krátce po ustanovení svého řádu.

VIDEO Pivoňský klášter

Válečné hrůzy a všeobecný zmar od středověku do dneška

Kostel v Pivoni je jednou z prvních gotických staveb na českém území. První písemná zmínka o klášteře pochází až z roku 1379, ale jistě byl postaven o hodně dřív. Dnes vidíme, že kostelní věž byla dostavěna daleko později v renesanci a obytné budovy jsou barokní. Tedy až na novodobé cihlové náhražky.

Pivoňský klášter byl sice postavený skoro na konci světa, kde lišky v lesích dávají dobrou noc, ale stejně se nevyhnul ničení a zmaru. Husité ho zpustošili a zabili třicet řeholníků roku 1420 nebo 1421. Z této rány se vzpamatoval až po jednom a půl století, když byl 1595 obnoven. O dalšího půl století v letech 1641 a 1648 byl znovu vypleněn Švédy. V roce 1773 pak byl zrušen Josefinskými reformami. Stal se z něho zámek.

Po 2. světové válce rekvírovala Pivoňský klášter československá armáda a v 50. letch minulého století ji vystřídal státní statek. Od roku 1989 je klášter pomalu opravován spolkem Aurelius.

 Co vidět v okolí:   

Přejděte hřeben Pivoňských a Haltravských hor s hradem Starý Herštejn. Podívejte se k pramenům Radbuzy a prameni Schwarzachu, pramení nedaleko od sebe, ale každá řeka teče do jiného moře. Zalezte si na nízkých skalách podél hřebene Českého lesa.

Ve vzduchu visí otázka, proč rozsáhlou stavbu Pivoňského kláštera vůbec udržovat, a případně jaké její využití by bylo vůbec možné. Podobně zdevastovaná byla nedaleká Windischgrätzova jízdárna ve Světcích u Tachova. Do dneška byla opravena a letos slaví 150 let od svého otevření. Co z ale z toho? Občas nějaký koncert, výstava, nebo jiná společenská událost. Jinak zůstává obrovský objekt prázdný.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě