(Ne)známé hrady za Mikulovem

Dyje dělí odedávna rakouské a české panství. Kdysi mocné říše na ní jako barevné korálky na modrou služku navlékly jeden hrad za druhým.

Jednou sloužily k ochraně mírového obchodu, podruhé jako štíty ve válečné vřavě a často se nedalo rozeznat, o co vlastně jde. Zda o peníze, moc, slávu či službu svému rodu, panovníkovi nebo lidu.

Ukázkově je to vidět na dnes bezvýznamných zříceninách hradů Staatz a Falkenstein na rakouské straně Dyje nedaleko Mikulova.

Ač stojí pouhých deset kilometrů od sebe, shodně byly postaveny v 11. století a oba sloužily jako hraniční pevnosti, jejich panstvo mělo dlouho odlišné zájmy.

Falkenstein

Falkenstein byl rodovým sídlem pánů z Falkenštejna. Ti se sňatkovou politikou spříznili s mocnými jihočeskými Vítkovci. Z jejich lůna vzešel nejznámější Záviš z Falkenštejna.

Záviš byl kandidátem na českého krále a manžel Kunhuty, vdovy po Přemyslu Otakarovi II., který padl na Moravském poli nedaleko od Falkensteinu. Při válečné výpravě jeho syna Václava proti Vítkovcům byl Záviš popraven u hradu Hluboká. Právní okolnosti byly nejasné, ale fakticky šlo o moc, peníze a trůn.

Rakouský vévoda Albrecht I. ihned poté hrad Falkenstein oblehl a vyhladověl. Od té doby je hrad v rakouských rukou. Postupně sice chátral, ale ještě v 19. století sloužil jako úřední budova. Teprve v roce 1911 se propadla střechy a hrad byl definitivně opuštěn.

Pokud jedeme po silnici B7 z Mikulova na Vídeň, určitě nás zaujme na západě silueta zříceniny hradu.

Když třináct kilometrů za Mikulovem odbočíme doprava na Poysbrunn, po šesti kilometrech dojedeme do vesnice Falkenstein. Tady je nutné odbočit doprava do úzké uličky a po pár metrech dojedeme na malé parkoviště u kostelíka. Ten určitě stojí aspoň za letmou prohlídku.

Pojďme dál. Nejprve se vydáme po cestě okolo uměle vytvořené jeskyňky Mariengrotte s pramenem směrem na severovýchod na vápencový pahorek Kreuzberg. Cesta se zvedá a my jsme po pár minutách nahoře. Tady nás čeká kaplička, ale hlavně úžasný výhled od kříže na vesnici, ze které jsme vyšli, a stejnojmenný hrad na protějším kopci Schlossberg (415 m n.m.). Je odtud vidět i Mikulov.

Sejdeme stejnou cestou zpět na silničku a po ní pokračujeme ven ze vsi. Cesta se stáčí postupně k západu a za chvilku jsme na dalším parkovišti. Z něj pokračuje pěší cesta přímo k hradní bráně.

Hrad Falkenstein je přístupný za poplatek o víkendech od dubna do října, popřípadě na objednávku. V tom případě je však třeba, aby vás bylo alespoň osm.

Zpět se vracíme po vyšlapané cestičce přímo do vesnice, která nás dovede ke kostelu, kde máme zaparkované auto.

Staatz

Zatímco Falkenstein byl pohodlný obytným sídlem, sousední Staatz byl strohou vojenskou pevností. I on významně zasáhl do česko-moravských dějin.

Využíval ho vévoda Jindřich II. Babenberský řečený Jasomirgott při trestných výpravách proti odbojným knížatům českému Soběslavovi a Konrádu Moravskému. Mimochodem jeho otec Leopold III. Babenberský je svatým patronem Rakouska a jeho faktickým zakladatelem.

Vévoda Bedřich II. Bojovný zde několikrát navštívil zajatého Oldřicha III. Korutanského, který proti němu bojoval ve jménu Přemyslovců i za své zájmy. Oldřich byl později propuštěn za velmi vysoké výkupné. Před tím mu byly uříznuty uši a nos.

Později získal panství hradu Staatz šlechtic Oto von Maissau od krále Přemysla Otakara II. Upadl však časem v jeho nemilost, byl uvězněn a na hradu Veveří u Brna umučen. Rudolf Habsburský, který Přemyslovce porazil na Moravském poli, zase následně odškodnil syna za smrt otce udělením vysoké soudní pravomoci.

O dobytí hradu se pokusili husité, ale nepodařilo se jim to. Proto byl Oto IV. von Maissau nařčen ze spolupráce s nimi a panství mu bylo po skončení husitských bouří zabaveno.

Hrad byl stále nedobytnou pevností, a proto se ho ve Třicetileté válce Švédové zmocnili lstí a ne vojenskou silou. Když hrad opustili, zničili ho tak, že se stal neobyvatelný. Tím končí jeho historie a dnes jsou z něho viditelné jen malé zříceniny.

Od Falkensteinu popojedeme kousek k západu do Neudorfu, z něj na jih a po třinácti kilometrech zastavíme ve vesnici Staatz. Zabočíme doleva ke kostelíku a u něj zaparkujeme. Přímo nad námi se vypíná zřícenina hradu Staatz (332).

Obejdeme a prohlédneme si kostelík a dáme se doleva a přes nádvoří hudební školy projdeme na úpatí kopce. Za pár minut vystoupáme až nahoru a jsme u hradních zdí.

Hrad Staaz je o poznání zchátralejší než Falkenstein, ale za to volně přístupný. Byl založen v roce 1207 a za třicetileté války jej zpustošili Švédové. Můžeme se opět kochat krásnými výhledy do okolní krajiny.

Hrady a zámky na Horydoly

Andělská hora
Bělá
Berštejn
Bezděz
Bormio (Itálie)
Budyšín/Bautzen (Německo)
Carcassonne (Francie)
Děvín
Eilean Donan (Skotsko)
Falkenburk
Firmian (Itálie)
Chillon (Švýcarsko)
Choustník
Kadaň
Kamenice nad Lipou
Kostelec nad Černými lesy
Kostelní Bříza
Klenová
Košťálov
Křivoklát
Kuřivody
Leontýnský zámeček
Líšno
Lužany
Nottingham (Anglie)
Pecka
Písek
Přimda
Rabí
Ralsko
Skokloster (Švédsko)
Sychrov
Sion
Světce
Tetín
Tower (Anglie)
Vadstena (Švédsko)
Valdek
Zbiroh
Zborov (Slovensko)

Prohlédněte kompletní fotogalerii Staatz a Falkenstein: