Kremnica, podzemní pokladnice Slovenska

Jak na to

Pivnica Biely bocian (vinárna Bílý čáp)

Kremnickí mešťania sa zaoberali popri baníctve a mincovníctve aj remeslami a obchodom. K ich najvýnosnejším právam patrilo právo výčapu vína v meštianskych domoch na hlavnom námestí. Podľa poplatkov mešťanov za dovoz vína kremnickému komorskému grófovi z roku 1415 vieme, že v tom roku bolo do Kremnice dovezených 203 sudov vína. Spotreba vína v meste bola teda značná.

Historickou atmosféru můžete nasát a víno popít ve středověké vinotéce Biely bocian na Štefánikově náměstí 34/42.

Těžba drahých kovů v Kremnici sice byla ukončena v roce 1970, ale na pozůstatky slavné minulosti lze v centru Kremnice narazit téměř doslova na každém kroku.

Mincovna při tom pracuje nadále.

Neustále se také mluví, jedná a prozkoumává možnost znovu přetěžit historická naleziště zlata. Za použití moderní technologie by se to vyplatilo, a proto kolem města krouží velcí evropští i američtí těžaři. Zřejmě tedy nestojí otázka, zda se v Kremnici zae bude těžit zlato, ale kdy se do země poprvé kopne.

Nejvýznamnější město v Horních Uhrách

Kremnica je na svou slavnou minulost náležitě hrdá a průvodci nikdy neopomenou zdůraznit dvě skutečnosti: Že zástupci města měli na uherském sněmu vyhrazeno čestné místo hned za tehdejší uherskou metropolí Budín (Budapešť) a že město nebylo od svého založení roku 1328 nikdy dobyto. Často ovšem jen díky vysokým kontribucím a nikoli kvůli opevnění či chrabrosti zdejších vojáků.

Hlavní turistická lákadla Kremnice se nacházejí buď přímo na Štefánikově náměstí, či v jeho blízkosti.

Na náměstí lze navštívit historickou budovu mincovny, před kterou stojí pomník uherského krále Karla Roberta z Anjou, který Kremnici udělil městská práva.

Vedle mincovny ústí na Štefánikovo náměstí Kutnohorská ulice. Je to pozoruhodný doklad sounáležitosti mezi dvěma nejvýznamnějšími hornickými městy střední Evropy. Stejně tak lze v Kutné Hoře narazit na ulici Kremnickou.

Muzeum mincí a medailí

Naproti mincovně přes náměstí se nachází Muzeum mincí a medailí, které organizačně spadá pod Národní banku Slovenska. Zde si může návštěvník prohlédnout atrapy hornických štol z různých období, oděv císaře Josefa II. když město navštívil, a samozřejmě ukázky všech platidel, kterými se na území dnešního Slovenska v průběhu dějin platilo.

Řadu z nich český návštěvník vzhledem k existenci společného státu Čechů a Slováků dobře zná, ale třeba kompletní přehled platidel Slovenského štátu nebo i samostatné Slovenské republiky viděl z Česka asi jen málokdo.

K vidění jsou i sady méně obvyklých platidel, jako například tuzexových bonů či vězeňských poukázek. V expozici medailí lze zhlédnout umná díla dávných mistrů i dnešních umělců.

Muzeum města a muzeum kýče

Na náměstí lze navštívit Městské muzeum, kde si návštěvník může prohlédnout expozici s názvem Cesty sběratelsví v 15.-18. století. Jde o předměty z pozůstalosti různých kremnických měšťanů a o exponáty z kostelů, které byly z různých důvodů v Kremnici a okolí zrušeny. Také tuto muzeum spravuje Národní banka Slovenská.

Jeden takový kostel stával dříve i přímo na Štefánikově náměstí, ale v roce 1870 se během bohoslužby objevily v jeho zdech praskliny vlivem těžební činnosti pod městem a věřící sami požadovali, aby městská rada nechala kostel zbourat. K tomu nakonec došlo.

Posledním z muzeí na Štefánikově náměstí je poněkud svérázné Muzeum kýče (Múzeum gýča), kam vám umožní vstup zdarma, pokud přispějete něčím pořádně kýčovitým do muzejních sbírek.

Morový sloup, kostel a hrad

K dominantám náměstí patří morový sloup (trojičný stľp), vystavěný v letech 1765 – 1772 jako jeden z posledních v celé Habsburské monarchii.

Nad náměstím se pne do výšin věž kostela svaté Kateřiny (svätá Katarína), který je součástí Kremnického hradu. Cesta z náměstí na hrad zabere zhruba pět minut a rozhodně se vyplatí ji absolvovat. Kostel samotný vznikl v 15. století přestavbou kostela staršího a je poněkud nezvykle koncipován jako dvoulodní. K jeho chloubám patří varhany z roku 1992, které odborníci považují za jedny z nejlepších na Slovensku.

Z věže kostela se naskýtá výhled na celé město i okolí, bohužel jen to nejbližší, neboť Kremnica je ze všech stran obklopena poměrně vysokými Kremnickými vrchy a dalšími pohořími. Součástí hradního areálu je také karner (kostnice) svatého Ondřeje, nejstarší dochovaná stavba v Kremnici vůbec. Kostnice byla původně zasvěcena jinému světci, svatému Michalovi, ale musela být znovuvysvěcena poté, co v ní došlo k vraždě, a při této příležitosti došlo i ke změně patrocinia.

Kostnice už dávno neslouží svému účelu. Ve druhé polovině 20. století byla většina kostí v rámci archeologického výzkumu odvezena a na místě zůstalo jen několik exemplářů pro dokreslení atmosféry místa. Kremnický hrad rovněž patří pod správu slovenské národní banky.

Sleva na vstupenky

Do všech objektů Národní banky Slovenska v Kremnici lze zakoupit zvýhodněnou vstupenku, která opravňuje k návštěvě všech a vyjde levněji, než když si budete kupovat lístek do každého objektu samostatně. Do mincovny a muzea kýče si vstupenku musíte koupit zvlášť.

Jako snad v každém městě s hornickou minulostí lze i v Kremnici navštívit alespoň část bohatého systému bývalých štol a šachet. Na zdejší štole Andrej v rámci Hornického muzea (Banícke múzeum) vás během téměř dvouhodinové prohlídky průvodce provede několika šachtami z různých období, přičemž ta nejstarší byla vyražena již v 16. století.

Evropská města na Horydoly

Annecy (Francie)
Bardejov (Slovensko)
Basilej (Švýcarsko)
Belfast (Irsko)
Berlín (Německo)
Bern (Švýcarsko)
Brixen (Itálie)
Brusel (Belgie)
Bukurešť (Rumunsko)
Delft (Nizozemsko)
Edinburgh (Velká Británie)
Edinburgh (Velká Británie)
Kodaň (Dánsko)
Lausanne (Švýcarsko)
Londýn East End (Velká Británie)
Londýn a fotbal (Velká Británie)
Londýn na kole (Velká Británie)
Luzern (Švýcarsko)
Lyon (Francie)
Manchester (Velká Británie)
Reykjavík (Island)
Řím (Itálie)
Starý Smokovec (Slovensko)
Ženeva (Švýcarsko)