Proč je tatranská hranice neprostupná?

Poprad.

Mates

SDÍLEJ:

Od roku 1939 do roku 1999 nemohli turisté přecházet slovensko-polské hranice ve Vysokých a Západních Tatrách. Posledních sedm let je možné přecházet přes vrchol Rysů. Volný pohyb v Tatrách je však stále jen vzdáleným přeludem. Je to z rozhodnutí ochránců přírody.

Jak na to

Tatranský víkend

I. Popradské nádraží se mění
II. Odvolaný riaditeľ
III. Pět polských stawů
IV. Na hřbetě Žabího koně
V. Lanovkou na Lomnický štít
VI. Čisté Tatry
VII. Poprad teče pod Popradem
VIII. Slovensko-polský časopis
IX. Smrt na Široké věži
X. Popradské outdoorové obchody
XI. Čím fašisti, tím komunisti
XII. Příjemný klub pod horami
XIII. Železniční slevy

Před rokem 1939 bylo možné přecházet slovensko-polské hranice (resp. haličsko-hornouherské) v Tatrách jakkoliv. V některých obdobích k tomu byla potřeba nějaká propustka, nebo průkaz, ale turisté měli ve skutečnosti volný přístup do obou zemí.

Železná zelená opona

Důvody k malému znepříjemnění potřebnými průkazkami byly dříve politické či bezpečnostní. Dnes je tatranská hranice zabetonovaná především kvůli ochráncům přírody. Podrobnosti o tom přinesl polsko-slovenský časopis Tatry.

Slovensko-polská mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci se deset let zabývala problémem Tater. Poté navrhla šest míst ke zřízení hraničních přechodů pro pěší.

Tyto návrhy dostala na stůl další mezivládní Komise pro ochranu životního prostředí a lesní hospodářství. Její experti odmítli pět návrhů a nechali jen Volovec. Plenární zasedání komise v roce 2003 nakonec odmítlo i toto vytipované místo.

Uvádíme důvody, které ochránce přírody vedou k udržování neprostupnosti hranic ve Vysokých a Západních Tatrách.

Tichá - Molkówka

Ke hranici nevedou turistické značky. Případné nové chodníky by křižovaly biokoridor mezi Tatrami a Magurou a Oravou. Více lidí by škodilo rašelništím Polana Molkówka.

Bobrovecké sedlo

Z Polska nevede na sedlo značka. Zvýšený ruch by negativně ovlivnil Bobrovec, kde žijí medvědi, rysi a vlci.

Hrubý vrch (Jarzabczy Wierch)

Zvýšený ruch by negativně ovlivnil přírodu.

Tomanovo sedlo

Zvýšený ruch by negativně ovlivnil přírodu především v Tomanové dolině.

Kasprov vrch

Z Polska je daleko větší návštěvnost, než na slovenské straně (1:100) především kvůli lanovce. Mohlo by se zvýšit negativní působení na Tichou dolinu a Liptovské kopy. Ochránci přírody se obávají také lyžařů.

Volovec

Návštěvnost z polské i slovenské strany je srovnatelná. Neočekává se vzestup negativních vlivů na přírodu.

Zdroj: časopis Tatry

Horydoly

6/8/2006

10 příspěvků v diskuzi

SDÍLEJ:

Diskuse

Diskuze k článku

Re: Re: Re: Re: Re: ?

Suhlasim s Karolom, z Polska, kde bola pred 1989 uvolnenejsia atmosfera ohladom nabozenstva sa pasovala okrem ineho aj nepovolena krestanska literatura, co bolo velkym trnom v oku "ochranarov prirody" z KSČ

Autor maxx
Datum a čas 6.9.2006 13:45

Reaguj

Re: ?

...z Ceske strany???:-o

Autor jxo?
Datum a čas 22.8.2006 21:22

Reaguj

Re: Re: Re: Re: ?

Akci zavirani chodniku na tatranske hranicni hrebeny provedli komunisti. Vymysleli si, ze tak vytvori dalsi prekazku pripadnym kontaktum mezi disidenty obou zemi. Systematicky likvidovali znackovane chodniky, bud na polske nebo na slovenske strane, ktere mely z obou stran na hranici stycny bod. Proto byly ze slovenske strany zruseny chodniky na Laliove sedlo, do Chalubinskeho vrat a na Mengusovske sedlo. Zustaly jenom chodniky na Kaspruv a Rysy, kam nasazovali stale pohranicni hlidky. Jo, a rikali tomu "ochrana prirody" a jejich pohrobci, kteri to sezrali i s chlupama, tomu tak rikaji dosud.

Autor Karel
Datum a čas 18.8.2006 03:27

Reaguj

A je tu ešte praktický dôvod , prepchaté Poľské Tatry ľuďmi, ktorí majú, k horám vzťah ako ku cirkusovej atrakcii, ráno prídu cez ľahko prístupné sedlá na slovenskú stranu , urobia hluk a neporiadok a večer sa vrátia domov. Poliaci tlačia na uvoľnenie prechodov z jedného dôvodu, aby sa odľahčilo Poľským Tatrám rozliatím množstva ľudí na väčší priestor, čo by znamenalo zánik oáz ticha napr. v Tichej a Kôprovej doline. Denne napr. na Morské Oko prejde v Poľsku do 20 000! ľudí. Ak pred 2. sv vojnou boli chodníky cez hranice otvorené nebola taká vysoká návštevnosť, neboli lanovky a pod.Nie som proti tomu aby sa nedalo prechádzať cez štátne hranice. Ale počet ľudí by musel byť regulovaný ako v Poľsku kde skutočne regulujú na niektorých miestach počet návštevníkov, nikto si nedovolí chodíť mimo zančiek a na nedisciplinovaných ceprov je tu ozbrojená zásahová jednotka. Na slovenskej strane je režim v tomto smere voľnejší a pri voľnom prechádzaní hraníc nezvládnuteľný.

Autor Tono
Datum a čas 10.8.2006 20:36

Reaguj

Re: Re: Re: ?

No, mne jeden chlapík hovoril takú romantickú teóriu, že to bolo kvôli pašovaniu. Najprv som tomu neveril- výstup do sedla z oboch strán je dosť náročný, ale oficiálny dôvod na zrušenie chodníka znel- "z dôvodu ochrany štátnych hraníc a ochrany prírody". Z tých istých príčin bol zrušený oficiálny chodník z Temných smrečín do Chalubinského vrát /kedysi zvaných Zavračik/. Je fakt, že aj Poliaci uvažujú nad zrušením chodníka z ich strany pre eróziu na mylonitovom podloží. Na pašovanie /teda aspoň od nás, z Liptova/ sa skôr používala Hlinská a Kôprová dolina, eventuálne sedlá v Západných Tatrách- tu bolo možné prehnať aj kone, ovce a dobytok. Čo sa týka Skalnatého Plesa, musím s Tebou súhlasiť, i keď... erózia je sviňa :-)...

Autor jx1
Datum a čas 10.8.2006 09:21

Reaguj

Re: Re: ?

Jo, myslim presne ten. Nevis, proc uz ta znacka neni v mapach? Obdobne, proc neni v mapach znacka ze Skalnateho plesa na Lomnicke sedlo? V tom druhem pripade me napada jedine vysvetleni a to, aby si na sebe vydelala sedackova lanovka.

Autor jx0
Datum a čas 9.8.2006 19:03

Reaguj

Re: ?

Myslis asi chodnik do Mengusovskeho sedla od Velkeho Hincovho plesa- ten je este zakresleny v starych mapach a zbytky znaciek vidno na kamenoch. Volovec je v Zapadnych Tatrach- turistom z polskej strany by sa tak otvoril pristup na centralnu cast hrebena, zvanu Rohace.

Autor jx1
Datum a čas 9.8.2006 08:29

Reaguj

Re: ?

...presne tak, z polskej strany viedol chodník na Snežku a zo slovenskej strany tiež, ešte je tam značka na kameni...bla,bla

Autor anatol
Datum a čas 8.8.2006 21:03

Reaguj

?

Nevim, jestli se nahodou nejedna o zminovany Volovec, ale myslim, ze kdysi v doline s Hincovym plesem vedla jedna turisticka znacka do Polska k Morskym okum. Z Polske strany v soucasne dobe jeste znacka na hreben asi existuje, z Ceske strany uz ji na mapach nenajdete, ale na sutrech jo.

Autor jx0
Datum a čas 8.8.2006 20:35

Reaguj

Není to jen záležitost Vysokých Tater. Kuriozně je řešen příhraniční styk v Kysuckých Beskydech, kde jsouod Velké Rače směrem na východ dva turistické chodníky. Jeden na polské straně, druhý na slovensku. Od sebe jsou vzdáleny 2 metry. Pak je tam jedno místo určené pro malý pohraniční styk, ovšem jen pro Poláky a Slováky. Jako občan třetí země mimo Šengensystém jste bez nároku. Ale jinak to byla s celníky docela slušná bojovka.

Autor Vojta
Datum a čas 7.8.2006 20:51

Reaguj

Celkem 10 příspěvků v diskuzi

Přidat nový příspěvek

Vodácké tábořiště U močálu na Ploučnici

AKTUALIZACE Na střední Ploučnici ve Stružnici pod Českou Lípou funguje tábořiště a občerstvení zvané U močálu.... celý článek

Andrea Černá

28/1/2026

0 příspěvků v diskuzi

Chlapec se zabil na sjezdovce ve Feuerkogel

Masakr v Kľakovské dolině: Ostrý Grúň a Kľak

Podívejte se na inspiraci k cestování po Evropě.

Hledáte si ubytování v ČR nebo na Slovensku? Doporučujeme chaty a chalupy k pronájmu za nejlepší ceny. I levné ubytování si najdete na portálu MegaUbytko.cz.

CHORVATSKO 2024 levné ubytování v apartmánech a pokojích po celém Jadranu bez provize cestovkám.

Snowtrex.cz

Treking.cz

Může se hodit

Nejčtenější články

Za svařákem na kraj světa nebo do Botanické zahrady

Regiony

České SÁZAVA ŠUMAVA RALSKO KRUŠNÉ HORY KRKONOŠE PRAHA ČESKÝ A SLAVKOVSKÝ LES BRDY ČESKÝ KRAS A KŘIVOKLÁTSKO POVLTAVÍ JIŽNÍ ČECHY POLABÍ ČESKÝ RÁJ ČESKÉ ŠVÝCARSKO JIZERSKÉ A LUŽICKÉ HORY ORLICKÉ HORY VYSOČINA PODYJÍ JESENÍKY PLZEŇSKO ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ BESKYDY A JAVORNÍKY BÍLÉ KARPATY OSTRAVA BRNO Cizina VÝCHODNÍ ALPY VYSOKÉ TATRY STŘEDOMOŘÍ FRANCIE VELKÁ BRITÁNIE HIMÁLAJ DOLOMITY A JULSKÉ ALPY JIHOVÝCHODNÍ ASIE MONT BLANC POLSKO NĚMECKO SKANDINÁVIE RAKOUSKO ITÁLIE SLOVENSKO ZÁPADNÍ ALPY CHORVATSKO KORUTANY BALKÁN AFRIKA

Kalendář akcí Zobrazit všechny akce

AKCE	KDE	INFO	KDY	ČAS
Vídeňský ledový sen - bruslení	Rakousko, Vídeň	22.1.-8.3.	22.1.
Winter Survival	Jeseníky	25.-30.1. Armádní závod	25.1.
Cyklojízda	Praha, Rudolfinum	Manifestace za práva cyklistů	28.1.	19:00
FESPO - veletrh	Švýcarsko, Curych	29.1.-1.2.	29.1.
Slovakiatour - veletrh	Bratislava, Incheba	29.-31.1.	29.1.
Adventur - veletrh	Litva, Vilnius	29.-31.1.	29.1.
Reisemesse - veletrh	Německo, Drážďany	30.1.-1.2.	30.1.
Moonlight - běžky	Itálie, Seiser Alm		30.1.
Vtáčnik - konec lezení		Povolení lezení 1.7.-31.1.	31.1.
Benátský karneval	Benátky, Itálie	31.1.-17.2.	31.1.