Podzimní procházka Prachovskými skálami

Geologická plošina, kde později vyrostly Prachovské skály, vznikla z usazenin pískovců, slínovců a opuk v druhohorách, období křída (před 100 miliony let). Těmito horninami pronikla ve čtvrtohorách, v neogenu (před 10 miliony let) drobná vulkanická tělesa a přispěla tím k rozrušení celistvosti plošiny. Od té doby se působením vody a větru rozpadá na jednotlivé skalní bloky, věže a sloupy. 

Hustá síť turistických značek provádí roklemi, stržemi, úžlabinami a vyhlídkami. Mezi nejnavštěvovanější místa patří Vyhlídka Českého ráje, Americká sluj, vyhlídka profesora Hekena či Císařská chodba. 

Pěší trasy do Prachovských skal

Žlutá trasa 1,5 km

Krátká procházka a letmé seznámení s dominantami Prachovských skal. Začíná u Turistické chaty, pokračuje po žluté turistické značce směrem k rozcestí Zadní točenice. Zde doprava a po schodišti stoupáme Myší dírou - nejužším místem v Prachovských skalách, až na vyhlídku Českého ráje. Z vyhlídky míříme k rozcestí U buku a dál na vyhlídku Míru v centrální části Prachovských skal. Pokračujeme na rozcestí Nad Císařskou chodbou a dolů do Císařské chodby a zpět na rozcestí Zadní točenice a k Turistické chatě. 

Červená trasa 2,5 km

Oblíbená trasa pro rodiny se staršími dětmi a také aktivní seniory. Od Turistické chaty po červené turistické značce kolem totemu, od kterého začíná výstup Zelenou roklí. Odbočíme vlevo k vyhlídce Českého ráje. Z vyhlídky se vydáme směrem k rozcestí U buku a poté vlevo směrem k vyhlídce Míru. Pokračujeme vlevo po červené značce k rozcestí Nad Císařskou chodbou a k vyhlídce Křížkovského. Vracíme se zpět po červené turistické značce. Cestou odbočíme k Hlaholské vyhlídce a po její návštěvě se vracíme zpět na červeně značenou trasu až rozcestí Nad Císařskou chodbou, kterou sestoupíme k rozcestí Zadní točenice a vrátíme se po červené značce k Turistické chatě.

Zelená trasa 3,5 km

Zelená trasa seznamuje s největším množstvím zajímavých míst Prachovských skal. Doporučujeme návštěvníkům, kteří mají dost času a chtějí poznat téměř celé skály. Od Turistické chaty vede zelená značka k Pechově vyhlídce. Po náročnějším výstupu se otevře výhled do Zelené rokle. Mezi skalními masivy stezka sestupuje do skalní bráný Forntna a do labyrintu skalních masivů u Vítkovy vyhlídky. Zelená značka vede skalním bludištěm kolem pamětní desky Vojty Náprstka mezi skalami vzhůru k rozcestí U buku. Dále pokračuje na vyhlídku Mír a po hřebeni Bukoviny na rozcestí Nad Císařskou chodbou a na Hlaholskou vyhlídku. Mezi skalními obry cesta prochází po Masarykově cestě. Mine Rumcajsovu a Hakenovu vyhlídku a vystoupá k Všetečkově a Schlikově vyhlídce. Tyto vyhlídky skýtají pohled z druhé strany skalního města. Sestoupíme dolů k ústí Císařské chodby a spolu s dalšími turistickými značkami k Turistické chatě. 

Trasa pro kočárky

Od pokladen na Čertovu kuchyni a k rozcestí U buku. Od Buku je přístupná Pechova vyhlídka, vyhlídka Českého ráje, vyhlídka Míru, Hlaholská vyhlídka a Křížkovského vyhlídka, od které se vrátíme zpět k rozcestí U buku a odtud po modré turistické značce zpět do obce Prachov.

Pelíškova naučná stezka 1 km

Pelíškova dětská naučná stezka, která je vhodná i pro kočárky, začíná u Turistického informačního centra, vede kolem vodní nádrže Pelíšek a zpět pěšinou u Čajového altánu.

HOROLEZCI: První skalní výstupy v Čechách 

Skály patří Šlikům

Lidé žili v Prachovských skálách od nepaměti. Už starověk v mladší době kamenné osídlil plošinu Starý hrádek a v době bronzové zde byla založena osada. Stopy tady potom nechali Keltové.

Slované vybudovali rozsáhlý systém opevnění skalního města. Rozsáhlé požáry opevněných míst jsou datovány do 10. století, kdy Přemyslovci dobývali Českou kotlinu.

Ve 12. století byl na blízkém kopci založen královský hrad Veliš a Prachovské skály se staly součástí Velišského panství. Hrad nezůstal dlouho v majetku panovníka. Již roku 1277 ho získávají Vítkovci náhradou za zabavenou Hlubokou, po nich Vartenberkové, krátce patřil hrad i králi Jiříkovi z Poděbrad, Oldřichovi z Rožmberka, Trčkům z Lípy.

Po bitvě na Bílé hoře získal panství Albrecht z Valdštejna. Ten učinil z blízkého Jičína sídlo svého dominia. V té době existovaly přímo v Prachovských skalách dvě osady Zadní a Přední Moravsko. Ves Prachov ještě neexistovala, na jejím místě byla osada Valy, pojmenovaná podle zbytků pravěkého opevnění.

Po Valdštejnově vraždě 1634 v Chebu získal Velišské panství Jindřich hrabě Schlik.

Schlikové byli původně chebská měšťanská rodina. Panského stavu dosáhli 1437, kdy císař Zikmund Lucemburský povýšil do panského stavu Kašpara Schlika, svého kancléře. Rod poté zbohatl, když se na jejich panství v Jáchymově objevilo stříbro. Schlikové z něho razili mince, zvané joachimsthaler / jáchymovské tolary.

Ferdinand I. Habsburský omezil 1534 vliv Schliků na ražbu mincí a nakonec si vyhradil pro sebe mincovnictví i těžbu stříbra 1545. To nakonec vedlo k tomu, že německý panský rod se postavil do čela stavovského povstání. Po prohrané bitvě na Bílé hoře 1620 byl Jáchym Ondřej Schlik jako jeden z vůdců popraven na Staroměstském náměstí 1621 jako první z 27 odsouzených.

Jeho bratranec Jindřich Schlik velel v bitvě na Bílé hoře pluku Moravanů, což byli žoldnéři z Holandska a severního Německa. Císařští vojáci po prohrané bitvě Jindřicha Schlika zajali a ten okamžitě změnil stranu. S protestanta se stal katolíkem a povýšil na císařského generála a prezidenta dvorské válečné rady. Velíšské panství s Prachovskými skálami dostal v roce 1637 jako služné.

PĚŠÍ TURISTIKA: Zlatá stezka Českého ráje 

Císař František I. Habsburský přijel do Jičína 1813 a byl ubytován na zámku. Vedl zde intenzivní diplomatická jednání mezi Rakouskem, Ruskem a Pruskem. Během měsíčního pobytu absolvoval císař řadu výletů po jičínském okolí. První směřoval 9. června do Prachovských skal. Při návštěvě skalního města prošel i roklí, která na jeho počest nese označení Císařská chodba. Téhož dne císař navštívil Pařezskou Lhotu a blízký skalní hrad Pařez.

Prachovské skály se staly součástí opevnění rakouských vojsk 1866 v Prusko-rakouské válce. Rakouská armáda zde plánovala rozhodující bitvu. Prusové ovšem postupovali rychleji. Nejprve vyhráli 28. června bitvu u Mnichova Hradiště. O den později 29. června rozdrtili dezorientované Rakušany u Prachovských skal. Nešťastnou bitvu připomínají rybník Vražda, pole Na zabitých a pomníčky v Prachově, Horním Lochově, Jinolicích a Kněžnici. 3. července pak zvítězili v obrovské bitvě u Hradce Králové.

Schlikové přišli o Prachovské skály roku 1948 po komunistickém puči. Za komunismu spadaly skály pod stát. Roku 1996 je v restitucích získali Schlikové zpět. Za vstup do skal se od roku 2000 platí vstupné 100 Kč.

Turisté a horolezci

Vojta Náprstek, vlastním jménem Adalbert Fingerhut, pozdější zakladatel Klubu českých turistů, dorazil do Prachovských skal 1879 s chotí, která jeho cestovatelské a organizátorské výstřelky platila, a Klubem amerických dam. Americké dámy nepocházely z Ameriky, ale jednalo se o spolek emancipovaných žen, které se inspirovaly americkým způsobem života. Poněkud ironicky vyznívá, že klub založil pražský Němec Vojta Náprstek. 

Ze slavných osobností se výletu zúčastnil též básník Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Jakub Frida. Výletníci se nechali dovézt povozy ke skalnímu městu a pak pokračovali pěšky. Výsledkem byly nadšené články v tisku. Tím fakticky začala éra turistiky v Prachovských skálách.

1888 byl založen Klub českých turistů v Praze. 1892 se ustanovila odbočka v Jičíně. Klub českých turistů 1912 zakoupil hotel v Horním Lochově, který se stal základnou pro letní pobyty turistů v Prachovských skalách.

Po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Československa se zasloužil tehdejší jednatel klubu Českých turistů Jakub Všetečka o vybudování schodišť a chodníků mezi skalními bloky na dnešní Masarykově cestě. Postavili je v rámci výcviku vojáci. Na památku zanechali ve skále při cestě vysekanou značku svého jičínského 22. pluku a letopočet 1922. Turistickou chatu postavil Klub českých turistů roku 1923.

Roku 1907 založili studenti jičínských škol Lezecký kroužek Prachov. Protože tehdejší školská správa nepřála sportu, nemohl být spolek úředně zaregistrován. 4. října se dvěma jeho členům, Josefu Hendrychovi a Josefu Kubínovi, podařil prvovýstup soustavou komínů a přes skalního koně na Mnicha. Následujícího roku byly slezeny dominantní věže Orel, Krkavčí skály, Drážďany, Hendrychova věž, Rektorky a Fráňova věž. Cesty vedly převážně komíny. Čeští horolezci zřejmě nevědomky navázali na předchozí sporadické výstupy saských horolezců.

INFO: Prachovské skály

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě