Palcát Jana Žižky v Kynžvartu

Poblíž Mariánských Lázní stojí zámeček Kynžvart, který patřil knížeti Metternichovi.

Kustod a kat Huss

Zajímavosti a kuriozity zámeckých sbírek jsou na vysoké úrovni, protože prvním kustodem Metternichova muzea se stal bývalý chebský kat Karel Huss. Tento muž byl postavou nepochybně výjimečnou.

Pocházel ze staré katovské rodiny a neměl v podstatě možnost volby jiného povolání. Přesto se po celý život věnoval studiu a shromažďoval sbírky přírodnin i historických artefaktů z Chebska. Sepsal také obsáhlou kroniku tohoto regionu.

Jeho znalostí si cenili významní představitelé evropské vědy, například i Johann Wolfgang von Goethe, jenž jej v Chebu několikrát navštívil.

Podle rodinné tradice pochází rod od bratra českého církevního reformátora Jana Husa.

Klášter Plasy uchoval zbraň arcilotra

K palcátu Jana Žižky, který leží v kynžvartské sbírce kuriozit, je zajímavý zápis, který nadiktoval na smrtelné posteli poslední opat kláštera Plasy: "Tento palcát po celá staletí skrývali v plaském klášteře a byl to palcát, kterým vládl ten rebel Žižka, který tolik našich bratří zahubil."

Metternich plaský klášter po jeho sekularizaci získal a palcát zařadil do svých sbírek i s tímto zápisem.

Poprvé se o tomto železném palcátu dozvídáme v poznámce, kterou pořídil vrchnostenský úřad v Plasích u Plzně v roce 1841. Páter Cornelius Werner, poslední cisterciácký kněz a profesor ze zrušeného plaského konventu, prý odevzdal sloužícímu Schisselovi na smrtelné posteli železný husitský palcát s těmito slovy: "Zde dostáváš na památku zbraň, kterou vládl český rebel Žižka, se kterou mnozí moji duchovní bratři svůj život ztratili a zabiti byli. Tento strašlivý nástroj byl až do zrušení kláštera pečlivě opatrován v kapli konventu a od té doby přechází od jednoho bratra na druhého. Já jsem nyní ten poslední, který ho má v držení. Vezmi ho a opatruj až do své smrti a řádným způsobem s ním nalož, až nastane konec Tvých dní."

Zápis s tímto textem je novým a dodnes vlastně zcela neznámým pramenem zvláštní skutečnosti, že cisterciáni ve své klášterní kapli uchovávali někdy od roku 1424 až do roku 1785, kdy byl klášter výnosem císaře Josefa II. zrušen, po celých 361 let originální palcát tohoto českého rebela Jana Žižka z Trocnova (nar. kolem 1360 - zemř. 11.10.1424).

Žižka raboval, plenil, pálil a vraždil také v západních Čechách

Jan Žižka se osobně zúčastnil několika vojenských akcí na Plzeňsku. V lednu 1420 dobyl kláštery Chotěšov a Kladruby. Jeho palcát se do plaského kláštera mohl ale nejspíš dostat až v posledním roce vojevůdcova života. V polovině května r. 1424 podnikl Žižka výpravu na Plzeňsko. Z Karlštejna proti němu 17. května poslali pomoc Plzni a Žižka ustoupil rychlým pochodem přes Žatec a Louny až ku Praze, kde byl už za osm dní obležen v Kostelci nad Labem. Svůj palcát už přitom možná postrádal.

Páter Joachim Auer převzal zámecké muzeum v roce 1838 po smrti prvního kustoda a kata Karla Hussa. Zařadil železný palcát do sbírek a pečlivě zaznamenal jeho příběh.

Další správce sbírek profesor Paul Rath k zápisu připsal některé své pochybnosti, jestli si mnich na smrtelné posteli celý příběh náhodou nevymyslel. Nezdálo se mu totiž dost pravděpodobné, že by byl železný palcát takového rebela po staletí uchováván v kapli plaského konventu.

Poválečné zmatky uvrhly husitský palcát zase do zapomnění

Po poválečné konfiskaci zámku Kynžvart a jeho sbírek byl v roce 1953 pořízen nový soupis mobiliáře. Najdeme tu také onen palcát Jana Žižky, zapsaný už ale jen jako "palcát železný se stáčenou rukojetí, dřevěnou a železnou, výška 67." V tomto ani v žádném pozdějším soupisu až do dnešních dnů už nenajdeme ani zmínku o příběhu husitského palcátu, kterým možná vládl český rebel Žižka.

Palcát proto visí zcela nenápadně v zámecké zbrojnici, kterou denně prochází několik stovek návštěvníků.